Pojem domácí násilí slýcháme dnes a denně. Možná už ani tyto informace nevnímáte. Je proto dobré si uvědomit, že za každou takovou zprávou, za každým číslem ve statistice je jeden smutný příběh. Příběh, ve kterém byl někdo ponížen, napaden, znásilněn nebo dokonce zabit.
Je více než prospěšné, že existují organizace, které se věnují obětem právě těchto trestných činů. Obrátila jsem se s prosbou o rozhovor na pardubickou centrálu Bílého kruhu bezpečí (dále jen BKB), kde mi ochotně zodpověděl mé otázky zástupce jednatelky pan Roman Češka.
Kdy Bílý kruh bezpečí vznikl?
BKB Praha bylo založeno 19.11.1991. V současné době je v provozu 7 poboček v celé ČR (Brno, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Liberec). Pardubická pobočka byla založena 4.5.1999 a nyní je nově přestěhována v centru města v Domě služeb na tř. 17.listopadu 237 v 5. patře.
Komu je BKB schopen pomoci a jak?
Pomáháme obětem trestných činů a jejich pozůstalým u nejrůznějších případů, ale i svědkům trestných činů formou bezplatného právního a psychologického poradenství i poskytováním dalším nadstandardů.
Co všechno spadá pod termín „domácí násilí“?
Pojem domácí násilí v sobě zahrnuje násilí mezi osobami bydlícími ve společné domácnosti, ke kterému dochází opakovaně, zpravidla a skrytě před veřejností. Agresivní jednání pachatele, které zákon označuje pojmem týrání, může mít fyzický psychický nebo sexuální charakter (jednotlivě nebo v různých kombinacích). Jednání násilné osoby se zpravidla stupňuje a postupně vede ke ztrátě schopnosti oběti násilné incidenty zastavit a narušený vztah efektivně vyřešit. K týrání dochází jednak mezi dospělými partnery (také stejného pohlaví), kteří v některých případech do násilného vztahu přímo nebo nepřímo vtahují společně s nimi žijící děti, dále dochází k násilí přímo na nezletilých dětech, nebo mezi jednotlivými členy rodiny, například sourozenci, případně na seniorech. Podle právní praxe může být poškozeným i nájemník užívající byt společně s jeho majitelem. (Copyright Bílý kruh bezpečí, o.s.)
Více na http://www.domacinasili.cz/domaci-nasili/
Byla bych já sama schopna odhalit týraného člověka ve svém okolí? Jsou nějaké ukazatele, které jsou pro tyto týrané lidi společné? A jak bych mohla pomoci?
Někdy je těžké odhalit pravdu o tom, že vaše přítelkyně a kamarádka nebo kolegyně je obětí domácího násilí. To často probíhá skrytě, za „zavřenými dveřmi“. Nemusí se vždy projevovat zraněními, která jsou oběťmi vysvětlována jako např. pád ze schodů apod. Může to být i projev přehnané starostlivosti a péče ze strany partnera, který vás všude musí doprovázet, nedovolí vám jiné kontakty, kde není on přítomen, nebo vás zcela izoluje od přátel a širší rodiny, protože on chce být stále s vámi, on vás přeci „má rád“. Projevy mohou být i formou plné finanční kontroly vašich i společných peněz a výdajů ze strany partnera. Ale také neustále psychické ataky z jeho strany. Pachatelem nemusí být jen partner, ale může jim být kdokoliv, kdo je s vámi pod společnou střechou – rodiče partnera, vaše děti, vnuci, podnájemníci.
Kolik přibližně lidí se na vás ročně obrací? Jsou to vždy jen týrané ženy? A zvyšuje se toto číslo nebo má klesající tendenci?
Týranou osobou není vždy jen žena, to je omyl.
Co může pomoci snížit počty týraných lidí?
První krok je odvaha obětí řešit svůj problém. Zvláště násilí v rodinách s dětmi způsobuje přenos vzorců takového jednání do jejich dalších partnerských vztahů.
Samozřejmě druhým krokem je všímavost a pomocná ruka okolí. Pokud tedy máte podezření, že je někdo ve vašem okolí, kdo potřebuje pomoci, ukažte mu svou podporu. Poradit v dalším vám mohou neziskové organizace, včetně Bílého kruhu bezpečí, ale i další.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji co nejméně klientek a klientů.
s manželem jsem 35 let je to moje druhé manželství z prvního manželství jsem měla dvě děti po rozvodu jsem se seznámila s druhým budoucím manželem s kterého po dvou letech jsem porodila dítě už v začátcích našeho vztahu projevoval manžel pod vlivem alkoholu fizickou agresy začla jsem ho milovat až po narození asi dcery doposud jsme milovala prvního manžela ktery byl též násilník a při druh se svatbě jsem myslela na prvního manžela .člověk rekne že nemůžu být normální že jsem s jednoho násilnického vztahu jsem skončila do druhého poprvé mě bylo 18 a podruhé 24 a dvě děti můj partner byl o 16 měsíců mladší bez závazků a bojoval o mě jak dive i proti jeho rodině kteří s tím nesouhlasili po roce známosti jsme se vzali q začlo peklo manžel byl dominantní cholerik kdy vše muselo být podle něj když to nebylo bylo zle vše mě koupil azavrel Medo zlate klece a já jsem neměla sílu se vzepřít mezitím proběhli násilnické ataky na me jeho rodičům to bylio jedno bylo řečeno když spolu nemůžete být jděte od sebe ,ale u mě se zřejmě vytvořil stokholmsky syndrom i když mě byl ubližoval nemohla jsem bez něj být alkohol jssme konzumovali v míře já pak onemocněla a jít mám invalidní důchod nastalo dnes e mě 59 let,před 14 lety mě zemřel otec který mě miloval a před 6 lety zemřela moje maminka a začlo peklo přestala jsem byt n a manželovi skoro po 30 závislá a začlo peklo na zemi protože jsem dědila 2 miliony a přestala jsem poslouchat co chce on peníze jsem investovala šodó chalupy kterou mě rodiče darovali za jejich života a zase bylo zle že on nic nemá ale rodiče věděli že je na mě zlí proč by mubeco darovali .Ale dal ,ta a ppiboamanžel slavil 50 let a pořídil si pípu na pivo ata cestovala na chalupu kde již 8 rok se každý pátek a sobotu opíjí že si nic nepamatuje ani to země zbije a druhý den se chová jako kdyby se ní nestalo,zaplať pánbůh že v ráže nepije protože musí řídí vůz tak si to vynahradí o vykendu
codimjiz 20 let prychiatrovi beru antidepresiva a ohledně mích nemoci asi 10 prášku denně psychiatrickáe rádi ať ho pustím at si založil nový život ,ale já jsem na něm tak uvázaná ,že mě ovládá že to nedokážu i když mě za společný život tolikrát zmlátil až do krve nikdy jsem ho neudalaani po tom co prasklo před 3 roky že mě podvádí že ženskou a chlapama moc se omlouvamasi jsem se il
Jen vy sama si budete muset upřímně odpovědět na otázku, proč s takovým člověkem zůstáváte. Až teprve rozebrání toho důvodu vás třeba posune k odchodu, protože budete vědět, co dělat dál.