Od čtvrtka 14. června 2012 do neděle 8. července 2012 nabízel opět tradiční festival bohatý program s nabídkou rozhodně širší, než si člověk pod pojmem „operní“ asi představuje. Letošní ročník byl pojat coby pocta Pernštejnům, kteří litomyšlský zámek vystavěli. Opět jsem během jednoho týdne ochutnala zcela různorodé kulturní zážitky: Na hranách stylů předvedl svůj recitál Jaromír Nohavica, Koncert na přání v podobě Tmavomodrého světa Jaroslava Ježka, Bohemia Balet a Hudba a slovo s uměleckým přednesem Soni Červené.
Na hranách stylů – recitál Jaromíra Nohavici. Hned na úvod řekl tento známý písničkář: „Ano, vím, kde jsem.“ Na první pohled nezvyklý program na operní festival, nicméně v průběhu programu nám dokázal, že je člověk na svém místě. Jak bylo znát, festivaloví návštěvníci nejsou lačni jen po vážné hudbě, protože koncert patřil k nejrychleji vyprodaným. Dvouhodinový koncert byl nadupaný, povedený a to také díky hostu večera, kterým byl varšavský akordeonista a klavírista Robert Kuśmierski. V tomto přesahovém koncertě předvedl Jaromír Nohavica nejen svou známou tvář (a hlas) písničkáře a textaře, ale i méně známou tvář (a hlas) překladatele a libretisty, kdy předvedl ukázku z jednoho svého a zároveň Mozartova díla. Přebásnil totiž tři slavné opery – Cosi fan tutte, Don Giovanni a Figarova svatba.
Koncert na přání – Tmavomodrý svět J.J. Nejslavnější písně i orchestrální skladby z divadelních her, revue a filmů Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Jaroslava Ježka. Naprostá klasika ve velice příjemném hudebním podání pod vedením dirigenta Marko Ivanoviće. Vedle ostatních pěveckých sólistů byla zvláštním hostem večera zpěvačka Dasha. Koncert byl umocněn i přírodními vlivy, když se při písni „V domě straší duch“ začala větrem (?) napínat natažená střecha nad II. zámeckým nádvořím. Také o toto představení byl mezi diváky veliký zájem, dokonce byly tyto koncerty na přání dva dny za sebou.
Bohemia Balet. Balet tradiční (kde se dojímaly malé holčičky nad klasickými baletními kostýmy se sukýnkou) i balet v modernějším stylu (který byl naprosto uchvacující a vůbec nebylo to k lítosti, že šlo o původně neplánovanou část). V tomto tanečním souboru vystupují absolventi a studenti školy, Bohemia Balet získal četná ocenění a je zván na festivaly a taneční představení po celém světě. Uměleckým ředitelem byl Jaroslav Slavický. Co mi chybělo byla živá hudba, protože Bohemia Balet doprovázela pouze hudba ze zvukového záznamu, což byla, myslím, dost škoda.
Hudba a slovo. Pražská komorní filharmonie pod vedením dirigenta Marka Štilce doprovázela přednes Soni Červené a Ivana Kusnjera. Obdivuhodná a světově obdivovaná Soňa Červená vytoupila v červených šatech a předvedla svou úžasnou paměť recitací Bouře a klidu Otomara Kvěcha v melodraatu pro recitátora, housle a orchestr na verše Emy Destinnové. Baryton Ivan Kusnjer vystoupil v Labutí písni Jiřího Pauera , monodramatu pro baryton a komorní orchestr na slova Antonína Pavloviče Čechova v nočním (spacím) oděvu a županu a vystoupení tak ukázalo zcela jiný pohled na „vážnost“ situace. Určitě moc zajímavý a silný zážitek, který byl návštěvníkům nabídnut v prostoru Smetanova domu.
Více o festivalech předešlých a novinky o tom nastávajícím můžete sledovat na: http://festival.smetanovalitomysl.cz