Nemít čas

Autor

Kdopak to nezažil? Mít jednou spoustu času a podruhé jeho nedostatek?? Jako žena na mateřské dovolené jsem si i přes tu péči kolem prtěte a staršího děcka, stihla udělat čas na portál Rodina21. Opravdu jsem denně sledovala dění, ne v politice, ale na našich/vašich stránkách. Denně jsem přidávala komentíky, denně jsem nedočkavě okukovala nové článečky a také co nejvíc jsem i soutěžila. Byly to časy….

Nyní s návratem do práce však tolik volna nemám, a tak tu nahlížím velmi sporadicky. Ale i přesto na vás myslím!! I v mé dovolené, kde jsem neměla jak okouknout nové článečky, tak i komentáře a dokonce ani blogy či jen tak pokecíky, i tak jsem na vás myslela. To jsem prošla kolem školky a vzpoměla jsem si na paní učitelku z R21 😉 (jmenovaná se pozná), tu jsem vytáhla kolo se sedačkou pro prtě a myslela jsem na naši cyklistku, co prohání svého miláčka cestou necestou a fotí nááádherné fotečky. Pak mi přes cestu přeběhla paní s dvěma dětmi a v tom jsem poznala zase jednu z nás…

Kdepak, nebyly jste se mnou fyzicky, toulaly jste se úplně někde jinde. A přesto každou chvíli na mne vykoukla jedna z vás. I ta, která pěstuje kytičky a miluje své vnučky. I ta, co drandí s kočárkem a kupu dětí má kolem sebe, i ta, co jezdí do Rakous. Stačil nějaký náznak, nějaký pohled , úsměv , okouknutí kytky, jízda na kole, třeba i výlet. Dokonce jsem se o vás/nás bavila s ivaňskou knihovnicí paní Janou Koubkovou, povídaly jsme si o všem možném. Nejen, že byla mou paní učitelkou v mateřské školce, ale dokonce dělala i logopedku a dělala a stále ještě dělá knihovnici. Zažila ve školce mou babičku, prožívala osudy jiných a její přívětivost k jiným lidem ji zůstala.

O mé dovolené jsem stihla sjet za Janny1. Navštívila jsem ji v práci. Měla jsem s sebou malé narušitele, kdy k mému prtěti Vítkovi přibyl syn mého bratrance cca 6-ti letý a dcera mé kamarádky Andrei, Klárka, která v letních měsících oslavila své 10-té narozeniny. Dovedete si představit větší neklid na pobavení?? Při přivítání děti cca 2 minuty byly hodné, pak to začalo. Hoňka, křik a smích.. I tak věkově rozdílné děti si dovedou pěkně spolu zahulákat. Naštěstí měla Janička v zásobě tajnou místnost, kde děti zavřela (škoda že i nezamkla!!). I přesto jejich výskot byl citelný pro uši. Jani, doufám že jsi to duševně přežila. Odjezd jsme uspíšili poté, co Vítek si cvrnknul do gatí a Janka mohla vydechnout. 😉

Při příjezdu z dovolené mne čekala hoňka. Vybalování a praní, poté žehlení a hlavně adaptace. Protože příbory hledám úplně někde jinde, skleničky v hrníčkách, misky v hrncích… A opravdu nevím, jaké zásoby máme doma. A tak první týden je pro mne dost o hledání. Potřebovala bych rekondiční volno na zotavenou po dovolené. Za pár dní po příjezdu mne čekal milý pohled. Děkuji ti, trzko. Potěšil. Nyní jsem zase častěji na PC, okukuji a občas prohodím komentík. Tak pište, holčiny, ať mám co číst 😉

Foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na