Pošli to poštou

Autor

Česká pošta zažila poslední loňský měsíc opětovně zvýšený zájem o své služby. I když se pošta dozajista snaží jít s dobou a rozšiřuje své služby tak, aby její klienti spokojení, občas přece jenom něco zaskřípá, zadrhne se a nepovede se. A mnohdy nezbývá než žasnout.

K mým pracovním povinnostem patří též docházení na poštu, kde rovněž přebírám poštovní zásilky pro celou firmu. Jako právě dnes. Je sychravé, zimní počasí. Vítr silně ohýbá větve několika mála stromů a zároveň si hraje s odpadky, které z nějakého důvody nejsou umístěny v odpadkových koších.  Toto lezavé chladné počasí mi nedělá dnešní cestu pro poštu právě příjemnou. „Uff, alespoň, že v kanceláři je příjemně teplo,“ myslím si při příchodu a zapisuji právě přinesené poštovní zásilky. „Zde asi již nebude nic důležitého,“ bleskne mi hlavou, když vidím haldu reklamních a inzertních letáků. Ale mýlím se. Mezi nevýznamnými letáky odkrývám výzvu. Výzvu k převzetí zásilky. Tato zásilka je adresovaná na firmu, sice s uvedením osoby, pro kterou je určena, ale není zde uvedeno, že je do vlastních rukou. Nevidím zde ani jiný zádrhel, proč nebyla vydána mně.  Zvláštní.

I další den se vydávám na poštovní pobočku. Dnešní cesta je o poznání příjemnější. Šedé mraky jsou místy protrhány a sluneční paprsky se snaží prodrat se ven. Chvílemi se jim to i podaří a okolí se rázem promění do optimistického žlutého odstínu. Na poště, jako téměř vždy, musím vystát krátkou frontu a až poté se dostávám k okénku. „Dobrý den, včera jsem dostala výzvu k převzetí zásilky,“ oznamuji paní za přepážkou a zároveň ji výzvu předávám. „Můžu obdržet i zásilku? “dokončuji svou větu. „Bohužel, zásilka zde není, ještě k nám nedorazila,“ oznamuje mi paní za okénkem a přidává i asi 10 kilometrů vzdálené místo, kde se podle jejích informací zásilka nachází. „Ale na základě informací uvedených ve vašem avízu by zásilka měla být u Vás,“ odpovídám mírně zmateně. „Proč byste mi jinak dávali výzvu, ve které je uvedeno, že zásilku mohu vyzvednou u Vás, když se zde nenachází?“ Náš kocourkovský rozhovor ještě chvíli pokračuje. „Můžete tam tedy zavolat, kdy bude zásilka doopravdy k vyzvednutí?“, táži se. Úřednice chvíli hledá číslo a pak telefonuje. Jenže bez úspěchu. Na druhé straně telefonní aparát nikdo nezvedá. Píše mi tedy číslo na cár papíru a já odcházím. Naštěstí ještě, nebo již zase, slunce nachází cestu na Zem a svět se koupe v jasné sluneční záři.

Asi na třetí pokus se dovolávám na telefonní číslo, které jsem obdržela na poště. „Zásilka zde fyzicky není,“ oznamuje mi hlas v telefonu, „a nevím, kde může být,“ dodává. „Dobře, tak mi nezbývá než zásilku reklamovat, mohu Vás poprosit o spojení na reklamační oddělení?“ „Spojení mohu vyhledat,“ sděluje mi paní, „ale zásilku nemůžete reklamovat, to může pouze odesílatel.“ Hlava mi to moc nebere, ale asi mi něco uniká. Dobrá, půjdu na to jinak. „Dejte mi prosím Vaší e mailovou adresu, ráda bych tyto sdělení měla písemně,“ sděluji do telefonu a z telefonu se ozývá „bohužel, já nemám vůbec přístup na PC.“

Protože se jedná o doporučenou zásilku, je zde ještě jedna možnost. Na internetových poštovních stránkách vyhledám příslušné číslo zásilky a dozvídám se, že se vrací zpět odesílateli, pro nedostatečnou adresátovu adresu. Nerozumím tomu. Na výzvě se sdělením o doručení zásilky je adresa doručení uvedena bezchybně.

 

 

 

3
Komentujte jako host

2 Počet komentářů
1 Odpovědi na vlákno
0 Sledující
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Nejžhavější komentáře
3 Autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Mačka

A jak vše nakonec dopadlo? Už je zásilka ve firmě? Byla původní adresa správná?

pampeliška

zásilku vrátili. A jestli ji pošlou zpátky? My ani nepoznáme, že je to ona, protože neznáme odesílatele.
Mohu jenom zopakovat moji poslední větu – nerozumím tomu

lydie

no jo, česká pošta, to je kapitola sama o sobě 😀