V pohodě

Autor

Pohoda je pro mě víkend. Dovolená nebo delší volno. Den, jenž mi neřídí ručičky hodin, ale který mám v rukou vlastních. Smím přispávat a dospávat všechny dny předešlé.

Dnes vnímám pohodu i v krátkých okamžicích. Kávička vypitá na balkóně. Cítím její vůni, kochám se loukou, na níž se většinou pase stádo ovcí.Užívám si pohodovou chvilku už jenom proto, že se mi do života vejde, že si dovedu udělat na pohodu místečko. I to je mi vzácné, a proto stojí za to si každý dílek pohody vychutnávat.

Pohodu si servíruji ve výletech. Bohužel, naše děti si pohodové odpoledne vychutnají často, když se některému z rodinných výletů vyhnou. Byli jsme stejní, také je pro nás každou chvíli pohoda o něčem jiném. Rozhodně bychom se měli co nejčastěji cítit dobře. A budeme nám fajn. Rázem se nám začne dařit a dokážeme brát život s nadhledem.

Miluji začínat den procházkou v lese. Hodně brzy ráno, kdy většina lidí ještě spí, ale naše psí dáma se domáhá zdravotní pochůzky. Baví mě být na takové procházce vyzbrojená foťákem a často se zadívat na věci kolem sebe trochu důkladněji. Bývám překvapená a někdy až v šoku z té krásy, z půvabů krajiny ze svého okolí. Jindy tudy spěchám do práce. Nebo zahloubaná ve vlastních myšlenkách stereotypně procházím známou cestu. Co bych pro naše psisko neudělala! Svátečně tudy chodím pomalu, nikam nespěchám, na nic nemyslím a jen se dívám, dýchám zhluboka a cítím všudypřítomnou pohodu. Pohodu lesa. Pro mě je les místem klidu a bezpečí, čarovný a čarodějně barevný svět v našem světě šedočernobílém…

Další dílek pohody (který, kdybych nevyjmenovala, tak mi ho jistě připomenete) je moje kolo. Říká se, že problémům a starostem člověk neuteče. Přesto mívám pocit, že jsem na svižné cyklovyjížďce rychlejší, než všechny splíny a potíže, jež můj život tu a tam obklopují. Jako by skutečně nebylo v jejich moci mě dostihnout. Čím větší starost, o to větší rychlostí se snažím ujíždět. Někdy z toho úsilí docela bolí nohy. A vážně se hodně zapotím. Pokaždé to však stojí za to. Vrátím se domů v úplně jiném rozpoložení. Ve sprše pak smývám pot a vítězoslavně se ptám sama sebe, kde zůstaly moje starosti? Nikdy se mi nestalo, že bych si je z cyklovyjížďky přivezla zpátky domů.

Pohoda jsou pro mě knihy. Večery při zapálené svíčce. Bílé vínko a k němu něco dobrého na zub. My ženy, které přibýváme i po lehké večeři, si mnohdy neuvědomujeme, že právě bez té lehké večeře v pohodě nikdy nebudeme. Pokud se omezuji v jídle, stává se ze mne vystresovaná troska. Bez šťávy, humoru a bez energie. Tedy s úsměvem prohlašuji, že vnímám i každé kilo své (nad)váhy jako důkaz mého pohodového přístupu sama k sobě. Samozřejmě lze bojovat a vítězit a těšit se ze štíhlé linie – bohužel já to bez dobrého jídla nesvedu. Užít si život umím jen s pocitem, že mně chutná. A není mi odepřeno…

Už jsem je jmenovala kdysi a zase se musím opakovat, protože zůstávám téhle své zálibě věrná. Pohoda jsou pro mě pastelky. Obrázky, co přicházejí z nitra mé fantazie, kouzlí mi úsměv v tváři, těší mě a dosud hrozně baví. Bývá to celé o pocitu jakéhosi výletu do světa představivosti a snad i pomyslný návrat do dětství, jehož část ve mně stále zůstává.

Pohodu si skvěle vychutnám při poslechu příjemné hudby. Nikdy předem nevím, co si pustím při příchodu z práce domů. Co budu poslouchat během vaření nebo u kafíčka v obýváku. Jestli mě dnes nadchne vážná hudba, folk, pop, rock, lidovky nebo si budu sama prozpěvovat. Ano, to je moje další poznávací znamení, neřest, či úchylka, radost, kterou si servíruji (a pokud by měl dům uši, tak by ho ze mě brněly), já si neskutečně ráda a s chutí zpívám.

Bez lidí bych nebyla v pohodě. Ráda se jimi obklopuji, povídám si, poslouchám, co mi říkají, směji se jejich vtipům, přemýšlím nad jejich názory a postoji. Určitě proto pracuji s lidmi. Často přiznávám, že jsou to seriály osudů, na co se do zaměstnání nejvíc těším.

Moje domácí smečka, s níž se spojuje atmosféra pohody. Jsme hluční, upovídaní, akční a máme se rádi. Bez lásky by nebyla pohoda!

A pak jste to vy, moji milí weboví přátelé. Pohoda je o psaní pro vás a rozmluvách s vámi. Seriály vašich – našich společných osudů, které nás baví dohromady sdílet. S některými z vás už několik let. Ty další ráda poznávám. Je v tom dobrodružství a mnohdy spousta milých překvapení.

Protože jsem založením požitkář, pohodu ve svém životě skutečně velmi potřebuji. Plánuji si ji podobně jako návštěvu lékaře, třídní schůzky nebo mytí oken. Těším se na své pohodové víkendy, kávičky vypité se slastně přivřenýma očima, těším se na vůni nové knížky v čistě povlečené posteli, těším se na sluníčkový podzimní den a brzy na bílé Vánoce. Na manželovo pohlazení a na karty s dětmi.

Všem nám přeji pohodovou neděli!

O čem je pro vás pohoda? Zahrádka, ruční práce, vaření, knihy nebo sport? Jak jsou pro vás chvíle pohody důležité? A dokážete si je naservírovat v takovém množství, v jakém potřebujete?

Foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na