Ve frontě

Autor

Stojím frontu u kasy. Uvidíme, jak to dnes dlouho potrvá, dumám, když před sebou vidím asi čtyři lidi s nákupem. Je jen jedna otevřená pokladna, ale to je tady bohužel relativně běžné. Stojím, čekám, rozhlížím se, no co kdyby někdo zpozoroval frontu lidí a třeba otevřel i další pokladu. Dnes to tak nevypadá, myslím si a tak pouze pasivně a znuděně vyčkávám, až přijdu na řadu. „Zde je uvedeno 299,- kč a na účtence je o stokorunu víc,“ doléhá na ke mně konverzace od kasy. „Cenovka neodpovídá čárovému kódu“ oznamuje po přezkoumání pokladní a hned navazuje: „Jakube, prosím, mohl byste na moment?, potřebuji pomoci s cenou u zboží,“ otázka i sdělení od paní pokladní letí ke klučinovi, který je vzhledově skoro o generaci mladší než ona a evidentně je zde jejím nadřízeným. „Teď ne, oficiálně ještě vůbec nejsem v práci, stavím se v průběhu odpoledne,“ odpovídá a odchází od kávového automatu kamsi do obchodního zázemí. „Zavolal byste mi paní šéfovou?“ táže se ho opětovně příjemným tónem paní za pokladnou, která chce danou situaci s ohledem na zákaznici vyřešit neprodleně. „Vy neumíte zvonit!?“, odpovídá protivným tónem kluk v červené vestě.

„S tím já nic neudělám, to musí vyřešit paní vedoucí,“ vysvětluje zákaznici a zároveň tiskne tlačítko zvonku, které má umístěno pro podobné případy těsně vedle kasy a vyčkává. Nic se neděje, jen fronta lidí za mnou se stále rozrůstá. Toho si je dobře vědoma i paní za pokladnou, která nečeká pasivně a raději odbaví dalšího zákazníka a protože nikdo pořád nepřichází, zvoní opětovně. Stále se nic neděje, žádná paní šéfová nepřichází, a proto pokladní namarkuje další položky a následující zákaznice zaplatí, uloží si nákup do tašky a odchází. „Jeden není ještě v práci a ta druhá je snad hluchá,“ sděluje tichým, klidným hlasem všem přítomným a opírá se vší vahou do zvonku. Levou rukou neodtrhává od zvonku a pravou zručně projíždí zboží přes pokladnu. Všechno zboží prochází rychle pokladnou a paní stojící těsně přede mnou předává prodavačce finanční hotovost. Teprve teď odstraňuje pokladní svou levačku od zvonku a přebírá finance. Jsem na řadě.

Přichází vedoucí, či nadřízený paní za pokladnou. Je to ten protivný klučina, který ještě před pár minutami nebyl v práci a který nedokázal anebo spíš nechtěl vyřídit ani vzkaz. „Jestli budete takto zvonit, tak vás vyhodím od pokladny!!!“, sděluje nabubřelým, nepříjemným, odporným a téměř arogantním tónem paní, která by mohla být, co se týče věku, jeho matkou. „Vždyť jste jí zvonění sám doporučil, co měla asi dělat?“, zastane se pohotově zákaznice ochotné prodavačky. Tato otázka zůstává viset ve vzduchu, bez odpovědi. Zákaznici je v bleskurychlém mžiku vyhověno, až to vypadá, že mladému pánovi nejsou vhod řeči na obranu pokladní, která právě s profesionálním klidem přebírá peníze ode mě, za můj nákup a její smírné chování tak trochu napovídá, že je na podobné chování ze strany svého nadřízeného i zvyklá.

Foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na