Lymfatický systém

Autor

Lymfatický systém je pro mnohé lidi stále jakýsi neznámý začarovaný termín. Tuší, že něco takového v našem těle funguje, ale netuší jak a za jakým účelem. Dnes a denně se mě pacienti dotazují a dnes a denně zodpovídám – co je to míza? Jaká je její úloha v našem těle? Lymfoterapii (především manuálním mízním drenážím) se věnuji mnoho let, množství dotazů mě přivedlo k sepsání tohoto článku. Snad se mi podaří srozumitelně vysvětlit a odtajnit několik anatomických názvů.

Lymfa neboli míza je tělní tekutina. Je bezbarvá, čirá nebo mírně nažloutlá. Vzniká z tkáňového moku, najdeme ji v mízních cévách po celém těle (vyjma bezcévých tkání – např. oční čočka nebo sklivec), tyto cévy ústí do žilního krevního oběhu. V míze se odehrávají základní procesy látkové výměny. Oproti krevní plazmě je chudší na bílkoviny, avšak bohatší na mastné kyseliny (a také např. cholesterol). V míze se nachází i vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K), hormony, vápník, měď, železo. Lymfa obsahuje lymfocyty a některé krevní buňky.

Míza se podílí na udržení stálého vnitřního prostředí, odvádí z tkání tekutinu, odvádí odpadové produkty látkové výměny, podílí se na imunitních reakcích organismu.

Lymfatické cévy začínají slepě v mezibuněčných prostorech. Podle stavby stěny se rozdělují na mízní vlásečnice, mízovody a sběrné kolektory. Mízní cévy se nacházejí v podkoží, ale také hluboko v těle. Mízovody se stavbou stěn podobají žilám.

Do žil odtékají denně asi 2-3 litry mízy. Lymfatické cévy jsou doplněné mízními uzlinami. Mízní cévy se smršťují a lymfa uvnitř proudí pomalu stejným směrem, jako žilní krev žilami. Pohybu lymfy pomáhá rovněž kosterní svalstvo, proto obecně pohybem stimulujeme také proudění mízy.

Mízní tkáň bývá zjevná v patrové a hltanové mandli, v trávicím ústrojí, ve střevech a např. v průdušnici.

Mízní uzliny mají různou velikost, obvykle jsou tvarově podobné oválku. V těle nejdeme okolo 450 uzlin, ale jejich počet není u všech lidí totožný. Shluky mízních uzlin (regionální uzliny) se nacházejí na krku, hrudníku, v podpaží, tříslech a na dalších místech. Pokud tělo prodělává zánět, dochází k zvětšení mízních uzlin, často zůstávají uzliny zvětšené i po úplném vyléčení. V mízních uzlinách se nachází lymfocyty. Mízní uzliny mají velký význam pro imunitní systém, slouží také jako tzv. mechanické filtrovací zařízení („vychytávače“ např. částic prachu), jsou bariérou proti některým parazitům. Mízní uzliny se mohou velkým množstvím látek, které vychytávají, zablokovat.

Zde se vychytávají také buňky zhoubných nádorů, které se šíří lymfatickými cestami, ovšem „vychytávací“ funkce je časově omezená, uzlinám se nepodaří všechny nádorové buňky likvidovat. Pokud mízní uzlina nezlikviduje původce např. infekce, šíří se infekt lymfatickým systémem do dalších uzlin, do krve a nakonec do celého těla.

Mandle patří mezi mízní tkáně sliznic.

Brzlík je centrální lymfatický orgán, který se mění v průběhu života co do velikosti i struktury. Do puberty se zvětšuje, poté postupně zase zmenšuje.

Slezina je orgán uložený v levé brániční klenbě, vzadu u páteře. Ve slezině najdeme shluky lymfatické tkáně. U plodu ve slezině vznikají lymfocyty a červené krvinky. Slezina se podílí na imunitních reakcích organismu, slouží jako rezervoár červených krvinek a krevních destiček, ovšem není životně nezbytným orgánem.

Zdroj informací: Prof. MUDr. Ivan Dylevský, DrSc. – Lymfa míza

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na