První pomoc u dětí

Autor

Jednu kapitolu z našeho seriálu o první pomoci jsem se rozhodla věnovat dětem. Děti totiž nejsou jen zmenšeninami dospělých. Dětský věk se vyznačuje mnoha zvláštnostmi.

Obecně lze tvrdit, že riziko úrazů je v dětství daleko vyšší, než v dospělém věku. Důležitá je prevence úrazů a nehod. Tu bychom měli zajišťovat my, dospělí. Tím, že budeme na dítě dohlížet a budeme mít přehled kde a s čím si hraje, z dosahu malých dětí uklidíme nebezpečné předměty (ostré, horké, jedovaté…), vozidlo vybavíme dětskými autosedačkami a pokaždé zkontrolujeme použití bezpečnostních pásů v autě. Se staršími dětmi si povídáme o bezpečnosti silničního provozu i o různém nebezpečí, které může číhat doma nebo v blízkém okolí.

V dětství je mnohem vyšší frekvence infekčních onemocnění. Imunitní systém není schopen čelit velkému náporu virů a bacilů, proto děti častěji stonají a některá pro nás lehká onemocnění dětské tělo vnímá jinak, než dospělý organismus. Proto se nemusí klinické projevy zcela shodovat.

Febrilní křeče

Dostavují se při horečce, u dětí do pěti let bývají obzvláště nebezpečné. Nastupují často velmi rychle, se stoupající teplotou se organismus malých pacientů těžce vyrovnává. Ke křečím provázenými záškuby celého těla, horních a dolních končetin se může přidat ztráta vědomí.

Jak dítěti pomoci:

Při horečce je vhodné pozvolné ochlazování dětského organismu, podáváme léky proti horečce (ve formě čípků, abychom nezatížili trávicí systém) – např. Panadol Baby… S lékařem konzultujeme další postup, příp. podání Diazepamu 2-5mg (rektálně). Pokud dítě upadá do bezvědomí, voláme urychleně RZP a než se dostaví lékař, kontrolujeme životní funkce (dýchání a tepovou frekvenci).

Cizí tělesa v dýchacích cestách

V ohrožení jsou malé děti, které si do určitého věku strkají do úst prakticky všechno. Předmět nemusí projít hrtanovou záklopkou a pokračovat trávicím ústrojím, ale může se dostat do průdušnice. Kromě různých předmětů může vdechnout také sousto potravy. Dítě je dušné, prudce záchvatovitě kašle, ke kašli se přidává strach a pocity paniky.

Jak dítěti pomoci:

U dětí starších osmi let můžeme při dušení použít tzv. Heimlichův manévr. Před samotným manévrem dítě předkloníme a zkusíme ho pobídnout, aby se snažilo předmět vykašlat. Pokud se nedaří, postavíme dítě do zpřímené polohy, stoupneme si za něj a obejmeme ho svýma rukama kolem pasu, svoji ruku zároveň sevřeme v pěst (palcem k břichu) mezi pupík a žebra. Zesílíme pěst druhou rukou a prudce škubneme směrem k sobě. Tak se nám může podařit předmět odstranit.

Jinou možností je tzv. Gordonův manévr. Jedná se o úder pěstí mezi lopatky dusícího se dítěte, které je při tomto manévru předkloněné přes naše koleno. I tento manévr se provádí u starších dětí.

Kojence: Položíme miminko na bříško, na předloktí naší levé ruky. Hlavičku dítěte podepřeme roztaženými prsty, tak, aby ústa kojence zůstala volná. Poté poklepeme svou dlaní přiměřenými údery mezi lopatky dítěte.

Když nedojde k vypuzení cizího tělesa ani po dvou třech úderech mezi lopatky, přestaňte a ihned volejte neprodleně záchrannou službu.

Příčinou dušení může být zapadnutý kořen jazyka. V tom případě se doporučuje provést tzv. Esmarchův hmat známý spíše pod názvem trojitý manévr. Zakloníme hlavu a zároveň předsuneme dolní čelist a otevřeme ústa zraněného. Novorozencům hlavičku nezakláníme.

Dušení z vnějších příčin

Vnější příčinou může být např. igelitový sáček nebo taška, kterou si dítě při hře nasadí na hlavu. Nastává problém, když nejde z hlavy sundat.

První pomoc:

Urychleně sundáme sáček z hlavy a uvolníme dýchací cesty, kontrola dechu a srdeční činnosti, v případě, že životní funkce selhávají, zahájíme neodkladnou resuscitaci. Voláme RZP.

Poranění břicha

U dětí bývají častá po pádech např. z kola (může se uhodit o řidítka apod.) Jsou nebezpečná rychlým rozvojem šokového stavu a možností vnitřního krvácení. Dítě přichází s bolestí, může zvracet nebo vnímat pocity na zvracení.

Jak dítěti pomoci:

Vhodná úlevová poloha (na zádech s pokrčenými dolními končetinami nebo na boku „v klubíčku“), nedávat nic jíst ani pít, volat RZP. Pokud je poranění břicha spojené s krvácením, stavíme přednostně krvácení sterilním obvazovým materiálem.

Popáleniny, omrznutí

Pro děti do 3 let jsou velmi nebezpečné. I menší popálená plocha může být životu nebezpečná a ohrozit dítě např. dehydratací. Velice snadno vzniká popáleninový šok.

Jak dítěti pomoci:

Zásady platí stejné, jako u poskytování první pomoci dospělým, nezapomenout protišoková opatření.

Umělé dýchání a masáž srdce

U dětí provádíme velmi opatrně. U maličkých pacientů (novorozenců, kojenců a batolat) nezakláníme razantně hlavičku, poté svými ústy obemkneme zároveň ústa i nosánek dítěte, vdechneme pouze obsah vzduchu, který máme v ústech při našem běžném nádechu. Stlačení konce hrudní kosti provádíme rovněž silou úměrnou věku, u miminek pouze svými dvěma prsty, u starších dětí velmi lehce. Velkou silou bychom mohli dítěti ublížit a poranit vnitřní orgány. Frekvence vdechů a stlačení je u novorozenců .1:3, dítě do 1 roku 1:5, děti 1-8 let 1:5, dítě nad 8 let 2:15.

Pokousání zvířetem (psem, kočkou, krysou, liškou…)

Nejprve je nutné mít na paměti poučení dítěte, aby si cizích zvířat v rámci zachování své bezpečnosti nevšímalo. Pokud se přesto přihodí, že jej pokouše nějaké zvíře, platí tyto zásady:

Jak postupovat při pokousání zvířetem:

Krvácející ránu omyjeme pod proudem studené vody, překryjeme sterilním obvazovým materiálem. Pokud krvácí velká céva, stavíme krvácení (platí pravidla jako v kapitole první pomoci pro dospělé). Necháme ránu chirurgicky ošetřit lékařem (např. šití) nebo při velkém krvácení voláme RZP. Informujeme majitele zvířete o události a požadujeme do 24 hod. vyšetření zvířete veterinářem. V případě, že došlo k pokousání neznámým zvířetem, informujeme hygienickou stanici.

Boule, odřeniny, puchýře

Boule dětem zásadně nezatlačujeme, jak se dělávalo v dobách našeho dětství. Bolest, kterou bychom způsobili, by mohla vyústit až v šokovou reakci z bolesti. Bouli ochlazujeme studenými obklady a nejlépe ještě zkonzultujeme s lékařem (riziko otřesu mozku).

Odřené koleno (s kousky štěrku a nečistot) omyjeme pod proudem studené vody, nečistoty nekartáčujeme ani laicky neodstraňujeme (hrozí šok z bolesti). Do rány zásadně nelijeme ani desinfekci, odesinfikujeme pouze okolí rány. Další ošetření necháme na lékaři.

Puchýř nepropichujeme, otevřeli bychom bránu infekci a zbytečně mohli dítěti způsobit bolest. Ošetření puchýře: přiložení náplasti s polštářkem, a pokud je možnost, necháváme co nejvíce vzdušnit.

Náplasti s polštářkem bývají pro děti pestré a barevné, s nesmývatelnými obrázky. Jejich odlepování nebolí, jsou voděodolné. Získávají na oblíbenosti především pro svůj motiv, kterým odpoutají pozornost od bolístky.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na