Vyšetření a léčba rakoviny prsu

Autor

Neznám ženu, kterou by čas od času nezachvátil strach z rakoviny prsu. Obavy vyvolává nejen nemoc samotná, ale i to neznámé, co jí čeká při vyšetřeních a léčbě. Vždy je dobré znát to, do čeho jdeme, abychom věděly, jak se na to připravit. Jak funguje mamograf, co zahrnuje léčba a další a další otázky, které se nám honí hlavou. Proto jsem oslovila Mudr. Danu Houserkovou, vedoucí lékařku MAMMACENTRUM Olomouc a věřím, že její odpovědi pomohou i vám blíže se zorientovat v této oblasti.

Jsou nějaké příznaky, kdy by měla žena zpozornit a vyhledat lékaře pro podrobnější vyšetření?

Důležitým příznakem je hmatný útvar (bulka, ztužení) v prsní žláze. Každá žena by se měla dobře naučit samovyšetření prsu, které je vhodné provádět vždy jednou za měsíc, stále ve stejnou dobu menstruačního cyklu. U menstruujících žen se doporučuje provádět samovyšetření druhý nebo třetí den po ukončení menstruace, pokud žena nemá menstruaci, je vhodné si zvolit jeden den v měsíci, kdy žena samovyšetření provede. Žláza se během cyklu u některých žen podstatně mění a aby bylo možné pohmatový nález srovnávat, nelze provádět samovyšetření prsů nestandardním způsobem či chaoticky v různou dobu menstruačního cyklu. Jestliže žena dobře zná svoje prsa a umí správně provádět samovyšetření prsů, je to zvláště u žen do 40 let věku, skutečně výborná metoda, jak zjistit nádor prsu zavčas. Nádor velikosti 1 cm lze totiž při pečlivém samovyšetření prsů u většiny žen vyhmatat. Pokud si žena nahmatá cokoliv, co běžně v prsu v době, kdy samovyšetření provádí, nebývá, pak je vhodné zajít k lékaři a do screeningového centra a nechat se vyšetřit.

Dalším varovným příznakem je krvavá nebo tmavě hnědá sekrece z prsu, která může ale také nemusí být příznakem rakoviny prsu, každopádně opět zasluhuje pozornost ženy a následně lékaře, stejně jako změny kůže prsu (zesílení kůže, tzv. pomerančová kůže- může být známkou zánětlivého rakovinného nádoru, vtažení kůže-důlek, který nemizí při různých polohách prsu a může být známkou nádoru v místě kožního vtažení) a změny bradavky (krvácení z bradavky, šupinkovatění, ragády na bradavce, apod.).

Co je mamograf a na jakém principu pracuje?

Mamograf je speciální rentgenový přístroj, který využívá schopnosti „měkkého“ (nízkoenergetického) záření zobrazit s vysokým kontrastem i struktury lišící se jen málo svými hustotami. Od normálního rentgenového přístroje pro skiagrafii se mamograf liší v řadě technických prvků.

Rentgenka, emitující rentgenové záření, má obvykle molybdenový anodový terč (běžná rentgenka wolframový), malé ohnisko (0,1 mm pro zvětšení, 0,3 pro normální mamografii) a beryliové výstupní okénko. Odlišná je také přídatná filtrace svazku. U většiny přístrojů se používá molybdenový filtr, pro objemné a hutné prsy filtr rhodiový. Ten snižuje u tohoto typu prsů dávku záření.

Kompresní zařízení má na kvalitu mamografických snímků významný vliv. Zabezpečuje především vhodné polohování a zobrazení celého prsu, zlepšuje kontrast obrazu, zmenšuje sumaci struktur a omezuje dávku záření. Síla stlačení je vždy individuální, pohybuje se kolem 70–150 N, závisí na složení a velikosti prsů, ale i na individuální vnímavosti a citlivosti prsů. Komprese je motorizovaná, pedály ovládaná, s blokováním obvykle na úrovni 150 N. Měla by být dostatečně silná, ale neměla by vyvolávat velké bolesti . Sekundární (Bucky) clona je součástí přístroje, je umístěna mezi prsem a kazetou s filmem. Zabezpečuje zmenšování podílu rozptýleného (sekundárního) záření, které snižuje kontrast obrazu. Receptorem obrazu je obvykle speciální mamografický film uložený v kazetě. V té jsou navíc tzv. zesilovací fólie ze vzácných zemin, které snižují několikanásobně dávku záření. Kazety, fólie a filmy jsou ve dvou formátech pro vyšetřování obvyklých a větších prsů. Latentní obraz vznikající po expozici se stane viditelným po zpracování filmu ve zvláštním vyvolávacím automatu, jehož nastavení je jiné, než při vyvolávání běžných rentgenových filmů.

Kvalita zpracování (vyvolání) filmů je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících kvalitu snímků a dávku. Proto se kontrole zpracování věnuje velká pozornost. Denně, týdně, měsíčně, čtvrtletně provádějí radiologické asistentky tzv. zkoušky provozní stálosti. Vedle filmové mamografie se stále více prosazují technologie digitální. Dnes je v České republice již převaha digitálních mamografů. Obraz vzniká v digitální formě, je zpracován, zobrazen na pracovních stanicích se speciálními monitory a posléze archivován.

Existují v zásadě dvě formy digitální mamografie. U tzv. computerové radiografie se využívají záznamové desky ve stejných formátech jako filmy a kazety u filmové mamografie, které jsou po expozici „přečteny“ ve speciálních zařízeních, čtečkách. Kazety se současně „vymažou“ a jsou připraveny k dalšímu použití. Na principu přímé digitalizace jsou založeny mamografy s plochým (flat) panelem či jiným digitálním receptorem umístěným přímo na vyšetřovacím nářadí místo kazety s filmem. Digitální mamografie má nesporně řadu výhod a v budoucnosti jistě vytlačí analogové filmové systémy

Jak probíhá mamografické vyšetření a co vše dokáže odhalit?

Mamografické vyšetření se provádí na rentgenovém přístroji, mamografu. Mamografie je základní diagnostickou metodou u většiny žen. Je vhodná pro vyšetřování žen s příznaky onemocnění prsu (symptomatických žen) i žen asymptomatických. Provádí se vždy dvě projekce každého prsu, snímek v šikmé, tzv. mediolaterální projekci, který se zhotovuje ve 45 stupních a dále snímek kraniokaudální, kdy je prs stlačený „shora dolů“ k podložce. Vyšetření není příjemné, je u části žen vnímáno bolestivě, ale bolest je velmi krátká, pouze při stlačení prsu a lze ji dobře tolerovat. Komprese prsu při mamografii nevyvolává v prsní žláze žádné změny. Mamografie je velmi přesnou a jedinou metodou, která skutečně vede včasným záchytem nádoru ke snížení úmrtnosti žen ve věku nad 45 let. Provádí se v České republice u žen od 45 let do konce života ve dvouletých intervalech, což, jak vyplývá ze studií, je interval dostačující k záchytu malého časného nádoru s dobrou prognózou k úplnému vyléčení u naprosté většiny žen. Ve velmi malém procentu se vyskytují tzv. intervalové nádory, což jsou biologicky agresívnější nádory, které mohou vyrůst do hmatné velikosti během dvouletého intervalu a žena přichází s hmatným tumorem před termínem její následující mamografie. Z těchto důvodů zdůrazňujeme význam samovyšetření i u žen, kde již probíhá mamografický screening a každá žena, která odchází z našeho pracoviště si kromě nálezu odnáší i návod k samovyšetření prsů. Lze jej samozřejmě najít i na internetu, je také na našich webových stránkách (www.mammacentrum-olomouc.cz).

Mamografie dokáže odhalit velmi časné nádorové změny- malé ložisko v prsní žláze i od velikosti několika milimetrů. Dokáže diagnostikovat tzv. mikrokalcifikace; jedná se o malé usazeniny vápníku v mlékovodech, které jsou nejčasnějším příznakem rakoviny prsu a vznikají kalcifikací nádorových hmot v mlékovodu v době, kdy nádor ještě nevytvořil ložisko. Pro srovnání ultrazvuk schopnost dobře detekovat mikrokalcifikace nemá. Mamografie ukáže zesílení kůže při zánětlivém typu nádoru, dokáže detekovat počínající vtažení bradavky, které nemusí být patrné pouhým okem.

Jsou kromě mamografu i jiné metody pro zjištění nálezu?

Doplňující metodou k mamografii u žen ve screeningovém věku, tj. od 45 let, je ultrazvukové vyšetření. Využívá se zejména u žen s mamograficky hutným, tzv, denzním, žlazovým a vazivovým typem prsu, kde je málo tukové tkáně a mamografie nedokáže zobrazit některá nádorová ložiska. Jedná se asi o 10 procent žen, kdy je nutné mamografii ultrazvukem doplnit. Ultrazvuk doplňujeme i v případě nálezu nejasné nebo podezřelé léze na mamografii. Ultrazvuk je ideální pro odlišení prostých cyst prsu od útvarů solidní povahy, je výbornou metodou pro zobrazení oblasti podpaží. Ultrazvuk jako první vyšetřovací metodu užíváme u žen gravidních a kojících a u žen mladých do věku 35-40 let.

Další zobrazovací metodou, která se dnes využívá jako doplňující metoda k mamografii a ultrazvuku, je magnetická rezonance prsů. Jedná se o vyšetření, které má svoje jasně dané indikace- provádí se u některých typů rakoviny prsu ke zjištění přesného rozsahu nádoru a počtu nádorových lézí, u žen, které mají rakovinné buňky zjištěné v uzlině v podpaží a mamografie ani ultrazvuk nezjistily v prsu zhoubné ložisko (jedná se o tzv. okultní karcinom prsu). Magnetická rezonance je výbornou metodou pro screening mladých žen s vysokým rizikem pro rakovinu prsu. Je určená ženám – nosičkám genových mutací sdružených s vysokým rizikem pro rakovinu prsu (př. mutace genu BRCA 1, BRCA 2) a ženám s vysoce pozitivní rodinnou anamnézou, u kterých genetik stanoví riziko pro rakovinu prsu nad 20 procent.

K získání spolehlivé histologie z lézí v prsní žláze slouží bioptické metody. Zlatým standardem pro získání validní histologické diagnózy je tzv. core cut biopsie. Z válečků tkáně odebraných při biopsii lze stanovit přesnou histologii a také vlastnosti (tzv. imunoprofil) nádoru, což je velmi důležité pro plánování další chirurgické a onkologické léčby. U některých lézí prsu, např. mikrokalcifikací prsní žlázy, se používá jiná bioptická metoda, tzv. vakuová biopsie prsu.

Pokud vyšetření u ženy odhalí nezhoubný nádor, jaká léčba ji čeká?

Nezhoubné nádory prsu – nejčastěji se jedná o fibroadenomy, hamartomy, lipomy nebo cysty, se nemusí z prsu vůbec chirurgicky odstraňovat, pokud nejsou velké a ženě nevadí kosmeticky nebo jí nezpůsobují bolesti. Velké cysty prsu je možné pouze napíchnout tenkou jehlou a tekutinový obsah cysty aspirovat (odsát). Z prsu je vhodné preventivně odstranit pouze nezhoubné nádory, které jsou prekancerózou, jedná se o papilomy nebo fyloidní nádory.

Co naopak čeká ženu, u níž je zjištěn nádor zhoubný?

V případě, že je diagnostikovaný zhoubný nádor prsu, závisí další léčebný postup u pacientky vždy na typu nádoru, na jeho imunoprofilu (neboli vlastnostech nádoru), jeho velikosti a na šíření nádoru.

Léčba je chirurgická a onkologická. Pokud je nádor malý (do 2 cm) a nejsou postižené nádorem mízní uzliny v podpaží, tak obvykle následuje jako první léčba chirurgická. Dnes je naprostá většina zhoubných nádorů prsu odstraněna pouze částečnou záchovnou operací prsu a malou operací uzlin v podpaží (odstraňuje se tzv. sentinelová neboli strážní uzlina). Po záchovné operaci prsu následuje vždy radioterapie (tj.ozáření) prsu. Některé typu nádoru je nutné vzhledem k velikosti nebo nádorovému šíření řešit odnětím celé prsní žlázy, tzv. ablací prsu neboli mastektomií. Pokud je nádor větší a postihuje i mízní uzliny v podpaží je dnes indikována primárně léčba onkologická. Tato léčba pomocí chemoterapie nebo antihormonálních (antiestrogenních ) preparátů a nebo léčba biologická vede k výraznému zmenšení, velmi často i vymizení nádoru i postižených uzlin v podpaží. Po takto úspěšné onkologické léčbě je většinou možné provést malý záchovný výkon na prsu i u nádorů, jejichž velikost byla původně větší a záchovný výkon by neumožňovala.

Dá se nějak průměrně vyjádřit, jak dlouhá je doba od nálezu po vyléčení?

Ročně onemocní v České republice rakovinou prsu podle posledních údajů téměř 7000 žen. Přes veškerou péči asi 2000 žen ročně u nás stále na toto nejčastější zhoubné onemocnění žen umírá. Co je ale příznivým ukazatelem je postupné snižování úmrtnosti na rakovinu prsu v posledních letech. Dnes má především díky desetiletému mamografickému screeningu v ČR a pokrokům v chirurgické a onkologické léčbě většina žen šanci na úplné vyléčení.

Obvykle se uvádí doba 5 let jako kritická pro možný návrat nádorového onemocnění. Po uplynutí pěti let pravděpodobnost, že se nádorové onemocnění vrátí, významně klesá. Nezbytné jsou ale i po pěti letech pravidelné další kontroly ženy dle indikace onkologa. V případě včasného záchytu zhoubného nádoru a jeho včasné chirurgické a onkologické léčby je pětileté přežití vysoké, v ČR je to 86 procent žen, které dnes přežívají 5 let.

Pravidelného mamárního screeningu se dnes účastní asi 50 procent českých žen, jedná se asi o 500 000 vyšetřených žen ročně. Cílem screeningového mamárního programu je docílit účasti alespoň 80 procent žen starších 45 let na preventivních mamografických vyšetřeních. Podle lékařů ze screeningových center je důležité odbourat takzvané žádanky na vyšetření, které se u screeningu prsu stále vyžadují. Umožnilo by to snadnější přístup žen k mamografickému vyšetření bez nutností návštěvy gynekologa či praktického lékaře. Společně s adresným zvaním by toto opatření mohlo pomoci vyšší účasti žen v mamografickém screeningu a tím i dalšímu snižování úmrtnosti žen na rakovinu prsu.

Jaké služby poskytuje vaše centrum?

MAMMACENTRUM Olomouc je screeningovým centrem, tzn., že máme povolení Ministerstva zdravotnictví ČR pro provádění screeningu rakoviny prsu. Ročně vyšetříme mamograficky kolem 10 000 žen. Zabýváme se ale i komplexní diagnostikou onemocnění prsní žlázy, vyšetřujeme rovněž ženy se symptomy onemocnění prsu a ženy po léčbě rakoviny prsu. Provádíme digitální mamografii, ultrazvuková vyšetření prsů, duktografie- tj. vyšetření mlékovodů prsu pomocí aplikace kontrastní látky a biopsie prsu. Provádíme standardní core cut biopsii prsu, ale i vakuové biopsie prsu pod rentgenovou a ultrazvukovou kontrolou.

Věnujeme se vyšetřování žen, které mají vyšší riziko pro rakovinu prsu. Pokud potřebuje klientka vyšetření prsů magnetickou rezonancí, provádí vyšetření prsů lékaři MAMMACENTRA na pracovišti magnetické rezonance, které je v areálu chirurgie VN Olomouc. Klientky na magnetickou rezonanci prsů jsou nejen z Olomoucka, ale i sousedních krajů. V budově MAMMACENTRA je onkologická a mamologická poradna, která se věnuje ženám s onemocněním prsu a ženám po léčbě rakoviny prsu.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů a co nejméně žen s pozitivním nálezem.

Více o MAMMACENTRU Olomouc najdete na http://www.mammacentrum-olomouc.cz/

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na