Nějak nám to neklape aneb rozhovor (nejen) o manželské poradně

Autor

Když začnete cítit, že váš vztah už není to, co bývalo, máte několik možností, jak to řešit. Jednou z nich je návštěva manželské (partnerské) poradny. Zajímalo mě, jak to na takovém místě chodí a čím nám tato návštěva může prospět. Obrátila jsem se proto s prosbou o rozhovor na PaedDr. Zdeňka Moldrzyka z Centra psychologické pomoci. Pan doktor souhlasil a spolu se svými kolegy mi mé otázky ochotně zodpověděli.

Lidé se možná někdy bojí jít do manželské poradny i proto, že vlastně nevědí, co je tam čeká. Jak probíhá tedy taková konzultace v manželské poradně?

Lidé moudře vědí, že zodpovědnost za životní rozhodnutí si v důsledku nesou sami. Návštěvu poradny obvykle nepovažují za nutnou. Pokud se však situace v osobním životě či mezilidských vztazích vyhrotí tak, že už ji sami nezvládají, začnou hledat pomoc. Po nejčastěji telefonickém nebo osobním objednání se klientovi v konzultaci o jeho potížích věnuje odborný poradce psycholog, který mu pomáhá orientovat se lépe v problémové situaci a pomáhá mu ji řešit.

A jak to vlastně dělá? Není třeba se obávat náročných testových metod – hlavní metodou je řízený rozhovor s klientem. Od běžného povídání např. s kamarádem se však výrazně liší. Při tomto setkání nabízí psycholog emočně neutrální a nezaujatý prostor, své odborné znalosti a současně takový vztah, který často nikdo jiný nabídnout ani nemůže – vztah otevřený, respektující, nezávislý, trpělivý. To vše je nápomocno klientovi k tomu, aby lépe využil svůj potenciál k dobrému řešení svých záležitostí.

Jaký Vy vidíte největší přínos v návštěvě manželské poradny a kdy nad ní začít uvažovat?

Za poradci chodíme proto, abychom se mohli rozhodnout co nejlépe a také, abychom v průběhu rozhodování nebyli v tomto procesu sami. Abychom si pod vedením poradce uvědomili, co všechno prožíváme, co má vliv na naše chování a myšlení, jak na nás reagují druzí lidé, v čem se můžeme změnit nebo co můžeme ovlivnit či naopak co už nemůžeme. Nezaujatý profesionál objektivně pomáhá najít možnosti vhodné pro řešení problému. Vytváří společně s klientem prostor pro změnu jeho prožívání, chování, získání náhledu na potíž, na vlastní život a v důsledku toho všeho i úpravu potíží, které jej na poradnu přivedly. Lze tedy doporučit návštěvu v duchu pořekadla čím dříve, tím lépe, ale i lépe pozdě, nežli později. Někdo může namítnout, že poradenství nedokáže vše. Ano, nesmíme zapomenout, že to není všelék na život. Může nám však posloužit jako vodítko k tomu, abychom si se svým životem poradili sami.

Co bývá nejčastěji příčinou krize ve vztahu? S čím se na Vás klienti většinou obracejí?

Nejčastější příčinou jsou podle našich zkušeností poruchy komunikace, neshody v sexuální oblasti, nedostatek společně tráveného času. Klienti se na nás obracejí nejčastěji s nevěrou, poruchami komunikace mezi partnery, ale i při problémech s dětmi – převážně dospívajícími. Časté jsou problémy s úpravou kontaktů s dětmi po rozvodu.

Dají se nějak zglobalizovat životní situace, které manželství a partnerství vždy ohrožují?

V té nejstručnější podobě bychom mohli uvést:

  • narození dítěte – MD
  • nástup ženy do práce po MD
  • generační soužití
  • dospívání dětí
  • soužití v rodinách s vlastními i nevlastními dětmi
  • nezaměstnanost
  • špatná finanční situace

Vyhledávají poradnu spíš mladší nebo starší páry? A častěji se objednávají ženy nebo muži?

Pokud jde o věk, pak jsou našimi klienty téměř všechny věkové kategorie. Dá se říci, že velmi mírně mají převahu páry mladší a věkově střední nad staršími. Prvotními našimi klienty bývají ženy, i když muži přicházejí také často.

Co když partner(ka) jít do poradny nechce. Může k Vám přijít jen jeden z páru? Je takové sezení efektivní? A liší se nějak od konzultace v páru?

V praxi se poměrně často setkáváme se situací, kdy se na poradnu s manželským či vztahovým problémem obrátí jen jeden z partnerů. Sděluje, že partner do terapie nepřijde, nebo ani nebyl o tomto setkání informován. Při prvním setkání by se klient společně s terapeutem měli rozhodnout, zda je schůdné pracovat na daném problému jen se samotným klientem, nebo zda se pokusí zapojit nepřítomného partnera do následujících sezení. Pozvání partnera do terapie lze provést různým způsobem. Často přichází první z partnerů jako průzkumník jménem dvojice. Poté, co se ujistí, že může terapeutovi důvěřovat, přizve i druhého partnera a manželé mohou začít pracovat na změnách ve vztahu společně. Někteří terapeuti jsou ochotni, po dohodě s klientem, telefonicky či písemně nepřítomného partnera pozvat se sdělením, že jeho přítomnost je důležitá pro řešení daného problému. Pokud se však druhý partner, přes nabízenou příležitost, nemíní terapie účastnit, je možné pracovat i s jedním klientem. Využívány jsou metody z oblasti manželské terapie i psychoterapie individuální. Navzdory tomu, že terapeut pracuje jen s jedním partnerem, je vysoká pravděpodobnost, že změna chování či osobnosti klienta povede k pozitivní změně ve vztahu obou partnerů a tím následně i ke změně druhého partnera.

Poznáte z rozhovoru s partnery, že už jdou pozdě, že už se vztah zachránit nedá? A kdy je vlastně pozdě?

Najít odpověď na otázku o perspektivách vztahu nebývá jednoduché. Úkolem terapeuta není určovat, zda má cenu vztah zachraňovat, nebo je lepší přiklonit se k rozchodu. Tato výsada náleží klientům. Terapeut by jim měl pomoci nalézt vlastní žádoucí východisko z problémové situace.

Za pozitivní lze ovšem považovat už pouhou skutečnost, že partneři terapeuta vyhledali. Návštěva poradny bývá signálem toho, že jim (resp. jednomu z nich) na vztahu záleží a jsou ochotni na zlepšení vztahu pracovat.

Máte i porozvodové poradenství. Co lidi po rozvodu nejčastěji trápí?

Ano, součástí naší práce je i porozvodové poradenství. V této životní situaci se jako nejpalčivější jeví jak ztráta partnera a vyrovnání se s jeho odchodem ze vztahu, tak uspořádání péče o děti. V této oblasti se pomoc poradenského zařízení jeví jako mnohdy nezbytná a leckdy účinná. Jsou bohužel velmi časté situace, kdy se bývalí partneři chopí svých dětí jako nástroje pro boj s partnerem či vyvíjení nátlaku na něj. Maminka i tatínek se v těchto situacích začínají chovat tak, jak by je to v průběhu vztahu ani nenapadlo. Vždyť ubližovat dítěti je přece nepřijatelné… a ejhle najednou to je činěno. Vedeme tedy rodiče k tomu, aby i přes ukončení vztahu partnerského byli schopni pokračovat ve svých rolích rodičů, mj. proto, že se jimi chtěli stát.

Jaké další služby Vaše centrum nabízí?

Naše Centrum psychologické pomoci sdružuje Rodinné a manželské poradny v Moravskoslezském kraji (vyjma Ostravu). Jsme tedy klientům dobře dostupní. Na všech pracovištích, kterých je šest, můžeme nabídnout i mimosoudní řešení sporů – mediaci. Významnou a důležitou součástí našeho působení je specializovaná, expertní činnost v náhradní rodinné péči – posuzujeme pro Moravskoslezský kraj žadatele o pěstounskou a adoptivní péči a vedeme jejich přípravu na novou životní situaci. Přitom také zajišťujeme komplexní servis 16 zařízením pro výkon pěstounské péče, v nichž našlo svou novou rodinu téměř 90 dětí. V současné době zahajujeme kampaň pod názvem „Dejme dětem domov“ pro získání nových pěstounských rodin.

Více informací je možno nalézt na naších stránkách http://www.cepp.cz

Odpovědi připravil tým pracovníků CPP:
Mgr. Nina Drápalová, Mgr. Martina Kremzerová, PhDr. Jana Michailidisová a PaedDr. Zdeněk Moldrzyk

Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v pracovním i osobním životě.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na