Komplikace těhotenství III. – HELLP syndrom

Autor

HELLP syndrom je komplikace v těhotenství, která se vyskytuje poměrně vzácně. Jedná se o poruchu placenty. Objevuje se v průběhu 3. trimestru gravidity nebo v úzké souvislosti s porodem.

  • H-hemolysis (hemolýza-rozpad červených krvinek)
  • EL- elevated liver enzymes (elevace jaterních enzymů v séru)
  • LP-low platelet count (pokles počtu trombocytů)

HELLP syndrom může navazovat na předchozí preeklampsii. Jsou však známy i případy, kdy se diagnostikoval náhle a preeklampsie HELLP syndromu nepředcházela.

Každé mé setkání s Leou, maminkou miminek, dvojčátek, je pro mě milým a příjemným zpestřením dne.

Jako těhulka si svůj stav velmi užívala, vzpomínám si, jak se na miminka těšila, připravovala se na mateřskou roli s velkou chutí a elánem. Ještě pár dní před porodem jsme spolu seděly v cukrárně a hezky si povídaly. Tehdy byla Lea moc veselá, plná života, aktivní, se spoustou nápadů, plánů…

Lee se narodily dvě krásné zdravé děti. Kdo má štěstí tuhle drobnou maminku s širokým kočárkem potkat, většinou se usměje. Ona i ta maminka se převážně usmívá. Protože je šťastná.

Maminky miminek a malých dětí se často ochotně vracejí vzpomínkami zpět do porodnice a vyprávějí o svém zážitku z porodu, o pocitech, bolesti a zároveň zrodu té veliké radosti, kterou si z nemocnice odvážely.

Když jsme se včera s Leou na chvíli sešly a otevřely jsme dosud celkem čerstvé a ostré vzpomínky, dostaly jsme se až k velmi křehkému tématu. Naším povídáním jsme se dotkly pomyslné hranice života a smrti. Přiznám se, že když jsem poslouchala vyprávění své kamarádky a u toho se dívala na dvě postýlky zaplněné spokojeně spícími človíčky, chtělo se mi brečet. Štěstím, že to všechno dobře dopadlo…

Část z našeho včerejšího hořkosladkého povídání vám nyní přináším.

Leo, vím o tobě, že jsi prožila pohodové těhotenství. U dvojčátek až neobvyklé. Netušila jsi, že přijde velký zdravotní problém…

„Skutečně jsem nečekala, že to bude tak zlé. Miminka se mi měla narodit dříve, než je obvyklý termín, s gynekologem jsme se předem domluvili na císařském řezu, který byl ze zdravotních důvodů nutný. Na poslední těhotenské prohlídce v 36. tt. se mnou lékař hovořil už přímo k porodu a všemu, co mě brzy čeká. Ke konci těhotenství jsem měla o něco vyšší tlak, nijak výrazné výkyvy, ale v normě nebyl. Cítila jsem se už docela nemotorná, špatně se mi hýbalo, bolelo celé tělo. Měla jsem oteklé nohy. Těšila jsem se na porod a další životní kapitolu.“

Pak jsi začala rodit…

„Ano, spustil se porod. Bylo to zvláštní, porod neprobíhal v celkové anestezii, tedy jsem vnímala všechno, co se děje. Chvílemi jsem pociťovala pocity na zvracení, celkovou slabost, rozbolela se mi i hlava. Tyhle problémy jsem přiřazovala k vedlejším jevům císařského řezu, ke všemu co se děje, přece jen se mi narodily děti dvě, nejdřív jsem si myslela, že je to relativně v pořádku.“

Uviděla jsi své děti…

„Bylo to moc krásné, vidět svoje miminka. Cítila jsem neskutečnou radost a pocit štěstí. Řekli mi, že mám zdravá dvojčátka.“

Ovšem potom se spustila šňůra velikých zdravotních problémů…

„Po porodu jsem se cítila hůř a hůř. K nauzee a bolestem hlavy se přidala bolest žeber. Lékaři mi naměřili velice vysoký krevní tlak, objevila se mi bílkovina a krev v moči. Bylo mi řečeno, že mi selhávají ledviny. Propíchaná jsem byla spoustou hadiček, stále mně monitorovali tlak a pokud se ke mně dostala aktuální zpráva o mém zdravotním stavu, byla špatná a za chvíli ještě horší…“

Přeložili tě na ARO…

„To už bylo moc zlé. Řekli mi, že mám HELLP syndrom, výsledky testů a všechno, co mi hrozí, jak se to nelepší. Volala jsem své rodině. Všichni se o mě moc báli. V partnerově hlasu jsem slyšela veliký strach. Najednou mi došlo, co se děje. Psychicky jsem šla dolů. Mé myšlenky, záchvěvy všeho, co jsem vnímala a co ve mně spustila všechna ta sdělovaná fakta. Jsem zdravotník a věděla jsem, co je HELLP syndrom a co se děje s mým tělem. Že je to zlé. Až tak moc, že rozhodli převoz do fakultní nemocnice.“

Co bylo dál?

„Hrozná cesta v nepohodlné sanitce. Bolest. V hlavě neskutečný zmatek. Z myšlenek i z fyzické bolesti. Myšlenky na moje dvě miminka, která zůstala v malé nemocnici, kde jsem rodila. Uvědomování si, že od nich budu daleko.“

Ve velké fakultní nemocnici už tvůj stav řešili jinak…

„Ano, najednou jsem cítila, že kolem mě je tým skutečných odborníků, každý se věnoval sledování jiné životní funkce, dostávala jsem léky, ta péče a monitorování na ARO ve fakultce byla prováděná s klidem a jistotou,přenášely se i na mě pocity veliké důvěry v to, co se děje. Ač mě všechno bolelo, psychicky jsem se zde výrazně zlepšila. Podle všech těch čísel a údajů hned v návaznosti s psychikou se začalo uzdravovat i tělo.

Později mne přeložili na JIP, dovolili mi vstát. Zároveň probíhala další vyšetření, odběry a léčba (např. plicní vyšetření kvůli objevené vodě na plicích, rentgen plic, spirometrie). Dozvěděla jsem se, že se mi zlepšil krevní obraz.

Když mi bylo ještě o něco lépe, přeložili mne na lůžkovou část gynekologie.“

Vrátila ses zpět za svými dětmi…

„To bylo radosti. Úplně jiná cesta, když vás vezou kvůli zlepšení zdravotního stavu za dětmi. Čekalo mě veliké vítání. Lékařů, sester, personálu. Přiznali se, že se o mě moc báli.

Dojemné přivítání s miminky. Přesto, že jsem byla stále velmi slabá a unavená. Konečně jsem mohla svoje dvojčátka poznávat, radovat se s nimi, učit se o ně starat.

Stále jsem se bála měření krevního tlaku. Pokaždé jsem při tom měření doslova trnula. Představa, že by se všechno, co jsem prožila, zopakovalo, mě děsila.

Dva dny před propuštěním mi krevní tlak zase vyskočil vysoko. Najednou jsem cítila uvnitř sebe takový zvláštní klid. A svoji sílu. Rozhodla jsem se zvítězit. Jednalo se o hluboké rozhodnutí. Myslím, že hrálo v procesu mého uzdravování klíčovou roli.

Po propuštění z nemocnice jsem navštívila internistu a pokračovala v medikamentózní léčbě. Konečně jsme byli doma a všechno se měnilo k lepšímu. Jsem šťastná.“

Tohle je zkušenost mé kamarádky Ley. O strachu, bolesti, ale také o vítězství. Děkuji za sdílení vzpomínek s naším portálem a přeji celé rodince už jen zdraví a radost.

HELLP

  • Příznaky HELLP syndromu: možná předchozí preeklampsie (nemusí být), bolest hlavy, nauzea, zvracení, hypertenze bolest žeber, bílkovina v moči.
  • Léčba HELLP syndromu spočívá v ukončení těhotenství (hrozí velké zdravotní komplikace a to jak u maminky, tak u dítěte). Dále se monitorují životní funkce maminky i plodu.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na