Sedmý příběh: Patrik

Autor

Na jednu stranu potkal maminku Stanislavu smutný osud a narodilo se jí handicapované dítě, se kterým zůstala úplně sama bez tatínka. Druhá strana mince je taková, že jí život poslal velké štěstí a ona potkala úžasného muže a nakonec má krásnou rodinu. Tento příběh je důkazem toho, že i bolestné zkušenosti můžou mít krásný závěr. Rodina 21 malému Patrikovi darovala, v rámci charitativní spolupráce s neziskovou organizací Splněné dětské přání, ručně vyráběný polštářek, který mu udělal velkou radost.

Patrik se narodil v únoru 2002 jako zdravé dítě. Po narození dostal novorozeneckou žloutenku, kvůli které musel být ozařován. Vyvíjel se normálně až do svých deseti měsíců. Další vývoj se paní doktorce ale nezdál, neboť nelezl, nechtěl sedět, nepřetáčel se ani z bříška na záda. Z toho důvodu nás poslala na neurologii. Po tomto vyšetření nám pan doktor diagnostikoval dětskou mozkovou obrnu – spastickou diparésu. Poté následovala další vyšetření na ortopedii, neurologii a rehabilitace. Cvičili jsme nejprve Vojtovou metodu, pak Bobatha. Syn velice plakal u cvičení, protože ho to moc bolelo, ale časem si na cvičení zvykl. Dnes už nepláče, ale je na něm vidět, že ho to moc bolí.

Patrik má další dva mladší sourozence bratra Ondřeje (narodil se v roce 2005), který má ADHD syndrom (vývojová porucha mozku) a sestru Adélu (narozená roku 2011), která je zdravá. Sourozenci se mu snaží ve všem pomáhat, chodí s ním ven a na procházky. Všichni spolu mají krásný vztah. Rádi jezdíme na výlety.

V roce 2006 prodělal Patrik dvě operace nožiček v Orlové. Zhruba v roce a půl jsme poprvé navštívili lázně Klimkovice, kam jezdíme dodnes. Tam nám byla doporučena operace kotníků, kterou jsme prodělali v Brně. Vše proběhlo bez komplikací. Dva měsíce měl sádry na obou nožkách. Po sundání sádry jsme si opět zažádali o lázně, které nám byly schváleny. V Klimkovicích si Patrik poprvé vyzkoušel kosmický obleček „Klim Therapy“, který nám v zápětí byl doporučený. Bohužel si tuto léčbu nemůžeme jako rodina dovolit, neboť je velice náročná a my na to nemáme. Zkoušeli jsme žádat různé nadace, ale bohužel se nám zatím nikdo neozval.

Patrik si rád hraje se sourozenci, na počítači a rád je venku. Má moc rád zvířátka, tak jsme mu pořídili pejska, čivavu. Navštěvuje speciální základní školu v Havířově. V současné době chodí do 6. třídy. Ve škole má osobní asistentku, se kterou si dobře rozumí a spolužáci se mu snaží ve všem moc pomáhat.

Maminko, co jste cítila v první okamžik po vyřčení diagnózy?

V prvním okamžiku jsem byla ve velkém šoku. V hlavě se mě spustily myšlenky, jak to vše zvládnu, protože v té době jsem totiž na výchovu syna byla zcela sama. Můj přítel nás opustil z důvodu, že nebude s ženou, která má postižené dítě.

Dozvěděla jste se, proč jsou oba synové tak vážně nemocní a dcera je zcela zdravá?

Nikdy jsem se skutečný důvod nedozvěděla, a i když jsem se ptala, tak mi na to nedokázal nikdo odpovědět.

Jak zvládáte péči o tři děti, když jsou z toho dvě vážně nemocné?

Péči o všechny děti zvládáme dobře společně s mým manželem, který je otec mladších dětí. Velice mě pomáhá úplně ve všem, co se týče dětí i domácnosti, je moc hodný a děti má hodně rád. Seznámila jsem se s ním, když bylo Patrikovi zhruba 1,5 roku. K synovi velice silně přilnul má ho rád a Patrik ho bere jako tátu. K dětem má moc krásný vztah, je to milující otec a manžel.

S Patrikem jezdíte často do lázní a po doktorech, kdo se vám potom stará o další dvě děti?

Buď jsou děti ve školce, nebo ve škole, a když jezdíme do lázní, stará se o děti manžel a pomáhá babička.

Jak byste vy osobně zhodnotila postoj české společnosti k handicapovaným dětem, jaké jsou vaše osobní zkušenosti?

Moje zkušenost je bohužel špatná, lidi se na nás dívají skrz prsty, ale v lázních jsem poznala spoustu lidí se stejným nebo daleko horším postižením a hned mi to zvedlo sebevědomí. Nerada o tom mluvím, protože lidi jsou různí.

Co vaše nejbližší rodina a přátelé jak přijali skutečnost, že máte handicapované dítě?

Moje rodina i přátelé to přijali velice kladně. Patrik je jejich miláček a mají jej moc rádi i bratranci a sestřenice, mají úžasný vztah.

Kdy a kde jste poprvé objevila Splněné dětské přání?

Našla jsem vás na internetu a snažím se sledovat vaše stránky.

Nezisková organizace Splněné dětské přání vyrobila pro Patrika obrázkový polštářek a ve spolupráci s Rodinou21 jsme ji darovali. Další příběhy o rodinách s handicapovanými a nemocnými dětmi najdete na www.splnene-prani.cz

Speciální poděkování:
mamince Stanislavě Svárovské za rozhovor,
finančnímu dárci Rodina21 za podporu Splněného dětského přání a darování polštářku.

Veškerou odpovědnost za pravdivost uvedených informací v tomto rozhovoru má dotazovaný – zákonný zástupce dítěte, který nám poskytl souhlas se zveřejněním. Splněné dětské přání je zprostředkovatelem těchto údajů.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na