Autem po Evropě I.

Autor

Naše dovolená oproti předchozím letům, kdy jsme s dětmi jezdili do apartmánů v Itálii, doznala letos větších změn. Jelikož již nás s manželem nebavilo trávit volný čas na jednom místě u moře a děti již také kapánek povyrostly, rozhodli jsme se pro celkem razantní změnu. Naším cílem bylo trochu prozkoumat Evropu. Nejprve jsme si vytvořili trasu (no, vytvoření trasy bylo spíše dílem mého chotě, já jsem trasu pouze schvalovala a tvořila pomocí internetu náš vlastní bedekr), dále jsme museli naplánovat termín dovolené (tj. skloubit synovo soustředění, dětské pobyty u babiček i tábor pro holky) a hlavně sbalit všechno důležité tak, aby nám nic nechybělo a zároveň abychom nebraly sebou zbytečnosti z důvodu toho, že jsme hodlali přespávat v autě či kempech.

První den
Německo

Je pondělí, kolem čtvrté hodiny ranní a my máme vše sbaleno, doma vše zabezpečeno a vyrážíme směr Německo. Míjíme Plzeň, projíždíme Rozvadovem a pokračujeme již na německém území směrem na Mnichov. Před Mnichov dorážíme asi kolem osmé hodiny ranní, právě ve špičce. Stojíme chvíli v malé koloně aut, za kterou dílem mohla již zmíněná ranní špička a dalším dílem poškozená silnice (oproti D1 byla tato dálnice v naprostém pořádku, oznámení o poškozené silnici jsme se dočetli u značky snižující rychlost). Chvíli poté sjíždíme z dálnice a nastavujeme navigaci k zámku Neuschwanstein. Jedeme podle navigace. Projíždíme městy i vesnicemi a rozhlížíme se po kraji našich sousedů. Vidíme modrobílé sloupy, upravené domky, pole i květiny určené k samosběru. Platbu za květiny, které zde jsou po nejvíce zastoupeny žlutými slunečnicemi, a různobarevnými kosatci nevybírá žádný obchodník, jen zákazník dle výběru květin platí podle vyvěšeného ceníku do připraveného zařízení. Nevím, zda by u nás měli lidé dostatek respektu k podobnému obchodování, spíše tipuji, že v naší zemi by prodávající mohl být označován titulem darující. Je to škoda, protože chybějící svědomí lidí nenahradí ani sebelepší zákony.

My dojíždíme pod světoznámou památku, ale protože naším záměrem bylo prvotně se občerstvit z vlastních zdrojů, tak kvůli velkému množství turistů odjíždíme pár kilometrů na klidnější místo. A máme štěstí. Nacházíme přímo skvělé parkoviště, které se nachází poblíž jezera. Využíváme příležitosti a uspořádáme piknik v odlehlejší části louky, a po té se rozdělujeme. Manžel, který celou dobu řídit, se věnuje zaslouženému spánku a my s dětmi hurá do jezera.

Po občerstvení (ať již spánkem či osvěžující koupelí) jedeme již známou trasou pod zámek. Bez problémů parkujeme a vydáváme se do kopce. Cestou potkáváme mnoho turistů. Někteří se rozhodli jako my dojít přímo k zámku stoupající cestou, která je dlouhá cca 2 kilometry a naštěstí vede převážně stínem, jiní čekají v parném dni na slunečné zastávce na autobus, který je dovoze přímo k zámku a romantici na cestu k pohádkovému zámku volí fiakr. Turisty se to zde jen hemží a na zhotovení fotek dětí přímo pod zámkem se musíme vyzbrojit velkou trpělivostí, neboť přítomní lidé neustále vstupují do záběru.

Nakonec se nám několik fotografií povede a my jdeme vyfotit i zámek s nejlepšího místa – Marienbrücke. Jdeme asi 20 minut, ale most nevidíme. Díváme se na dlouhou frontu lidí všech národností, kteří zde čekají. Řadíme se tedy za ně, a stojíme frontu na krásnou vyhlídku. První polovička mostu je úplně zaplněná, lidé jsou zde namačkáni i ve čtyřstupech, ale druhá polovička mostu je téměř prázdná. Nevím, co tento jev způsobilo, protože vyhlídka je v obou částech mostu nádherná, nicméně nic neřešíme a kocháme se vyhlídkou na pohádkový zámek, který nechal postavit Ludvík II. Bavorský, ale i na tajemně modrou jeskyňku s malým vodopádem. Vracíme se k zámku a prohlížíme si jeho dvě přístupná nádvoří.

Sestupujeme směrem k parkovišti, ale ještě neodláme nasedat do našeho vozu. Naším dalším cílem je totiž zámek Hohenschwangau, zámek, který nechal přestavět Maximilián II. (otec Ludvíkův) a kde Ludvík II. Bavorský trávil své dny v dětství. Jedná se o velmi krásný objekt, který ovšem není tak impozantní jako ten předcházející. K parkovišti scházíme krásnou alpskou cestou, podél růžově zabarvených skal.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na