Do Letohradu za řemesly

Autor

Dnes bych vás ráda pozvala do městečka v podhůří Orlických hor. To městečko se jmenuje Letohrad a leží na říčce Tiché Orlici. Někteří pamětníci si ještě vzpomenou, že do roku 1950 se Letohradu říkalo Kyšperk.

Čím je Letohrad zajímavý a proč vás zvu právě sem? Navzdory tomu, že Letohrad není žádné velké město, ale skutečně menší městečeko (čítá něco přes šest tisíc obyvatel), má skutečně co nabídnout. Hned uprostřed náměstí nepřehlédneme dominantu Mariánský morový sloup. Do městečka patří neodmyslitelně letohradský barokní zámek. Součástí zámku je také hotel, restaurace a soukromé gymnázium. Pohádkově děsivý drak momentálně láká rodinky s nebojácnými dětmi – zve k prohlídce strašidelné jeskyně. Nejen pro děti je přístupná zámecká expozice.

 

Městské muzeum seznámí návštěvníky s bohatou historií městečka, prohlédnout si zde můžeme mimo jiné i Napoleonovy originální saně. My jsme se tady nejednou procházeli překrásným přírodním parkem s empírovou kašnou a altánem. Z událostí, které se v Letohradu dějí nelze nezmínit KALF – setkání autorů klubu literatury faktu a Mistrovství ČR v biatlonu na kolečkových lyžích.

MUZEUM ŘEMESEL

Pro moji rodinku je na tomto městečku nejzajímavější Muzeum řemesel. O Letohradském Muzeu řemesel se ví, že je největším muzeem svého druhu v České republice. Jeho činnost byla slavnostně zahájena v roce 2000. Muzeum řemesel leží v památkově chráněném areálu Nového dvora z roku 1750. Expozice muzea jsou zaměřeny na počátky dvacátého století. Jednotlivé expozice jsou rozděleny do prohlíkových tras.

My sem jezdíme na etapy, protože ucelenou prohlídku bychom časově asi nezvládli. Naše děti, ale i my dospělí máme možnost dozvědět se něco o profesích, které dnes už téměř neznáme – např. takový kolář, šindelář či řezbář už se z podvědomí o řemeslech vytrácí.

Naprosto úžasný a obdivuhodný je vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, pilnice se třemi funkčními katry. Nás, jako správné vesničany, tady pokaždé uchvacuje zemědělská expozice – ukázka jak a čím se pěstovala a obdělávala úroda na polích, jakým způsobem se sklízelo. Jde o to uvědomit si, kolik práce život na vsi před sto lety obnášel.

 

Náš taťka je velký obdivovatel expozice mechanických dílen. Jako znalec kovu zde nachází mnoho o své profesi, dnes již mnohdy zapomenuté informace, které by měl řemeslník o svém řemeslu vědět a z čehož je někdy dobré vycházet. S jakými řemesly nás expozice seznamuje? Jsou to např. kovář, zámečník, kameník, cihlář, klempíř. Nás zde zaujal obchod s koloniálním zbožím z obce Jásenná. Tento obchůdek je tu prezentován v původní podobě, tak, jak skutečně fungoval, s původním vybavením. Prý byl tento obchod v představené podobě v provozu až do roku 1950.

Mezi dalšími ukázkami řemesel je v Muzeu řemesel např. mýdlárna, hodinářství, řezbářství, krejčovská dílna, holičství a mnoho dalších. Prohlídka vesnické hospody a hasičské techniky stojí za to.

My máme ve žhavém podvědomí expozici školní třídy, protože jsme sem zavítali o předešlém víkendu. Naši kluci si vybrali právě historickou třídu, prý jako veselé rozloučení s dalším úspěšně ukončeným školním rokem. Překvapilo mě, že na podobné lavice si z dob své školní docházky ještě vzpomínám. Dřevěné židličky a lavice s otvory pro kalamář. Paní průvodkyně nás poučila, že slovo škola pochází z řečtiny a znamená „volný čas, který třeba využít k duševní práci“. Oba mí synové si zkusili posedět v oslovské lavici, která byla vyčleněná tak, aby bylo na zlobivce dobře vidět. Lehce jsme ohmatali historickou houbu, kterou se mazala před sto lety tabule – jednalo se o skutečnou mořskou houbu. Mladší synek se pokusil vyloudit tóny z hudebního nástroje, který připomínal piano i minivarhany – tzv. harmonia, při mačkání kláves se zároveň šlapalo na pedály a zdejší školní třída byla tímto nástrojem obohacená. V učebně jsme si prohlédli místní kroje – z Podorlicka, Kyjova, Hlinska a Svitav. Skříňky ve třídě vystavovaly skutečné skvosty, u nichž jsme se dlouho kochali – postavičky z kukuřičného šustí, vyřezávané pokojíčky a kuchyňky pro panenky a hračky, vyřezávanou miniaturu Národního muzea.

A kdo se chce kochat, obdivovat a poznávat dál, může zavítat na výstavu „Fauna České republiky“, kde návštěvníka ohromí na 120 vycpaných zvířat, ptáků a ryb a nezůstane jen u pokoukání, výstavu doprovází zvuková nahrávka.

V budově muzea se nachází skvělá Restaurace Nový dvůr. Je umístěná v bývalých prostorách barokní sýpky a nabízí i venkovní posezení. V této vyhlášené restauraci často obědvají i večeří mediálně známé celebrity (nejednou jsme měli to štěstí, že s námi) a konají se zde různé společenské akce.

Zavítejte do Letohradu, nebudete litovat!

Úvodní foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na