Japonsko známé i neznámé

Autor

Koncem září jsem se na zámku v Potštejně zúčastnila úžasné přednášky o Japonsku. Besedu vedl pan ing. Jiří Prokop, který v Japonsku strávil celých osmnáct let. Povídání mne natolik zaujalo, že jsem se rozhodla pana ing. Prokopa znovu oslovit a jeho prostřednictvím nechat do této obdivuhodné a pro mnohé z nás exotické země nahlédnout i vás, milí čtenáři.

Tradiční japonská zahrada Kórakuen ve městě Okajama

Jak byste několika větami charakterizoval Japonsko?

Japonsko je ostrovní země, která se rozkládá na více než třech tisících ostrovů podél tichomořského pobřeží Asie. Je převážně hornaté a jeho území, na kterém se nachází na 60 činných sopek je často postihováno zemětřesením. Většina ze 128 milionů obyvatel žije na úzkém pásu nížin ve velkých městských aglomeracích podél východního pobřeží. Japonsko neoplývá bohatými nerostnými zdroji, a proto většina bohatství země pochází z práce jeho obyvatel. Pro japonskou společnost, která patří k národnostně nejhomogennějším na světě, je charakteristický vyspělý, moderní způsob života na světově nejvyšší technické úrovni při současném udržování mnoha historických i kulturních tradic a citlivém soužití s přírodou. Přestože Japonsko patří k nejvíce westernizovaným zemím Asie, zachovává si spoustu otazníků a tajemství, jejichž odhalování zůstává pro cizince stálou výzvou a dobrodružstvím.

Čím Vám učarovala tato země?

Japonsko musí učarovat každému vnímavému člověku svými přírodními krásami, dvaapůltisíciletou historií, bohatými, dodnes dodržovanými tradicemi, rozmanitou kulturou, ale i vyspělou moderní společností žijící ve světě špičkových technologií. Člověku žijícímu delší dobu v Japonsku ale asi nejvíce učarují Japonci samotní, a to svojí pohostinností, pracovitostí, smyslem pro zodpovědnost, pořádek, čistotu a preciznost, ale i svým vztahem k přírodě, úctou k tradicím, respektem vůči svým rodičům a předkům a ohleduplností vůči svému okolí.

Pohled na horu Fudži z tokijské čtvrti Šindžuku

Jací jsou Japonci v porovnání s Čechy?

V porovnání s Čechy jsou Japonci pracovitější, zodpovědnější a pedantštější, jsou loajálnější vůči svému zaměstnavateli a v zaměstnání dávají přednost týmové práci před individualismem. Mají větší smysl pro povinnost a čest a mají větší respekt vůči zdraví a majetku druhých, dokladem čehož je skutečnost, že Japonsko patří k zemím s nejnižší kriminalitou na světě. Na druhé straně jsou však uzavřenější, více si chrání své soukromí a nedávají najevo své city. Vůči cizincům jsou sice uctivější, udržují si však větší odstup, důvodem čehož je především skutečnost, že dostatečně neovládají cizí jazyky a to jim snižuje sebedůvěru ve vlastní schopnost s cizinci dostatečně komunikovat. Vůči těm cizincům, kteří ovládají jejich jazyk, jsou však nesmírně přátelští, pohostinní a často až příliš důvěřiví.

Jaká je japonská kuchyně? Na jaké jídlo byste pozval svého dobrého přítele do japonské restaurace?

Japonská tradiční kuchyně je velmi rozmanitá. Využívá mnoha přírodních ingrediencí, jejichž základ tvoří rýže, ryby a zelenina. Japonské pokrmy se připravují s minimální tepelnou úpravou, aby co nejvíce vynikla přirozená chuť jednotlivých ingrediencí, a podávají se zpravidla studené, nejčastěji s rýží. Dochucují se jen minimálně, nejčastěji sojovou omáčkou, jemně strouhaným zeleným křenem „wasabi“ a jemnými hoblinkami sušeného tuňáka „kacuobuši“. K nejtradičnějším japonským jídlům patří ochucená, rolovaná nebo jinak tvarovaná, zeleninou a mořskými plody plněná rýže „suši“, plátky různých druhů syrové ryby „sašimi“, zelím a mořskými plody plněné pečené placičky „okonomijaki“, se zeleninou a mořskými plody smažené nudle „jakisoba“ , zeleninový vývar s rýžovými knedlíčky „ozoni“, silný masový a zeleninový vývar s nudlemi „udon“, pečené těstové kuličky plněné kousky vařené chobotnice „takojaki“ , v oleji zprudka osmažené krevety v těstíčku „tempura“ a další. Tradiční japonská kuchyně byla v minulých dvou stoletích silně ovlivňována dalšími asijskými kuchyněmi, především čínskou a korejskou a v posledních desetiletích také kuchyněmi evropskými, především francouzskou, italskou a portugalskou. Kdybych měl dobrého přítele pozvat do japonské restaurace, pozval bych ho na suši, okonomijaki, tempuru nebo na nejlepší, ale také nejdražší steak na světě „kobegjú“.

Tradiční novoroční jídlo „osečirjóri“

Je těžké naučit se plynně hovořit a psát japonsky? Za jak dlouhou dobu se to dá zvládnout?

Japonština je pro Evropana exotickým jazykem, který používá unikátní systém písma sestávající z kombinace 2050 čínských znaků „kandži“ a 92 znaků dvou slabičných abeced „hiragana“ a „katakana“. Jednotlivé čínské znaky, které jsou v první řadě nositeli významu se v japonském textu mohou číst několika odlišnými způsoby, podle toho v jaké kombinaci s jinými znaky se ve slově nacházejí a to činí japonské písmo nejsložitějším systémem písma na světě. Japonština se navíc vyznačuje několika zdvořilostními stupni jazyka s odlišnou slovní zásobou a tím je její správné používání náročné i pro Japonce samotné, natož pak pro cizince. Na otázku, zda se může Evropan naučit plynně hovořit a psát japonsky, je možno odpovědět „ano“, potřebuje k tomu však mnohem více úsilí a času, než při studiu jazyků evropských.

Brána „tórii“ před svatyní lcukušima na ostrově Mijadžima

Jaký je vztah Japonců k císařské rodině?

Japonci si členů císařské rodiny velmi váží a samotného císaře uctívají jako jeden z nejvyšších symbolů svého národa. Současný císař Akihito je 125. panovníkem jediné dynastie vládnoucí zemi nepřetržitě od roku 660 př.n.l. a je jediným žijícím světovým monarchou, který nosí císařský titul. O tom, jakou úctu mu Japonci projevují, svědčí i to, že nikdy nevyslovují jeho jméno, ale hovoří o něm jako o „Tennó Heika“ (Jeho císařské veličenstvo). Japonci se zájmem sledují dění v císařské rodině a intenzivně prožívají veškeré události jako je narození potomka, svatba nebo úmrtí některého jejího člena.

Císařská rodina

Jaké přírodní krásy najdeme pouze v Japonsku?

Japonsko je země, která oplývá snad všemi přírodními krásami, od vysokých hor s věčně zasněženými vrcholy až po mořské pláže se subtropickou flórou a faunou. Je to souostroví, které při své délce přes 3000 km leží v několika klimatických pásmech. Najdeme tu hustě zalesněná úbočí, ale i široké pláně s rýžovými políčky, horské říčky i rozlehlá jezera v údolích, borové porosty i bambusové háje, kouřící sopky a horké minerální prameny prýštící ze země. S přírodními krásami Japonska se můžeme setkat nejen v divoké přírodě, ale i v desítkách národních parků, horských i podmořských, ale i ve stovkách tradičních japonských zahrad. Japonsko je domovem řady endemických rostlin a živočichů, jako například japonská třešeň „sakura“, javor „momidži“ , z fauny pak japonský makak „nihonzaru“ , horský jelínek „šika“ nebo mývalovitý psík „tanuki“.

Opice „nihonzaru“ se koupají v horkých pramenech v horské oblasti Nagano

Znají v Japonsku Česko? Co konkrétního si Japonci nejspíš vybaví, když slyší název naší republiky?

Českou republiku Japonci dobře znají a stále více jich naši zemi navštěvuje. Obdivují hlavně českou kulturu a architekturu, hudbu i literaturu. Nejznámějšími jsou tu Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Karel Čapek, Franz Kafka, Alfons Mucha i architekt Jan Letzel. Václava Havla dodnes považují za jednoho z nejvýznamnějších evropských politiků 20. století a snad každému Japonci střední a starší generace se při vyslovení jména „Čeko“ (Česká republika) vybaví v první řadě Věra Čáslavská, která se stala největší sportovní hvězdou olympiády v Tokiu v roce 1964. Na druhé straně všechny japonské děti velmi dobře znají a milují Krtečka z animovaných filmů Zdeňka Milera, díky kterému slovo „kuruteku“ zdomácnělo v japonštině vedle japonského výrazu pro krtka „mogura“.

Jak dlouhou dobu jste strávil v této zemi? Hodláte se do Japonska někdy vrátit?

Já jsem v Japonsku strávil celkem 18 let během studijního a pak pracovního pobytu v letech 1988 až 2006. Do Japonska se vracím pravidelně přibližně jednou za dva až tři roky, avšak jen na krátké dvoutýdenní návštěvy svých přátel a kolegů z univerzity. Dlouhodobý pracovní pobyt v Japonsku už neplánuji.

Pohled na horu Fudži z prefektury Čizuoka

Náš portál se jmenuje Rodina21. Jaká je typická japonská rodina?

Typická japonská rodina má zpravidla jedno až dvě děti a bydlí buď v dvou až třípokojovém bytě v centru města nebo v rodinném domku s minimální zahrádkou v rezidenční oblasti na jeho okraji. Otec je zaměstnán a svým příjmem rodinu hmotně zabezpečuje. Matka zpravidla nepracuje, zabezpečuje chod domácnosti a vytváří pro všechny členy rodiny silné rodinné zázemí. Školou povinné děti vedle školní docházky často navštěvují různé zájmové kroužky minimálně dvakrát týdně navštěvují večerní školu doučování, tzv. „džuku“. Studenti středoškolské nástavby nebo univerzity chodí několikrát týdně odpoledne do zaměstnání, kterému říkají „baito“ a kterým si přivydělávají na kapesné. S rodiči žijí až do věku 20 let, kdy se stávají plnoletými a pak se zpravidla snaží osamostatnit tím, že si najdou vlastní podnájem, na který si sami vydělávají. K rodičům zachovávají velikou úctu a i po úplném osamostatnění je často navštěvují a ve stáří je hmotně podporují. Zachovávání úcty k rodičům je dáno japonskou ústavou a k její podpoře přispívá i uzákonění Dne úcty ke stáří „Keiro no hi“ jako státního svátku.

Pořádáte besedy o Japonsku. Chystáte sepsat např. knížku o této zemi?

Své zkušenosti a dojmy ze svého dlouholetého pobytu v Japonsku bych určitě rád zpracoval v knize o této zemi. Nejdříve bych však chtěl dokončit a vydat učebnici japonštiny pro středoškolské studenty, na které právě pracuji a která na našem knižním trhu v současné době chybí.

Již čtvrtým rokem totiž učím tento jazyk na Gymnáziu Aloise Jiráska v Litomyšli, které je v současné době jedinou střední školou v České republice, kde se japonština vyučuje, a protože momentálně není pro studenty k dispozici žádná vhodná učebnice, píši si sám učební texty, které bych v nejbližší době rád shrnul do učebnice, protože věřím, že zájemců o studium tohoto sice náročného, přesto však nesmírně zajímavého jazyka, bude v budoucnu určitě přibývat.

Žena v kimonu

Děkuji Vám za zajímavý rozhovor, přeji Vám hodně štěstí a úspěchů v osobním i profesním životě.

Úvodní foto: pixabay.com

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *