Na přelomu července a srpna jsme si splnili sen a vyrazili na dovolenou na Krétu. Původně jsme si mysleli, že si odpočineme nicneděláním na pláži a koupáním v moři, ale nakonec zvítězila touha projet ostrov a poznat nová místa a tamější kulturu.
Půjčili jsme si auto a vyrazili brzy ráno. Naše první zastávka byla v klášteře. Pěstovali si tam různé rostliny a pomerančovníky, také palmy, ale tamní život je velmi nuzný.
Krétské cesty jsou velmi klikaté bez jediného stínu. Všude byly vysázeny olivovníky a bylo slyšet pouze cikády, které vydávají neuvěřitelný hluk.
Navštívili jsme i hřbitov, který byl úplně odlišný od těch u nás, tedy na které jsme zvyklí.
Kréta je velmi hornatý ostrov. Je tam velmi horko a obloha je zcela vymetená bez jediného mráčku.
Na kopečcích jsou vystavěny malé kostelíky, které jsou doslova na každém kroku. Je k nim špatně přístupná cesta, neboť se musí kličkovat velmi úzkými cestičkami mezi domy ve vesnici.
Lidé ve vesnicích tam posedávají venku pod nějakým stromem, zpravidla citronovníkem nebo stromem s granátovými jablky. Také se tam daří fíkusu, ale ty tam rostou ve zcela jiných rozměrech, než u nás. Do obýváku by se nám rozhodně nevešel.
Naše další zastávka byla na jihu Kréty, kde se nachází černá pláž Ierapetra. Moře bylo klidné, voda průzračná a teplá, ale černý písek byl tak horký, že se po něm nedá jít naboso.
Když jsme se vrátili z našeho výletu, byli jsme z toho horka velmi vyčerpaní, ale nadšení z nových zážitků. Zároveň jsme si uvědomili, že žijeme v nádherné zemi plné lesů, ptáků a zvířat, že jsme rádi za zimu a sníh a že bychom naši zem neměnili, protože je nejkrásnější na světě.
Moc zajímavé já znám Krétu jen z pláže a tohle mě docela zaujalo. Příště si asi také půjčime auto.