Chcete-li vidět vesnickou realitu, kterou měli za denní chléb lidé před jedním stoletím a dříve, vydejte se do skanzenu Třebíz. Zavřete oči, oblečte si kroj či halenu, chopte se pluhu nebo se dejte do paličkování… Nebo ještě lépe: otevřete oči a hurá do Třebíze. Uvidíte, že se budete všichni bavit. Zažijete českou minulost na vlastní kůži. Stejně jako my.
První písemná zmínka o této vsi pochází již z roku 1318, kdy byla rozdělena na několik statků drobné šlechty. Název Třebíz je odvozen z osobního jména jednoho z majitelů – Třebid, tedy Třebidův dvůr. Někde se však setkáváme s jiným výkladem, podle kterého mohlo být jméno odvozeno od slovesa „třebiti“ či „tříbiti“ – káceti les. Ze dvou tesařsky spojených trámků na dřevěném sloupku je zhotovena místní zvonička se sedlovou stříškou a zvonkem z roku 1932, stojící na návsi poblíž barokního kostelíka sv. Martina z roku 1754. Uprostřed návsi je také rybník s vrbami, které dokreslují romantický ráz vsi.
Národopisné muzeum v Třebízi bylo veřejnosti zpřístupněno v roce 1975 coby součást Vlastivědného muzea ve Slaném. Jedná se o jedno ze středočeských muzeí v přírodě, jehož základem jsou vesnické stavby a jejich vybavení. Historické jádro obce je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací. Skanzen lze navštívit každoročně od 1. května do 31. října od úterý do neděle (9 – 16 hodin, o letních prázdninových sobotách otevřeno do 18 hodin) za symbolický vstup 35Kč za dospělého, 20Kč senioři a 15Kč školní výpravy a studenti. Konají se tu i různé akce jako například jarmarky, ukázky starých řemesel, dobové akce a atrakce pro děti i dospělé a podobně.
Vesnice Třebíz je světlou výjimkou ve slánském regionu, ve kterém byla řada hodnotných staveb v době socialismu zničena. V Třebízi si můžete prohlédnout a nahlédnout hned do několika udržovaných budov. V č.p. 1 je to Cífkův statek s hospodářskými budovami kolem dvora. Nahlédnout můžete do černé kuchyně, šenkovny i parádního pokoje. V dalších místnostech je konají výstavy krátkodobé i stálé. Expozice stálé jsou dvě: Lidová architektura na Slánsku a Kladensku a Vývoj zemědělství na Slánsku. Zemědělské stroje jsou k přímému prohlédnutí na dvoře statku.
Sousedící Šubrtův statek s č.p. 2 s obytným stavením je ze začátku 19. století a slouží jako depozitář sbírkového fondu a konzervátorská dílna. Nelze minout roztomilý Obchod ve zboží smíšeném v č.p. 4, kde je místnost upravená v původním výměnku (či vejminku) selské usedlosti. Interiér je z obce Stehelčeves a postupně se doplňuje. V krámku jsou „k zakoupení“ některé potraviny, nádobí, školní potřeby či biče.
Dále k muzeu patři budova č.p. 19, kde se v rodině krejčího 27. února 1849 narodil Václav Beneš, později známý jako Václav Beneš Třebízský, kněz a především autor historických románů (např. povídkový soubor Pod doškovými střechami či román Královna Dagmar). Náměty pro svou tvorbu čerpal z české historie a také právě ze znalostí venkovského života. Třebízský trpěl plicní a kostní tuberkulozou, na kterou zemřel dne 20. června 1884 v Mariánských Lázních, kde se léčil. Na zřízení vzpomínky na Třebízského v prostorách jeho rodného domu má velký podíl Jindřich Šimon Baar, který sloužil jako farář v nedalekých Klobukách. Od roku 1892 má V.B.Třebízský pomník na pískovcových skalách nad vsí.
toto foto: http://muzeumtrebiz.cz
Dalšími budovami v rámci Muzea je Výměnkářská chalupa č.p. 63 z poloviny 19. století a Ševcovna v čísle popisném 64, kde podle vybavení bydlela rodina z nemajetných vrstev. Obešli jsme náves a pomalu se můžeme s trakařem za zády vrátit zpátky do 21. století. Doufám, že se Vám výlet časem líbil a nalákal k cestování i Vás. Šťastné putování!
Více informací najdete na: http://muzeumtrebiz.cz a http://www.trebiz.cz