Byť je letošní zima všude opěvovaná a horská střediska hlásí nejlepší sněhové podmínky za posledních několik let. My Hanáci jsme si k pravé zimě ještě ani nepřičuchli. Sníh je nám vzácný jako africkým černochům. Pravda, má to i své výhody, které ocení zvláště ti, co parkují jako já celoročně auto venku. Ti se s přípravou vozu k odcestování moc nenadřou. Všeho všudy jsem letos škrábala pětkrát, vesměs stačilo spustit stěrače.
Ale letos nám vyšly jarní prázdniny v prvním turnusu, a tak jsme se konečně nabažili a nemuseli jako loni lyžovat na trávě. Naplánovali jsme si misi za sněhem na naše milované Valachy. Jednak proto, že tam máme rodinu, která slibovala dostatek sněhu a zároveň lákala na prodlouženou výstavu ledových soch na Pustevnách a navíc nám poskytla ubytování i stravu. Lákavější pobyt s all inclusive bychom hledali jen stěží.
A skutečně, sněhové podmínky jsou pro lyžařechtivé báječné. Hned jsme si zakoupili dvoudenní skipas na Bílé. Nejlépe se tu vyřádíte dopoledne, kdy jsou sjezdovky nejlépe upravené. Odpoledne se odhalilo množství ledových ploten a museli jsme být opatrnější. Ale díky čtyřsedačkové lanovce se netvořily dlouhé fronty, zbytečně jsme nezmrzali a zalyžovali jsme si dosyta. Další dny jsme chtěli využít bližšího kopečku a vzít dětem snowboard, nechť si pod vedením instruktora, vyzkouší ovládnout to čertovské prkénko. Volba padla na ski areál Rališka. Ten nabízí kromě pomy také dvousedačkovou lanovku, ale svah už nám přišel příliš krátký a sníh tu už byl tak mokrý a lepkavý, že kdo neměl dobře namazáno ani se nerozjel. Ale pro začátečníky a sněhové kreativce paráda.
Konečně se mi podařilo znavit rodinku natolik, že dali přednost výletu před lyžováním a zlákala jsem je na Pustevny. Byť byl všední den, parkoviště praskalo ve švech. Čekala jsem, že tu nebudeme sami, ale že budeme muset čekat v koloně na hlavní cestě, až se uvolní místo a posuneme se blíže k parkovišti jsem nečekala. Přesto jsem byla ráda, že byl muž trpělivý a neotočil vůz jako řidiči před námi. Na Pustevnách to totiž žije, připadala jsem si jako v pohádce. Kopec je obklopený stánkaři, kteří lákají na punče, perníčky, sýry i koláče. Lidé si s dětmi berou sáňky a boby a drandí na nich z boční strany. Odvážní si mohou půjčit místo letních koloběžek zimní verzi – snowběžky – místo kola jsou tu prkna, a svézt se na nich z kopce dolů. Když vás nezláká cesta k Radegastu, vezměte to na opačnou stranu na stezku Valaška. Stojí tu postavena nová rozhledna. Ledové sochy mne tentokrát poněkud zklamaly. Čekala jsem, že se na ně budeme moci podívat volně v přírod, leč byly ukryty v jednom velkém stanu. Vstupné se sice žádné nevybíralo, ale také tam bylo jen 5 soch. Hned u výstupu z lanovky je postavena nová restaurace a lákala snad všechny návštěvníky na výbornou valašskou kyselici, neboť Libušín je stále v rekonstrukci.
Kdo ještě nezavítal, určitě vřele doporučuji pro mne jedno z nejkrásnějších výletních míst. A když se vám podaří si výlet naplánovat již na tuto sobotu, určitě si nenechte ujít Masopust ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Místní program Vás nadchne a pohltí i ty které stejně jako já neholdují zabijačkovým specialitám