České Vánoce

Autor

Mám ráda české Vánoce. Jsou plné zvyků a tradic, které už přetrvávají věky. Některé zanikly, jiné si předáváme po generace a snažíme se je udržovat. Naši předkové věřili, že Štědrý den je dobou zázraků. Hlavně noci připisovali velkou, magickou moc. Některé zvyky přetrvaly ještě z dob pohanských, jiné jsou spjaty až s křesťanským pojetím Vánoc. Zřejmě se lidé domnívali, že noc před narozením Syna Božího ani jiná než zázračná být nemůže.

Výzdoba

Původně se v českých domácnostech stavěl pouze betlém. Tuto tradici započal již ve 13. století svatý František z Assisi, který vystavěním prvního betlému vůbec uctil narození Ježíše. Lidem se to velmi zalíbilo a začali si betlémy stavět také doma. Do Čech přišly betlémy v roce 1562, kdy byl první postavený v Praze. Zvyk se rychle šířil a získával na oblibě. Vzhled i použitý materiál se samozřejmě lišil podle toho, jak majetná rodina byla. V žádném betlémě nesmí chybět svatá rodina, dále oslík a vůl, pastýř s beránkem v náručí a postavy tří mudrců z východu – Kašpara, Melichara a Baltazara.

Vánoční stromek se do českých zemí dostal o poznání déle. Naši předkové tento zvyk převzali ze sousedního Německa a první historicky doložený ozdobený vánoční stromek se váže k roku 1812, kdy ho ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich přichystal jako vánoční překvapení pro své hosty v jeho vile v Libni.

O původ této tradice se vedou spory. Vzhledem k tomu, že i v Německu se objevila poměrně pozdě, nemyslím si, že by vycházela ani z pohanských tradic a uctívání boha Wodana, ani že by symbolizoval rajský strom poznání. Mé vysvětlení je prosté a vycházím z toho, co lidé potřebují i dnes. Ve zbylém roce si nosíme domů z přírody různé květiny apod., abychom je použili k výzdobě. A čím si lze vyzdobit dům v zimě? Buď dubem s rezavými listy anebo jehličnany. A tak zřejmě i naši předkové raději sáhli po jedličkách, smrčcích a borovicích.

Jídlo

Štědrý den byl vždy považován za den postní. Proto se ve staročeské kuchyni neobjevuje maso. Až později byla na jídelníček zařazena ryba jako postní maso. Však také máme pověru, která říká, že kdo se o tomto dni postí, uvidí zlaté prasátko. Vzniklo to hlavně proto, aby půst vydržely v klidu děti. Na stole nesměl chybět ani kuba, pokrmy z hrachu, čočky a jáhel, sušené ovoce a samozřejmě vánočka. Ta se předkládala hospodáři jako prvnímu, aby byl celý rok zdravý a měl bohatou úrodu. Později přibyla i tradice mít na stole dvanáct druhů vánočního cukroví, aby byl každý měsíc v roce bohatý a nakonec na náš stůl doputoval dnes již tradiční bramborový salát. U štědrovečerního stolu by také neměl chybět talíř navíc pro nečekaného hosta jako připomínka toho, že si mají lidé pomáhat.

Lidé od štědrovečerních zvyků očekávali stejné věci, po kterých většinou toužíme i my dnes.

Zdraví

Některé ze zvyků, které nám mají ukázat, jak na tom budeme po zdravotní stránce se udržely až dodnes. Například krájení jablka, kdy hvězdička znamená zdraví, křížek naopak nemoc nebo dokonce smrt. Stejný význam má i louskání ořechů, nemoc nebo smrt znamená objevení černého jádra. Kdo o Štědrém dnu pil kořalku, toho v dalším roce neštípali komáři. Také se doporučovalo kosti z ryb usušit a byl-li v budoucnu nějaký člověk či dobytče uhranutý, měly se kosti rozemlít a tímto práškem dotyčného podkuřovat.

Peníze

Po penězích toužili lidé vždy a bylo by zvláštní, kdyby je ze štědrovečerních tradic vynechali. Zvýšit svůj kapitál tedy můžete buď schováním šupiny ze štědrovečerní ryby do peněženky či před zasednutím k večeři položit pod každý talíř peníz nebo mít na stole jáhelný pokrm.

Úroda a domácí zvířata

Pro naše předky byla úroda i zdraví a kondice zvířat důležitá. Vždyť na tom, v jakém bude stavu úroda i zvířectvo závisela jejich existence. Proto se spousta pověr a zvyků vázala právě k nim. Houserům a kohoutům se dával česnek, aby byli silní a zdraví. Slepicím se zase sypal hrách, aby měly vysokou nosnost. Kravám se potom nosily zbytky od večeře, které měly zajistit hojnost mléka. Psi dostávali také česnek, nejčastěji v mléce a pak se měl pes vyhodit oknem, díky čemuž měl být v dalším roce dobrým hlídačem.

Podle toho, kdy rozkvetly „barborky“ lidé odhadovali, kdy přijde jaro. Rozkvetly-li do 24. přijde jaro brzy, pokud později, opozdí se i jaro. Na Štědrý den také hospodář zapíchl jeden nůž do chleba a jeden do vánočky, na Nový rok se pak oba nože vytáhly a podle toho, který zrezivěl, bude špatná úroda buď žita u chleba nebo pšenice u vánočky. Ovocné stromy se ovazovaly nití, aby byly příští rok chráněny před housenkami. Pro jejich bohatou úrodu je hospodyně šla obejmout rukama od těsta, když pekla vánočky. Ze stejného důvodu se také pod stromy zahrabávaly kosti z ryb.

Osud a vdavky

Lidé se v tento den také snažili vyvěštit svůj osud. Třeba litím olova či vosku do studené vody. Ze vzniklých ornamentů pak „četli“, co je příští rok čeká. Pouštění lodiček z ořechových skořápek zase ukazuje, kdo se bude držet s ostatními a kdo se naopak vydá do světa.

Dívky pak odhadovaly, zda se příští rok vdají nebo zůstanou doma. Házely například pantoflem, kdy se otočily zády ke dveřím a hodily botu za sebe. Když byla špička otočená ke dveřím, znamenalo to svatbu. Ze stejného důvodu chodily na „barborky“. Jestliže třešňové větvičky do Štědrého dne vykvetly, dívka se prý v příštím roce vdá. Aby zjistily, kdo bude jejich milým, chodily o štědrovečerní noci k rybníku, vysekaly díru v ledu a ve vodní hladině prý mohly spatřit jeho tvář. Polibek pod jmelím pak zajišťuje ženám a dívkám v příštím roce nevadnoucí krásu a lásku.

Některé pověry jsou moc hezké, jiné z našeho pohledu už méně, ovšem jsou to jen povídačky. Pokud si jimi zpestřujete tento slavnostní den, nemusíte se děsit jejich výsledku. Proto netruchlete, když se vám například v jablku objeví křížek, vůbec nic to neznamená.

Užijte si hezký Štědrý den.

Foto: pixabay.com

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na