Nežijte podle představ, žijte podle přírody

Když jsem přemýšlela, jakým tématem začnu v lednu, napadlo mne udělat rozhovor s přední osobností české esoteriky. Dagmar Kludská je nejen milá a silná dáma (odpověděla mi obratem, ačkoliv byla nemocná), ale také žena, která nám může předat spoustu moudrých myšlenek. Rok 2011 je zde, podle slov Dagmar Kludské máme být rozvážní. Pokud stejně jako já, máte problem s trpělivostí, je nadcházející rok asi ten nejlepší trénink pro život. Co nás čeká a nemine? Čtěte dále.

Dobrý den, čím je pro Vás esoterika? Kdy jste ve svém životě pocítila chuť se jí zabývat profesionálně?

Esoterika je moje srdeční záležitost již od dětství, kdy jsem vlastně význam, co to slovo obnáší vůbec neznala.Vyrůstala jsem u cirkusu, obklopena artisty, klauny, kouzelníky, domácími i exotickými zvířaty, ve světě pohádkově laděném ale mnohdy nelítostném až krutém. Časté cestování, co týden přejíždění z jednoho města do druhého, docházka do nové školy, neustálé seznamovaní s novými učiteli a žáky, bylo mým prvním poznáním, pochopila jsem, že mě to moc líto, přála jsem se vcítit do jejich pocitů, hleděla jsem do jejich tváře, přemýšlel o vyřčených slovech a hledala odpovědi. Proč se ke mně tak chovají? Nepřišlo mu na rozum, že bych byla jiná než oni. Od té doby až do dnes, ty odpovědi hledám stále, jsem přesvědčena o tom, že v každém člověku je ukryto dobro i zlo, a je jen na něm, jakou cestou se vydá. Později jsem přečetla Freuda, Junga, Kafku, od 16 let jsem se začala zabývat výkladem z karet, výklady snů a později astrologií. Duchovní svět mi v mnohém otevřel oči a pomohl mi překlenout životní úskalí a pády. Vlastně se zabývám esoterikou celý život, ale oficiálně od roku 1989, kdy jsem získala, jako jedna z prvních živnostenský list na tuto neobvyklou zajímavou profesi.

Co vám pomáhalo v době, kdy jste sama musela živit svoje 4 děti a dělat tak různou profesi?

Nikdy jsem si nestěžovala, byla jsem mladá, plná síly a od přírody optimista, brala jsem to tak, jak to přišlo, co mi osud nachystal. Za totality jsem prošla celou řadou prací, od umění: zpívala jsem, tančila, konferovala a vystupovala s drezůrou cvičených holubů v cirkuse i variete. Vystupovala jsem v tuzemsku i v zahraničí. Když přišly děti, musela jsem se usadit a poté jsem prodávala v kantýně, v cukrárně, v drogerii, letovala jsem barevné drátky v Tesle, pracovala u RÁJE jako servírka i pokojská, na Poště jako listonoška, v Astridu jsem zátkovala voňavky na běžícím pásu, uklízela jsem jesle, školku i školu, pracovala na stavbě a posledních deset let před revolucí, jako montážní dělnice u nár. podniku Výtahy za 1600 Kč, a nutno podotknout dobře. Nebyla to žádná sláva, denně jsem musela dělat rozpočet, abych vůbec vyšla a po večerech namísto odpočinku jsem chodila uklízet domácnosti slavných osobností a movitějších paniček, abych mohla dětem něco dopřát. Za tu celou dobu jsem pár kamarádkám vyložila karty, ale nikdy to nebylo za peníze. To jsem se bála, byla jsem přece samoživitelka, bála jsem se soudů, jako čert kříže. Kávu, bonboniéru, ovoce, to jsem neodmítla. Po celou tu dobu, někde v koutku duše a podle vlastního karetního výkladu jsem věřila, že jednoho dne přijde obrat k lepšímu, ale dlouho dobu to nepřicházelo. Jedno období, kdy jsem byla na tom finančně i zdravotně špatně, jsem na karty zanevřela a schovala je hodně hluboko do šuplete. Když mi vyzbyl sebenepatrnější čas, věnovala jsem se psaní mini-povídek, byla jsem plná námětů. Za totality jsem obesílala různé redakce, pár povídek z cirkusového prostředí vyšlo v Lidové demokracii a Svobodném Slově. Byla jsem neskonale šťastná. Splnil se jeden z mých snů, stát se spisovatelkou. Zatím to sice byl jen malý krůček, který by na ucelenou knihu sotva vydal, ale nevzadala jsem se a po večerch jsem psala dál … Dnes mám na svém kontě kolem 30 titulů.

Kdy jste poprvé řekla, tak a teď vydám knihu?

Bylo to na jaře v roce 1990. Klienti, kteří mě navštěvovali, viděli první živou kartářku, vcelku obyčejnou ženu středního věku, bez kocoura na rameni a jedové chýše. Byli samozřejmě zvědaví, kde jsem se to naučila. Padalo nespočet otázek … Namísto dlouhých řečí, rozhodla jsem se, že všechno napíši, a tak vznikla má první knížka s názvem „Srdcová dáma“. Tvořila jsem ji devět měsíců. Bylo to mé první literární dítko.

Připravujete něco nového?

Námětů mám stále dost, díky VIP osobnostem i obyčejným klientům a rozsáhlé rodině, ale už nejsem nejmladší, je mi 66 let a zdravotní neduhy se hlásí. Na plný plyn jsem jela posledních 20 let a dnes si musím trochu odpočinout, alespoň mi to radí. Nedávno jsem publikovala v nakl. Brána, psychologický román ELVÍRA a před měsícem v nakl. Fragment „Dětské horoskopy“ – 12 samostaných knížek pro každé jednotlivé znamení. Mimo to třikrát v týdnu přijímám klienty, dívám se do jejich osudu, denně sestavuji a moderuji horoskopy v rádiu Frekvence 1, jezdím na zájezdy a v knihovnách beseduji s lidmi … Ale jak se znám, bez psaní dlouho nevydržím.

Která z knih je vaše nejmilejší? Kterou naopak mají nejraději vaši blízcí?

Všechny své knihy mám ráda, neboť vychází z vlastní vnitřní intuice, vnímaní, zaostřených smyslů, postřehů, pozorováním lidí a přírody – všudypřítomného pulsujícího života. Na přímou otázku, by však měla následovat přímá odpovědět: „Vzpomínky schované v duši“. Je to má autobiografie, vzpomínka na slavný cirkusový rod Kludských a na mé milované rodiče. Má dcera Roberta si oblíbila román ELVÍRA, druhá dcera Iveta, astrologickou knihu „Souboj znamení“, syn Mirek „Čínská znamení“, nejmladší Adriana „Zlatý snář“. Mé klienty zajímají příběhy lidí, kteří mě navštívili, kniha nese název: „Srdcová dáma, karty a VY.“

Věříte ve vlivy na lidský organismus?

Už celá tisíciletí lidé věří, že Měsíc má tajemnou sílu, která ovlivňuje náš život. Učení o jeho kouzlu působí ve všech oborech a činnostech lidského konání. Měsíční kalendář, znali už Keltové, Aztékové a Máyové – seznamují nás s tím, ve kterém znamení zvěrokruhu se Měsíc nalézá a také, zda ubývá, přibývá, je novoluní či úplněk. Učení o jeho kouzlu v naší přetechnizované době neztrácí význam, stále více lidí se vrací k přírodě a víře v moc tohoto nebeského tělesa a pokouší se využít jeho vlivu a žít podle jeho rytmů. Sami vědci nevyvracejí, že Luna má jistý vliv na člověka a přírodu. Studie ukázaly, že při úplňku a novoluní je silnější krvácení a častěji nastávají komplikace. Naopak při přibývajícím měsíci jsou lékařské zákroky úspěšné. Při ubývajícím Měsíci v partnerských vztazích mohou nastat mnohá nedorozumění. Při úplňku citliví lidé trpí nespavostí, depresemi, nervozitou, hádky mohou vyustit až v násilí. Z druhé strany se rodí více dětí. S přibývajícím měsícem můžžeme přibrat na váze, s ubývajícím Měsícem se můžeme zbavit přebytečých kil.

Které je vaše nejoblíbenější jídlo? Můžete se podělit i o recept…

Kuřecí řízečky se strouhaným sýrem.

Postup: Do lehce naklepaných řízků vložíme bylinkové máslo, plátek sýra a stočíme.Kuřecí řízek sepneme párátkem, osolíme, obalíme v trojkombinaci se lžící strouhaného tvrdého sýra. Smažíme zvolna narozehřátém oleji. Řízky ozdobíme plátkem rajčete a citronu a podáváme s bramorovou kaší, hranolky či bramborovým salátem.

Jaké jsou vibrace roku 2011?

Do 2. února 2011 doznívající stále ještě silné vibrace roku Kovového TYGRA. V tomto čase bych nedoporučovala podnikat profesní ani osobní změny, pokuď to není bezpodmínečně nutné. Dopřejte si čas, zatím přemýšlejte, plánujte, co dál? Rozhodně si dávejte pozor na silnicích při řízení vozidla, na různé úrazy, pády, oheň i vodu! Od 3. února 2011 přebírá roční vládu Kovový KRÁLÍK (Zajíc), podle východní čínské astrologie. Začátek Roku Králíka by měl přinést nové příležitosti – mnohá srdce by měl naplnit radostí. Duben je velice aktivní měsíc, souvisí s kariérou, přeje podnikání i financím i novým pracovním příležitostem. Květen až červenec přeje lásce, zásnubám, svatbám, křtinám, kulturnímu vyžití, sportu i cestování. V těchto měsících, v říjnu a listopadu řada žen může otěhotnět, dokoce i ty, kterým se to doposud z nějakého důvodu nepodařilo. Rovněž tyto měsíce jsou plné lásky a vášně, pro svobodné je to výzva, pro zadané, kteří nejsou pevně ukotvěni, je to zkouška a může přináší bolest, zklamání, spory i rozchody. Lépe je poslouchat rozum než emoce! Srpen a září nevylučuje nestálé počasí a různé živelné pohromy – pojistěte si nemovitosti, auta a cenné věci! Říjen a listopad by měl být klidnější a vcelku pozitivní. Prosinec si opět s vámi trochu pohraje, hlavně s těmi, kteří si neplnili své povinnosti a žili velkopanským až zhýralým životem. Nutné je podotknout, že na každém člověku záleží, jak se k daným úkolům postaví, zda se snaží a platí si své účty. Každopádně nás čeká zajímavý rok, plný překvapení, pro mnohé zásadních životních i profesních změn, jak v dobrém, tak i v negativním slova smyslu.

Krize, druhotná platební neschopnost, ztráty zaměstnání, stres… Jaký zaujmout postoj, abychom v dalším roce „uhájili“ rodinné rozpočty?

Nejsem ekonom, abych vám fundovaně poradila. Sama jsem si tím kdysi a dost natvrdo prošla, samoživitelka se 4 dětmi. Vím, jak ta platební neschopnost člověka ničí a deprimuje. V takovém případě je jediné východisko, musíte zatnout zuby a jít dělat cokoliv se namane. V tom je síla, ale to každý nedokáže. Proč? Protože lidé již ze zvyku se drží úporně toho, co doposud dělali a nesleví ze svých požadavků. Ale nějak se zase začít musí! – „Nevážím si hlavy, která nedokáže naplnit žaludek …“ Jedno moudré přísloví praví: „Bude-li člověk žít podle přírody, nebude nikdy chudý, jestliže však chce žít podle svých představ, nebude nikdy bohatý. Problém je, že lidé si nabírají různé půjčky, často víc než finančně unesou v domnění, že přijde nějaký zázrak v podobě dědictví či výhry. Na tuto otázku se často ptají klienti. Počítat se stále musí a také musí myslet na zadní kolečka a nežít jen chvilkovou oslňující přítomností.

Podělíte se s námi o Vámi oblíbený citát? Něco co vystihuje Váš postoj k životu?

Člověk se musí dostat až na samé dno, aby pochopil, jak krásný je život. Osobně uznávám jednu vznešenou teorii: „Kdo pozitivně myslí, ten pozitivně jedná – a tomu se i dějí pozitivní věci.“ Pevně doufám, že Vaše srdce netepe jen do rytmu dechu a kroků. Neplní pouhou funkci krevního oběhu? Života? Pokud ne, pak je to jen pouhý sval, sice potřebný k životu, ale bez srdečnosti.

Děkuji za rozhovor.

Více na internetových stránkách Dagmar Kludské: www.kludska.cz

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na