Pohádková cesta za pokladem

Autor

Od doby, kdy byly děti malé, až donedávna jsme společně s ostatními lidmi z vesnice, kde jsme bydleli, chystali pro všechny naše ratolesti bojové hry. Bojovka je skvělá v tom, že se pomocí ní dá zábavně oživit jakákoliv příležitost, ať už jde o čarodějnice, narozeniny, loučení s prázdninami nebo třeba den dětí. Jednu z našich pohádkových her vám představím, třeba vás inspiruje, když se blíží ty prázdniny.

Před přípravou bojovky je dobré si projít trasu, kterou děti vyšlete, abyste měli představu, kde bude jaké stanoviště a kam ukryjete papíry s nápovědami. My měli v této hře vymyšlené, že na psaníčkách budou slova, když je děti správně poskládaly, dověděly se, kde je ukrytý poklad. Psaníčka ve formě papírových ruliček mohly získat na pohádkových stanovištích, kde ho dostaly, když všichni splnily jednoduchý úkol, který jim pohádková bytost zadala. Další ruličky našly po cestě mezi pohádkovými stanovišťmi, kde fáborky z krepového papíru označovala místa, kde se měly porozhlédnout.

Už při plánování jsem věděla, že by stanoviště bytostí měla být naplánována tak, aby to zapadalo i do prostředí. Vodník tedy seděl u rybníka, víla byla v hájku na okraji louky, loupežník byl v lese… Trasa byla navíc naplánovaná v takovém čase, aby k čarodějnici do lesa došly už když se hodně šeřilo, takže musely mít s sebou i baterky na zpáteční cestu. V době této hry byly ještě vcelku malé, takže i když měly místa, kudy trasa vedla prošmejděná, vyčlenili jsme jednoho dospěláka, který šel s nimi.

Pohádková stanoviště a úkoly záleží pouze na vaší fantazii, já přidám pro inspiraci ta naše.

Vodník – vyrobili jsme z kůry rybičky s železnými očky. Z klacku, provázku a kovového háčku jsme udělali jednoduchý prut, na který děti musely rybky vychytat z malého bazénku.

Víla – měla mezi stromy nachystanou desku s kulatými výřezy v květinách, aby do nich mohly děti házet tenisák.

Duch – v lese mezi stromy měl natažený provaz. Děti se ho musely držet a se zavázanýma očima projít od jeho začátku až na konec.

Bílá paní – samozřejmě byla na louce mezi kopretinami, kde děti musely v pytlích odskákat určitý úsek.

Čertice – tady se děti pomocí luku a šípů musely trefit do drátěného kruhu, který byl připevněný mezi stromy.

Loupežník – děti musely pomocí šišek shazovat ruličky od toaletního papíru, které byly vyskládané na pařezu.

Čarodějnice – u ní děti musely správně uhodnout různé rostliny, stromy a plody, které rostly okolo.

Poklad ve formě pytle se sladkostmi pak děti našly díky tajence zavěšený na stromě vedle mysliveckého posedu.

Přeji vám hodně letní zábavy a nezapomeňte na zpáteční cestě posbírat vše, co jste s sebou přinesli, aby ani ta nejmenší srnka nepoznala, že jste tam byli.

 

 

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na