PC hra World of Warcraft je nejrozšířenější MMORPG ( online strategická) hra na světě, kterou hrají desetitisíce hráčů z celého světa. Přenese nás do říše fantazie, kde potkáme elfy, trpaslíky, čaroděje, šamany… Nic není nemožné. Ovšem i zde platí jistá pravidla.
Čím je jedinečná a lákavá, co může člověku přinést, ale i vzít? Oslovila jsem dva hráče World of Warcraft (WoW) – pana Pavla a Daniela a položila jsem jim několik otázek…
Vzpomeneš si, jak dlouho hru hraješ a co bylo prvním impulsem – čím tě hra zaujala?
Pavel: Tuto hru jsem začal hrát v roce 2004, když byla uvedena na počítače. A s většími přestávkami jsem ji hrál na pár free serverech, kde jsem nikdy moc dlouho nevydržel, až jsem loni v létě s bratry přišel na Valhallu, kde hraji doposud. Prvním impulsem byl obrovský zájem o svět Warcraftu (hrál jsem celou sérii strategií Warcraftu) a tato hra slibovala velkou porci zábavy a volnosti v rámci tohoto světa. Hra mě zaujala již zmíněnými vlastnostmi a navíc možností potkat velké množství hráčů.
Daniel: Hraní této hry se věnuji asi jeden rok. Jeden můj kamarád mě přemluvil, abych si ji nainstaloval a zkusil si ji zahrát. Zaujala mne svými možnostmi, komplexností, dosud jsem nehrál PC hru, která by byla tak pestrá a zajímavá.
Co musí mít PC hra, která Tě baví?
Pavel: Odpovím větou, která mne oslovila již při hraní Ultimy Online – Systém není důležitý, důležité je si umět hrát. Pro mě je nejdůležitější slušná komunita lidí, se kterými aktivně komunikuji a se kterými si hraji, a taky alespoň nějaká podpora hraní role. Grafické zpracováni hry pro mne není podstatné, kdybych měl mluvit o hrách pro jednoho hráče, které se nehrají na internetu, tak často hraju staré hry, které mají obrovský náboj a skryté kouzlo i přesto, že je dávno znám a mám několikrát dohrané. Mluví se o tom jako o „hratelnosti“, která současným hrám často chybí.
Daniel: Co musí mít? Musí mě něčím zaujmout – především dějem. Dávám přednost hrám, které jsou na dlouho, podobně jako u knih, čím je kniha silnější, bohatší na děj, tím je pro mě lákavější a víc mě baví. Mám rád svět fantasy a takový svět je ve hře World of Warcraft. Vzhledová stránka hry je určitě také důležitá, po grafické stránce je WoW více, než vyhovující a hra se dá hrát i na starších počítačích, takže není nutné investovat do nového hardware.
Hraješ nebo hrál jsi současně s WoW jiné PC hry? Jaké?
Pavel: Samozřejmě, protože se znám a vím, že po určité době hraní mi každá hra přestane jít a pokud si chci opravdu odpočinout (což je hlavní příčina mého hraní), musím zapnout jinou hru. Možná budu vypadat jako notorický hráč, ale další hry jsou – Betrayal at Krondor, Starcraft, různé hry na motivy hvězdných válek, Wolfenstein Enemy Territory, různé vesmírné simulátory, Warcraft, World of tanks, a pak na co dostanu zrovna chuť.
Daniel: Nehraji jiné PC hry, než WoW. Momentálně nemám chuť ani čas hrát jiné PC hry.
Hraje tuto hru (WoW) i okruh lidí kolem tebe, přátel, které potkáváš dnes a denně?
Pavel: Ano, hrají ji dva mí bratři, jeden bratranec. Co se přátel týče, tak se snažíme s pár lidmi z guildy párkrát do roka setkávat.
Daniel: Ano, tuto hru hraje můj syn, o nikom jiném z okruhu přátel nebo rodiny nevím. Občas zaslechnu, že ji hrají dospívající chlapci v okolí.
Kolik času (denně nebo týdně) této hře věnuješ?
Pavel: Někdy mě ta hra opravdu nebaví, nebo nemám čas, takže není problém držet odehranou dobu pod 10-12 hodinami do týdne. (když hraju, tak hraju většinou večer)
Daniel: Hraním této hry trávím cca 2-3 hodiny denně, spíše večer.
Vyhledáváš dobrodružství a napětí i v osobním životě mimo hru?
Pavel: Dříve jsem se zapojoval do různých LARPů a dřevěných bitev, posléze jsem šermoval se železným mečem a v poslední době mi adrenalin dodává hraní ledního hokeje. Co se knih a televize týče, rád se nořím do různých příběhů a třeba je i vymýšlím a modifikuji.
Daniel: Dobrodružství a napětí nevyhledávám v reálném životě, ale v knihách a TV je dobrodružství mým oblíbeným žánrem.
Lidem jaké věkové kategorie bys hru doporučil?
Pavel: Počítače a počítačové hry s sebou přinesly vlnu závislosti na daných programech, či přímo hraní, což se týká jak těch nejmladších hráčů, tak těch nejstarších. Sám za sebe si myslím, že hry typu WoW, tedy MMORPG mohou dětem a dospívajícím něco dát, ale ne v každém případě. Tyto hry je díky nutné interakci s ostatními hráči nutí komunikovat na určité úrovni a něčemu je tedy učí. Problém nastává, když si dítě, nebo dospívající najde skupinku, která se chová naprosto dětinsky a vyhovuje mu v ní setrvávat, v té chvíli se z výhody stává nevýhoda a často dochází k výskytu různých charakterových vad. Problémem je, že rodiče nemohou vědět, jak se jejich děti ve hrě chovají, pokud nehrají s nimi, což děti ve většině případů nechtějí. Je těžké říct nějaký věkový limit pro děti, protože každé dítě je jinak psychicky vyvinuté, ale věřím, že od cca 13-14 let jsou děti schopné být platnými členy herní komunity, pokud dokážou příjmat dobře míněné rady ostatních. U studentů a pracujících bych žádné omezení nevytvářel, ale je na každém hráči jak se popere se závislostí.
Daniel: Hra je založená na spolupráci s jinými hráči a vyžaduje strategické myšlení, proto bych ji dovolil hrát určitě starším dětem, od cca 13ti let výše. Samozřejmě se jí věnují i dospělí hráči, potkávám zde spoustu studentů 17-21 let, ale i hráče nad 30let. Nad čtyřicet let ve WoW asi nikoho neznám.
Kdo do této hry nepatří?
Pavel: Lidé, kteří neumí uznat svoji chybu, či dát za pravdu někomu jinému, neustále někoho musí obviňovat, případně napadat a také lidé, kteří neumí táhnout za jeden provaz.
Daniel: Podle mě nepatří do WoW lidé, kterým chybí slušné vychování a férové jednání.
Co Tě baví, když nehraješ?
Pavel: Přítelkyně, sport, manuální práce, někdy učení, kolektivní akce a práce ve veřejných spolcích.
Daniel: Svůj volný čas rád trávím s rodinou. Podnikáme výlety, nebráním se kulturním akcím a sportování v přírodě. Občas sáhnu po zajímavé knize.
Děkuji vám za zodpovězení mých dotazů. Přeji i nadále radost ze hry a spokojenost v osobním životě.