Náš seriál o historii módy pokračuje dalším desetiletím. Opět budu vycházet ze starých časopisů nalezených na půdě. Tedy pojďte spolu se mnou do let dávno minulých. Usaďte se, začínáme…
Čtyřicátá léta. Kromě důležitého faktu, že se v té době narodili oba mí rodiče, čtyřicátá léta jsou především dobou válečnou. Období stresů, chybějícího času, období, kdy je mezi lidmi málo peněz. Samozřejmě se krize způsobená válkou promítá i do světa módy. Lidé se uskrovňují a šetří. To doslova na všem.
Na scénu přicházejí třičtvrteční kabáty, úzké sukně, boty s klínovým podpatkem. Originalitu umocňují našikmo posazené barety. Modely se šijí z bavlny i z neobvyklé záclonoviny. Záclonovina se využívala k výrobě lehoučkých šatů. Do společenských kolekcí přicházejí sukně s jedním nebo dvěma sklady. „Límečky a jaboty jsou většinou krajkové, síťované, háčkované, škrobem natužené. Praktické límečky a šatové ozdoby šijí se dále z piku a batistu.“
Nové jméno, které se stalo ve světě módy velkým pojmem je Pierre Balmain. Dodnes je známý přes své proslulé parfémy ( Miss Balmain, Jolie Madame a Ivoire). Balmain vystudoval architekturu. Říká se, že jeho vzdělání velmi ovlivnilo i styl, jímž se projevoval v módě. „Šití šatů je jako architektura v pohybu.“ A ještě jeden návrhářův výrok, velmi nadčasový: „Vtip je v tom nosit norkový kožich, jako by to byl obyčejný kabát a nosit obyčejný kabát, jako by to byl norkový kožich.“ Živil se jako ilustrátor a designer, v roce 1945 si ve Francii otevřel vlastní módní salón. Propagoval luxusní vzhled, šaty bez ramínek. Jeho modely si oblíbila spousta hereček a zpěvaček, např. Marlene Dietrich či Brigitte Bardot. V témže roce si založil módní salón i angličan Hardy Amies, známý jako dvorní návrhář tehdejší princezny Alžběty.
V USA se začínají nosit džínsové kalhoty a volné silné svetry. Válečná a poválečná léta nutí lidi šetřit, přešívat oblečení. „Ovšem praktická dívka dříve prohlédne své odložené šatstvo a pak teprve kombinuje. Starého pláště lze výhodně použíti k přešití na sportovní kabátek. Z téhož materiálu ušijeme proštepovaný klobouček a máme praktický oblek pro cesty. Vedle všech halenek z vlněných a tafetových látek i nadále jsou v oblibě halenky pletené. Nedivme se tomu. Halenka pletená z vlny jest nejpraktičtějším kusem dnešní doby. Jest stejně krásná a slušivá jako levná, jest výhodná k nošení jak pro město, tak na cesty. Prostě jest ideální.“
Kvůli bídě, nouzi a situaci po válce emigruje spousta lidí z Evropy do Ameriky. V Paříži žije móda stále. V roce 1947 zde známý Christian Dior zakládá vlastní salón. Závratný převrat ve světě módy způsobuje nečekaným stylem zvaným new look – „nový vzhled“. Upřednostňuje vosí pas, nošení korzetů, krinolín, dlouhých hladkých sukní. Jeho první pokus představit ženy jako opravdické dámy, nejdříve ztroskotal. Kritikům se v poválečné době nelíbil přepychový styl Diorova new looku, modely označili, jako přemrštěné, při jejichž výrobě se zbytečně plýtvalo materiálem. Nejen pro ženy se stal právě tento styl „modelů přesýpacích hodin“ senzací. Dior zaznamenává raketový vzestup a ocitá se na módním výsluní.
Časopis Vogue a mnoho dalších radí spořit na konfekci, přešívat ze starých modelů, doporučují se obleky bez kapes. Některé typy oblečení se podobají uniformám. Do sportovní módy přicházejí krátké šortky s úzkým páskem. V roce 1948 se v Londýně otevírá první kurz módního návrhářství. Hitem jsou dámské i pánské obleky s hranatými rameny. Jazzová hudba ovlivňuje tehdejší styl. Novinkou se stávají praktické kombinézy.
Na přelomu 40.a 50.let přináší Dior nové nápady. Celý svět sleduje tuto značku, šaty s ramínky či s krátkými rukávky byly velice vyhledávané. Účes na mikádo nebo drdoly jsou in.
Na scéně zůstává Coco Chanel a její kostýmky, módní doplňky – kabelky, pásky, šály, bižuterie. S pomocí voňavkáře Beauxe vytváří klasický parfém Chanel No.5.
„Noční košilky jsou velmi fantastické, dokonce tak někdy krásně upravené, že jsme na rozpacích, je-li to noční košile nebo krásné šatky pro večer. Noční košile se šijí z nejrůznějších materiálů, hlavně z hedvábí. Ty levné z hedvábí křížového, ty dražší z hedvábí těžšího hustého. Bývají různých střihů, avšak nejoblíbenější je ten, který odhaluje ramena. Je vítaný zvláště nyní pro léto, kdy nějakého nastuzení nemusíme se obávati…“
„Ženy opět holdují ručním pracím a to pracím užitečným. Pletou pulovery, jupičky, sukně, rukavice, kabelky a čapky. A tak opět jsme se dočkali toho, že v rukou ženy místo cigaret vidíme dráty a háčky.“
Probírám se zašlými fotografiemi a prohlížím si nalíčené dámy a elegantní pány v kabátech a kloboucích. Válečná a poválečná doba. Umíme si ji představit z černobílých filmů, dokumentů a historických sestřihů. V letech čtyřicátých bych žít nechtěla. Byly to časy strachu, odchodů a návratů, které se často nekonaly. Pro mé rodiče to byla neopakovatelná doba dětství…
