„Hrám sa vlastně dodnes“

Autor

V dnešním článku bych vám ráda představila slovenskou umělkyni, paní Ľubicu Lintnerovou. Na mě působí obrazy a tvorba paní Lintnerové velice příjemným dojmem. Tančící domy, pohádková příroda i lidé, zvířátka a v neposlední řadě koncert barev, odstínů, které dotvářejí „náladu“ všem obrazům – z mého pohledu naprosto obdivuhodné.

Přiznám se, že se do facebookových alb jmenované výtvarnice chodím dívat velmi často a nacházím zde tak životně potřebnou pozitivní energii. A protože za každým výjimečným dílem stojí jeho obdivuhodný autor, osmělila jsem se kvůli sobě a také pro vás, milí čtenáři Rodiny21 a s paní Lintnerovou jsem si chvíli popovídala.

Od kdy kreslíte? Jaké jste byla dítě a co Vás bavilo?

Maľujem doslova od malička, ako som vedela držať farbičky. Od troch rokov som už maľovala temperovou farbou.Vyrástla som na dedine v poslednom dome – za nami boli už len polia, lúky, lesy, hory… Ak sa našim podarilo odtrhnúť ma od farbičiek a dostať von, hrala som sa na dvore s domácimi zvieratkami, alebo na lúkach za domom – to sú veci, ktoré ma bavia dodnes – maľovanie, zvieratká a príroda.

Kdy jste se rozhodla pro uměleckou dráhu?

Vlastne som to zodpovedala – nerozhodovala som sa, bolo to vo mne od malička. Keď sa na základnej škole dávali párkrát nejaké testovacie otázky, čím chceme byť, vždy som tam dávala tri veci – práca s deťmi,zvieratami a výtvarníctvo.

 

Kde berete inspiraci k tomu, co namalujete?

Asi všade okolo seba, svet je plný inšpirácií. Hlavne sa viem hrať a hrám sa vlastne dodnes – v obrazoch, na záhrade a s mojimi zvieracími detičkami.

Malujete akvarely, olejomalby, malby na stěny, ilustrace… Jaká je Vaše nejoblíbenější technika?

Jednoznačne olejomaľba – steny som si len tak rozveselila. Akvarel je veľmi rýchly, ani sa nevžijem do deja, a je preč. Olej je to, čo ma fascinuje. Trvá dlhšie, s obrazom sa hrám celé dni a dotváram ho, doslova prežívam to, čo maľujem.

Co Vám dává umění? Je něco, co Vám bere?

Dáva mi všetko, žijem takmer len ním. Nedávno som niekoľkokrát povedala, že ak by mi niečo zabránilo maľovať,napríklad zrak či ruka, asi by som zošalela. Neviem si život bez toho predstaviť, určite nie. Dáva mi pokoj a možnosť hry, ktorú už my dospeláci nemáme. A brať? Ja si beriem z neho… ono mi neberie nič, práve naopak – dáva mi možnosť rozdávať, či dávať ďalej. Prostredníctvom krásy ukrytej v obrazoch podávam ľuďom bohatstvo prírody a života.

 

Pořádáte výstavy? Kde se mohou čtenáři s Vašimi obrazy setkat?

Môj dom je môj ateliér aj galéria, ale navštevujem raz do roka medzinárodné maliarske sympóziá spojené s výstavami. Občas vystavujem, no v poslednom roku som odmietla asi 4 výstavy, pretože nemám čo vystavovať. Doma mám priemerne len 20-30 obrazov na predaj. Priebežne totiž obrazy predávam, a tak nemám kompozične ucelený sortiment obrazov. Na výstave by to malo mať hlavu aj pätu, potrebujem 30-40 obrazov kompozične rovnakých, inak by to bol jeden chaos. Teraz pripravujem výstavu v Bardejove. Vernisáž je 7.4., tak dúfam že stihnem, aby výstava stála za to, maľujem o dušu. Inak chodia záujemci ku mne domov.

Máte zajímavý, překrásný ateliér. Podle čeho jste se řídila při jeho zařizování? Co je pro Vás ve Vašem ateliéru to podstatné a nejdůležitější?

Je to môj domov, nerada niekam chodím. Keď je človek doma rád, vytvorí si svoj životný priestor tak, aby bol v ňom šťastný, aby sa v ňom cítil dobre a aby v ňom vládlo teplo domova a pohoda. To je najdôležitejšie aj v živote, nielen v ateliéri.

Stíháte i jiné činnosti (zájmy a koníčky), než je malování?

Som vlastne podnikateľka, maľovanie by ma neuživilo. V susedstve mám v prenájme priestory a zamestnávam pár ľudí. Ale firemné veci si robím doma cez deň. Potom sa staviam k stojanu – záujmy som už spomenula niekoľkokrát – maľba, zvieratká, príroda a moja záhrada.

 Náš web se jmenuje Rodina21. Co pro Vás znamená rodina?

Veľa. To je to najdôležitejšie. Ja však pod pojmom rodina, okrem rodičov a syna, zahŕňam aj priateľov, kamarátov – to je pre mňa celkovo rodina. Sú v mojom živote najdôležitejší. Či už rodina alebo priatelia si zvykli, že nerada chodím mimo môjho domu a záhrady, a tak ma navštevujú. Sem-tam ma niekde „vyvenčia“, no musia ma presviedčať, ale.vždy som nakoniec rada, že tak učinili. Sú to pre mňa oporné piliere života… To je rodina a priatelia.

Mnohokrát děkuji za zajímavý rozhovor, poodhalení osobnosti, která se skrývá v obrazech, jimž je inspirací svět, jenž nás obklopuje. Paní Lintnerové přeji i do budoucna hodně energie, nápadů a úspěchů nejen v umělecké, ale především v životní dráze.

Zde si můžete prohlédnout mnohem více http://www.facebook.com/profile.php?id=100000491231036&sk=info#!/profile.php?id=100000491231036

Jak se Vám líbí tyto obrazy?

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na