Náš web nedávno oslavil šesté výročí a na festival Smetanova Litomyšl Vás (úspěšně!) lákáme již od začátku. Ani letos to není jinak. A tak Vám s radostí po sedmé ráda zprostředkuji letošní atmosféru místa. Nebylo nouze o dramatické chvíle mimo umělecký záměr i opětovná setkání plná obdivu. Začínám s hudebními zážitky, které mám za sebou. Ty své můžete vyrazit vychutnat na vlastní (d)uši ještě do 3. července.
Tento operní festival je známý tím, že není čistě operní, žánry se tu prolínají a své si najde téměř každý. Letos jsem však zahájila čistě operně. A protože se jednalo o dílo napsané podle lidové pohádky, tak se mnou představení o třech dějstvích ČERT A KÁČA navštívila i šestiletá dcerka. Přestože je dost neposedná, tak s přestávkami tříhodinové představení nejen zvládla, ale užila si ho. Mimochodem přestávky jsou v Litomyšli skvělé. Můžete navštívit kavárničky nebo se jít podívat na rodný dům Bedřicha Smetany anebo si projít zámecký park. Rozhodně žádná ubíjející nuda ve foyer.
Vzhledem k nedávnému úmrtí úžasného pana Adolfa Borna a faktu, že scéna a kostýmy představení byly právě jeho dílo, celé představení bylo s velkým potleskem věnováno jeho památce. Představení bylo vtipně doplněno samostatně pohyblivými loutkami zvířat, které se mojí dcerce líbily nejvíc. A nejen jí, kdykoliv se na jevišti jedno z bornovských zvířat objevilo, v jevišti to nadšeně zašumělo. Kromě potlesku pro herce a hudebníky za představení a potlesku pro pana Borna se tleskalo ještě dvakrát. Zažili jsme vzruch, když jeden z čertů spadl z jeviště do orchestřiště. Po chvilce se statečně zvedl a s pokulháváním odešel (první potlesk). A po další chvilce se znovu objevil na jevišti (druhý potlesk) a představení dohrál. Ale kromě potlesku za statečnost si určitě odnesl z Litomyšle i pár modřin. Umění je řehole.
Hudebně divadelní hra Leonarda Bernsteina MASS, která se pohybuje na pomezí hned několika žánrů – jazzu, soulu, rocku i klasické hudby – publikum prostě dostalo. Motiv silný i pro naše české „ateistické“ poměry, pěvecké, herecké a až kaskadérské výkony, hudební genialita, strhující – často až děsivá – projekce a s tím vším lidské příběhy nejistoty, strachu a života plného otázek. V roli Celebranta Vojtěch Dyk s hlasem, který dokáže zazpívat asi cokoliv, včetně částí, které by na festival sedly, i kdyby byl jen čistě operní. Kromě Celebranta se hudebně představil chlapecký sbor Pueri Gaudentes, Street Chorus (zde např. Tereza Černochová a Ondřej Ruml) a sbor Czech Ensemble Baroque Choir. Hudebně představení doprovázel Orchestr Mass, složený – jak je asi jasné z názvu – přímo na míru. A na perfektní přesnou míru. Vše pod režijním vedením bratrů Cabanových. Vše tak vyladěné, že to v člověku zůstane nejen pár hodin po představení, ale několik dní.
Netradičně a tak, jak ji dosud neznáme, vystoupila na operním festivalu neoperně Dagmar Pecková. V programu Cabaret Epoque představila písně Kurta Weilla. A to rovnou ve třech jazycích: německy, anglicky a francouzsky. V některých číslech ji zpěvácky doprovázel Jiří Hájek, někdy se zpěvem přidal i Jan Kučera, dirigent Epoque Orchestra, který kromě zpěvu a dirigování během představení také hrál na klavír. Představení se odehrávalo „u baru“ na jevišti a tancem jej doplňovali Marta Trpišovská a Michael Vodenka. Fotografii z představení pořídil František Renza.
Každoročně festival připravuje nejen představení pro děti, ale také pro dospívající. Opět tak bylo možné zapojit se zcela aktivně a zcela moderně. Tak, jak jsou dnešní děti staršího věku zvykle: chytrým mobilním telefonem. Pořad s názvem Ujíždím na Smetance provázel slovem, zpěvem i beatboxem nejen talentovaný, ale i úspěšný a sympatický En.Dru. Hudební hádanky v podání Filharmonie Brno pod taktovkou Pavla Šnajdra letos nebyly nijak lehké, pokud s sebou teenageři neměli rodiče, protože se jednalo o sondu do hlubin seriálového českého (často československého) světa. Program byl svižný, zábavný a došlo i na výhru nového mobilu v přímém přenosu. Stejně tak i moderátor a průvodce programu předvedl to, co umí naprosto nejlépe – nejen v sále, ale i v celé republice. Jeho beatboxové vystoupení bylo odměněno nadšeným potleskem plným obdivu.
Představení v rámci Smetanovy Litomyšle se nehrají „jen“ na Zámeckém nádvoří, ale také ve Smetanově domě, chrámech, jízdárně a také v okolních městech. Jedním z hudebních vystoupení „mimo zámek“, které se konalo v mém letošním čase, bylo Chrámové nokturno – Exaltatio, kde se míchaly divoké varhanní tóny francouzského skladatele Oliviera Messiaena s ženským vokálním souborem Tiburtina Ensemble. Hudbu nesl Kapitulní chrám Povýšení Sv. Kříže. A protože „Smetanka“ (zažitá a rozhodně ne nijak hanlivá zkratka zažitá návštěvníky) není o jednotlivých vystoupeních, ale o atmosféře celého kulturního města, při návštěvě koncertu nelze minout například květinové vazby a aranže v přilehlých Klášterních zahradách. A nejen ty, ale o tom více v části výstavní…
Více informací o dalších představeních najdete zde: http://festival.smetanovalitomysl.cz.