Svět komiksů

Autor

Kdo by jako dítě neměl rád komiksy. Někomu to vydrží do dospívání, někdo se komiksům věnuje i jako dospělý. Nemusí je pouze číst, lze přestoupit na druhou stranu a tvořit je. Jako Petr Korunka, jednatřicetiletý grafický designer a ilustrátor. Vystudoval tento obor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a úspěšně, aktivně a hlavně s nadšením se mu věnuje. Provedl mě svou nedávno zahájenou výstavou, chystá vydání druhé komiksové knihy, ilustruje knihy jiných autorů, vyučuje grafický design.

Jaký komiks Tě zaujal jako úplně první?
S komiksy jsem přišel do styku poprvé v dětských časopisech, kde rozhodně nejzajímavější byl Čtyřlístek. Nicméně nejvíce mne zaujaly až mnohem atmosféričtější komiksy Káji Saudka – výtvarný projev tehdy v Československu nevídaný, protože k zahraniční tvorbě se člověk těžko dostával.

Který komiks nebo komiksový autor Tě nejvíc ovlivnil?
Komiks, který mě nejvíce ovlivnil, bych asi marně volil. Ale rozhodně to bylo až v pozdějším věku, kdy jsem se dostal (přes klasické teenagerské hero-komiksy) přes nakladatelství Mot k Maxi Anderssonovi, jehož styl a příběhy mi přijdou unikátní. Charles Burns a jeho Černá díra rovněž stojí za zmínku. Pak například Mawil, Thomas Ott, Monstrkabaret Freda Brunolda anebo Wulf a Morgenthaler – dvojice komiksátorů/stripařů, kteří se nebojí jakéhokoli tématu.

A kdo je tvým oblíbencem dnes, máš nějaký vzor?
Vyloženě vzor asi nemám, ale oblíbenců mám povícero. Hodně mě baví nová vlna tzv. digitálních umělců, ale obdivuji i „klasické“ borce. Třeba pan Šalamoun je opravdu výjimečný. Výše zmíněný Kája Saudek či Max Andersson. Z těch mladších třeba Áda Lachman či Lela Geislerová. Simon Bisley, Paul Bonner, Ben Templesmith atd. Také mě hodně baví umělec říkající si Muto, jehož kresbičky a streetartové počiny jsou plné dobrých nápadů… je toho hodně, jistě jsem hodně zvučných jmen vynechal.

 

Jakou cestou jsi se ke své práci dostal?
Už jako malý kluk jsem si kreslil vlastní příběhy, které jsem dával číst kamarádům. Intenzivněji jsem se začal zabývat komiksem až na vysoké škole, kdy jsem hledal různé výtvarné formy a přišel na spoustu inspirace a nových směrů, které jsem do té doby neznal.

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?
Asi to, že práci zatím „zvládám“ z malého města ve Východních Čechách a ještě mě to neomrzelo (úsměv).

Jaké máš zájmy, co Tě (ještě) baví?
Zájmy mám samozřejmě kulturu, nejvíce tu výtvarnou. Z těch méně intelektuálních pak horolezectví a také můj motocykl, na kterém si vždy dokonale vyčistím myšlenky. Psychologové doporučují užívat minimálně 3x týdně!

Co Tvoje aktuální pracovní plány?
Tak aktuálně dokončuji Radiatora a Recyklatora dvojku. Doufám, že sklidí aspoň tolik úspěchu, co první díl a zároveň osloví i „nové“ přívržence tohoto (proč to nepřiznat) nemainstreamového komiksu. Dále pak jsem se zapojil do projektu ISWA, kam hodlám přispět svou komiksovou tvorbou, ale ještě to je v počátcích a teprv uvidím, co z toho vyleze…

Jaká je Tvoje rodina? Ovlivňuje Tě při práci?
Mám syna (brzo mu budou dva roky) a je skvělej! Nikdy bych neřekl, že být tátou je tak fajn! Asi už stárnu, ale je to tak. Při práci mě rodina ovlivňuje spíš negativně – krade čas, ale to je vyváženo citovým zázemím, takže jsem rozhodně vděčný své přítelkyni, která (ač není umělecky nijak aktivní) mně umožňuje mít aspoň tolik času, abych zvládal stále něco tvořit…

Jak bys svým stylem ztvárnil rodinu 21. století?

Děkuji za rozhovor i za originální ilustraci, vytvořenou speciálně pro náš webový portál a přeji, ať se daří i nadále!

Kniha Radiator a Recyklator (1. díl) je k zakoupení na http://labyrint.net/labshop/index.php?p=productsMore&iProduct=154
Více o Petru Korunkovi a jeho práci na http://www.cervenypes.cz

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na