Vážná hudba

Autor

Hudba, tóny, melodie. Harmonizovaná forma zvuku, slouží k pobavení, rozveselení, hlubšímu prožitku relaxace, k procítění vzpomínek, kulisa k snění…

Je tak rozvětvená a košatá. Kam sahají počátky hudby? Jak je hudba stará? Nejspíš jako lidstvo samo. Víme, že všechny staré civilizace (sumerská, čínská, egyptská) používaly hudbu při náboženských i jiných obřadech.

U nás se dělí hudba na vážnou a populární. Do vážné patří symfonie a opery . Populární zahrnuje folk, country, jazz a rock.

Středověká hudba

Vznikala současně s evropským křesťanstvím (chvalozpěvy, hymny) už v prvních stoletích, vrchol duchovní formy hudby zaujímá gregoriánský chorál (jednohlasý latinský zpěv Římskokatolické církve). Gregoriánský chorál se dochoval v původní formě dodnes. Název je odvozený od papeže Řehoře Velikého (kolem 540 – 604), který jednotlivé zpěvy přehledně setřídil. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo se střídají. Z různých forem gregoriánského chorálu vzešla lidová duchovní píseň (Hospodine, pomiluj ny, Svatováclavský chorál…)

Z duchovní hudby se postupně odděluje hudba světská (také lidová). V jedenáctém století se z jednohlasných melodií postupně vyvíjí vícehlas (polyfonie), označovaný za jeden z největších přínosů středověké hudby.

Raným skladatelem byl Francouz Perotin (přelom 11. A 12. století), ale nejvýznamnějším skladatelem byl Josquin des Prés, který své polyfonní skladby představil v Itálii. Světskou hudbou středověku jsou označované písně trubadúrů (Provence) a minnesengrů (Německo). Hudebníci hodně cestovali a tím se různé směry propojovaly a hudba krásně míchala a obohacovala.

Reformace se projevila i v hudbě např. snahou Luthera o mši v němčině, jejímž důsledkem a vrcholným krokem je slavný Bachův chorál. Vynález knihtisku vede k rozvoji a rozkvětu barokní hudby. Prvním velkým barokním skladatelem, jehož dvě opery se zachovaly až do současnosti (La Favola D´Orfeo a L´Incoronazione di Poppaea) je Claudio Monteverdi.

Baroko

Barokní hudební éra („perla nepravidelných tvarů“) startuje v Itálii (cca 1600 – 1750). Také proto se hudební názvosloví vyslovuje v italštině a určuje další vývoj hudby.

Největší osobnosti barokní hudby byly bezesporu tyto tři: Georg Friedrich Händel, Johann Sebastian Bach a Domenico Scarlatti. Händel a Bach se narodili nedaleko od sebe, ale nikdy se nesetkali. Bach zůstal v Německu, zatímco z Händela se stal cestující virtuos, nakonec se usadil v Anglii.

Možná to nevíte, ale i Bachovi synové Wilhelm Friedemann, Carl Philipp Emanuel a Johann Christian dosáhli ve světě hudby obrovské slávy, ale Johann Sebastian se řadí mezi hudební elitu všech dob (pro mnohé stojí až na samotném vrcholu).

Ani u nás, v českých zemích se barokní hudbě nedařilo vůbec špatně. Jména jako Adam Michna z Otradovic, Pavel Josef Vejvanovský a Šimon Brixi jsou zvučná dodnes.

Baroko se opírá o pythagorejské učence, kteří hlásali, že pohyb hvězd vydává zvuk a zní různými tóny.

Současnými interprety barokní hudby jsou Muzica Florea, Collegium 1704 a např. Barocco sempre giovane (komorní soubor složený z mladých hudebníků).

Klasicismus

Cca 1750 – 1820. Hudební směr navozující harmonii a klid. Věk klasicismu nezačal v Itálii (která byla stále důležitá), ale ve Vídni. Do orchestru vstupují nové hudební nástroje – klarinet, lesní roh, trubky a tympány.

Jedním z nejvýznamnějších operních skladatelů klasicismu byl Němec Christoph Willibald von Gluck. Víme o něm, že měl české předky. Prosadil se především tím, že opustil konvenční formu a výsledkem jsou reformní opery Orfeo ed Euridice (1762) a Alceste (1767). Gluck po sobě zanechal okolo 35 oper a spoustu baletů. Glucka obdivoval i Hector Berlioz a skladatel inspiroval údajně i samotného Wolfganga Amadea Mozarta.

„Otec symfonie“, rakouský skladatel Joseph Haydn přivedl éru klasicismu k vrcholu a překonán byl snad jen svým blízkým přítelem Wolfgangem Amadeem Mozartem. Haydn proslul tím, že napsal více než sto symfonií a osmdesát skladeb pro smyčcové kvarteto.

Jako zázračné dítě napsal Mozart do svých osmnácti let více než 200 skladeb. Svou první operu (Apollo et Hyacintus) složil, když mu bylo jedenáct let. Poslední (Kouzelnou flétnu) napsal v roce své smrti. Geniální hudebník za svého života vytvořil šest stovek děl duchovního i světského charakteru. Zemřel chudý a pochován byl v hrobě bez označení.

Mezi naše významné představitele hudebního klasicismu patří Jakub Jan Ryba (Česká mše vánoční), Josef Mysliveček…

Romantismus

Romantismus vzniká jako pokračování klasicismu. Hudba je emotivní, obohacená novými prvky. Tento hudební směr otevírá Ludwig van Beethoven (1770 – 1827). Rodák z Porýní zapůsobil jako mladičký hudebník svou klavírní improvizací na samotného Mozarta. Do Vídně se vzápětí přestěhoval. Beethovenovy houslové koncerty jsou nejpropracovanější, co se týče instrumentální náročnosti. Na sklonku svého života zcela ohluchl. K jeho největším skladbám patří 3.,5., 6. a 9. Symfonie, spousta klavírních skladeb a opera Fidelio.

Franz Schubert, další představitel romantické hudební scény napsal během svého krátkého života okolo 600 písní, komorní hudbu, symfonie a divadelní hudbu.

Typickým skladatelem romantismu byl Hector Berlioz. Berlioz se přátelil s významnými osobnostmi světové literatury ( Hugem, Dumasem, Balzacem) , literatura a historie jej inspirovaly i v jeho tvorbě.

Světový ohlas mají Brahmsovy symfonie a koncerty pro klavír a housle. Německé rekviem se stala jeho nejslavnější sborovou skladbou.

Mezi české představitele hudebního romantismu patří především Bedřich Smetana a Antonín Dvořák.

Bedřich Smetana proslul svým cyklem symfonických básní Má vlast, Prodaná nevěsta, Braniboři v Čechách, Libuše, Dalibor, Čertova stěna… Smetana je označovaný za českého národního skladatele.

Antonín Dvořák, ve světě nejznámější český skladatel. Dodnes velice hraný na koncertech světového formátu. Z děl jmenuji alespoň Dvořákovy Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, opera Rusalka.

Opera

Do opery se promítá divadelní ztvárnění s hudebním doprovodem (orchestrem). Opera se narodila v Itálii koncem 16. století. Mezi klíčové skladatele opery nutno uvést Giuseppa Verdiho (mj. autora egyptské národní opery Aida) a Richarda Wagnera. Velikánem operní tvorby je Giacomo Puccini, Richard Strauss a Leoš Janáček.

Vážná hudba a naši současníci

Ilja Hurník – skladatel, spisovatel, dramatik, pedagog. Jeho jméno známe také z mnoha učebnic hudební výchovy, na jejichž přípravě se často podílel. Snažil se přivést i mladé lidi k poslechu vážné hudby populární formou, svým nezaměnitelným stylem s prvky neoklacisismu. Jeho tvorba je velmi obsáhlá, čítá opery, kantáty, skladby pro klavír, orchestrální díla…

Petr Eben – hudebník, pedagog, klavírista, varhaník. Zaměřoval se na skládání duchovních skladeb. Za svůj přínos do oblasti hudby se dočkal mnoha mezinárodních cen.

Štěpán Rak – kytarista, skladatel, pedagog. Pět let vyučoval na konzervatoři ve Finsku, pořádal zde své koncerty. Často spolupracuje s umělci z jiných hudebních žánrů, zajímavé melodické prolínání různými hudebními směry.

Vážná hudba, letem světem… V tomto článku jsem se jen lehce dotkla. Spoustu významných hudebníků jsem vlastně nezmínila. Vážná hudba je hudební směr, který nestárne. Skladby, které vznikly v dávné historii našim uším stále znějí a probouzejí emoce, pocity a dojmy, jaké probouzely v tehdejších posluchačích.

Co vy a vážná hudba? Posloucháte ji? Za jaké příležitosti, jak často a která osobnost vážné hudby se vryla do srdce vám?

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na