Zvoníme na pomoc

Autor

„Zvonek je překrásná květinka. Je to také ptáček – pěvec. Zvonkem zahajujeme začátek školního roku i každý den vyučování. Divadelní představení také tak. Na jeho zvonění čekáme, když chceme přivítat milou návštěvu. Zvonky věšíme na krk ovečkám i jiným zvířátkům. Vánoční nadílka také většinou začíná zvoněním. Velké zvony svolávají věřící do kostela. Jsou ale i jiné zvonky. Ohlašují smutné události. Lidé zvoní na přátele, aby jim pomohli, když je jim smutno nebo se dostanou do svízelných situací. Často ale odejdou, aniž by je někdo vyslyšel. Proto jsme zřídili nadační fond se jménem Zvonek, aby bylo smutných a odmítnutých lidí méně. Aby se po jejich zazvonění otevřely nejen dveře ale i lidská srdce a štědrá dlaň.“

Tolik oficiální úvod k činnosti rodinného nadačního fondu Zvonek. Se členy rodiny se osobně znám, doma máme několik krásných kousků jejich keramické a šperkařské tvorby. Domluvila jsem pro Zvonek prostory k pravidelné prodejní výstavě v době Vánoc a Velikonoc. Pracuji na jejich webových stránkách. Jak vidíte, pomáhat se dá různě. Nadací je hodně a dnes bývá člověk obvykle hodně opatrný, když si vybírá, komu pomoci. Proto Vám dnes představuji i jednu z menších nadací, o kterých vím, že se jí dá věřit.

O Zvonku si se mnou povídala zakladatelka nadace, paní Jitka Cvrčková, původním povoláním vlásenkářka a maskérka. Nyní je ze zdravotních důvodů v důchodu, ale jak brzy poznáte, je velice aktivní a svou aktivitu navíc zaměřila velmi úctyhodným směrem.

Jak nadace Zvonek vznikla?

V roce 2004 před Vánoci jsme si přečetli v „Našem regionu“ přání dětí z dětského domova Klokánek v Hostivici. Vzalo nás to za srdce a chtěli jsme jim některé přání vyplnit. Vyzvedli jsme si v Klokánku seznam jmen a věků dětí. Jelikož máme 3 dcery a každá má jiný pracovní obor, vycházeli jsme z vlastních zdrojů a do Klokánku dovezli 50 balíčků a 4 velké krabice pečiva. Ty jsme získali od známých, kteří viděli naši snahu. Viděla to také advokátka, která navštěvuje naši nejmladší dceru Štěpánku (pracuje jako věštkyně) a poradila a pomohla nám založit nadační fond. Museli jsme ze svého složit 2000 korun do banky a obrnit se trpělivostí s úřady. Bláhově jsme si mysleli, že budeme moci jménem Zvonku oslovovat sponzory, kteří pochopí naše záměry. To ale bylo naivní.

Ke komu svou pomoc směřujete?

Nejsme jednostranně zaměřeni, pomoc směřujeme tam, kde vidíme, že je potřeba a vítána. Na opuštěné a týrané děti, seniory z domovů důchodců, školy, školky, útulky pro nemocná zvířata.

Jakým způsobem jim pomáháte?

Přinášíme těmto potřebným nejen dárky, ale i kulturu a radostné prožitky. Spolupracujeme s profesionálními umělci a pedagogy, kteří mají připravené pohádky pro nejmenší. Dále hry, do kterých se mohou zapojit i postižení. Získají tak pocit důležitosti a štěstí. Pak hudební a pantomimické i baletní scénky pro seniory, kteří nemohou za kulturou dojíždět. V atelieru pořádáme ukázky tvorby soch, keramiky a šperků. Děti si mohou samy práci vyzkoušet. Točí na kruhu, modelují, drátují. Poznávají tak své schopnosti. Děláme sbírky oděvů a obuvi, hraček, knih atd. Pak je dovážíme za těmi, kdo je potřebují a často se ostýchají to říci.

S jakým ohlasem se setkávají Vaše sbírky?

Pomáhají nám hlavně obyvatelé Chýně, kteří nás znají již 35 let a také přátelé našich dcer. Vědí a vidí, že akce opravdu konáme a jak s dodanými věcmi nakládáme. Každý nám pomáhá dle svých možností. Někdo upeče dorty, někdo bábovky. Nosí nám obleky i hračky, které rozdělujeme při soutěžích a divadelních představeních, které pro děti (samozřejmě zdarma, bez vstupného) chystáme. Dobří a chápající známí i neznámí nám nanosili látky, vlny a příze, které byly předány jako materiály pro dílničky domova důchodců z Hostivic. Také jsme obdržely množství knih, které jsme zavezly do hospice v Čerčanech.

Jak je to s finanční podporou, se sponzory?

Finančně nás podruhé podpoří Obecní úřad Chýně. Také pořádáme dobročinné bazary, kdy nám mohou lidé cokoli věnovat a cokoli si levně koupit. Občas nám vypomůže pár rodin z Chýně i okolí. Naše firmy bohužel nereagují. Kromě jedné, kterou je firma Cajthaml – lahůdky. Dvakrát ročně nám ochotně a štědře nadělí dobroty na akce, které jsou většího charakteru. Zkusily jsme ale také oslovit několik větších firem i obchodních domů. Nežádali jsme peníze, ale reklamní předměty, sladkosti, knížky a trvanlivé potraviny. A to už byla lepší odezva, takže jsme mohli připravovat zase o něco lepší výherní a tombolové ceny, pohoštění atd. Nejsme nijak nároční. Máme radost ze všeho. Občas můžeme konečně odměnit i ty, kteří nám pomáhají. Také zdarma a s nadšením.

Kromě sbírek pořádáte během roku i mnoho pravidelných akcí.

Pořádáme soutěže v recitaci. Výstavy soch, šperků a keramiky. Seniory zveme na Relaxační odpoledne, děti z Klokánku na Veselou sobotu, pro školáky pořádáme Pečení sladkostí. Samozřejmě nevynecháváme takové příležitosti jako je Den dětí, nebo vánoční svátky. Všechny akce bývají spojené s pohoštěním a také soutěžemi s cenami.

Co byste si ještě přáli připravit, nachystat nového?

Chtěli bychom vytvořit divadelní představení pro děti i postižené, aby se mohly zapojovat do her. Už se nám to osvědčilo, ale chceme nové a s novými kostýmy.

Vidíte během Vaší práce spoustu problematických rodin, někdy jen jejich neradostné „výsledky“. Jaký je z vašeho pohledu největší neduh rodiny v 21. století?

Lhostejnost!!! Rodiče často honí kariéru a děti jsou odkázané na televizi a počítač. Je neuvěřitelné, že spousta dětí nebyla nikdy v divadle (mimo školní akce). Nebo v ZOO. Většina se hmotně špatně nemá, ale vytrácí se slušné chování a cit. Není to ale naštěstí pravidlo. Také v některých domovech důchodců je smutno. Musím ale říci, že Hostivice jsou na tom velice dobře, vedení svou práci zřejmě nebere jen jako povinnost, ale jako poslání.

Na závěr nám, prosím, představte ty, kdo v nadaci pracují.

Pravidelně ve Zvonku pracuje pouze naše rodina, na finanční odměnu zatím nezbývá ani pro nás, natož pro další spolupracovníky. Můj manžel, sochař Radoš Cvrček, pořádá výstavy a vypomáhá s návštěvami seniorů i dětí.

Nejstarší dcera Markéta Razimová pořádá dny keramiky, kdy si děti i dospělí mohou tuto profesi sami vyzkoušet. Svoje výrobky dává Markéta do našich tombol, výher a vánočních dárků.

Prostřední dcera Eliška Skarkeová (herečka, režisérka) pomáhá při návštěvě dětí, kdy v kostýmech hraje divadlo, vypráví pohádky a nyní napsala a chystá se zrežírovat plánované dětské představení.

Nejmladší dcera Štěpánka Kunstová, šperkařka a věštkyně, pomáhá organizovat a připravovat soutěže, tombolu a jezdí děti navštěvovat do domovů, učí je také například oplétat drahokamy, které si nechají na památku nebo jako dárek pro někoho blízkého. Stará se také aktivně o zvířecí útulky.

Na mně je organizace všech akcí a sbírek, peču s dětmi cukroví, navštěvuji sociální ústavy a dovážím do nich potřebný materiál. Jak jsem ale již uvedla naše různé pomocníky, tak vidíte, že úplně sami v tom nejsme.

Moc děkuji za rozhovor, přeji mnoho spokojených úsměvů na všech stranách a velký zájem ze strany sponzorů a pomocníků!

Kontakty:
Pro více informací, domluvy k dodání daru, nebo nabídnutí pomoci můžete volat na tel. 733217628, použít adresu: Nadace Zvonek, Chýně 88, 253 01, pošta Hostivice. Finanční pomoc lze zasílat na účet č. 80298029/0300.
http://www.zvonek.estranky.cz/

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na