Etiketa v každodenním životě – přijímací pohovor

Autor

Náš známý hrdina společenských přestupků Karel se nedávno oženil (v minulé kapitole), pár měsíců poté dokončil studium. Pak si nějaký čas užíval (společně se svou ženou Lindou) sladkého nicnedělání. Prozradím vám, že když Karla přestaly bavit výlety, surfování po netu a vyspávání do oběda (Lindě tím tak trochu už lezl na nervy), rozhodl se shánět práci.

Karlova představa o zaměstnání, jenž by si přál vykonávat, byla celkem jasná. Lákala ho profese úředníka. Ve firmě na konci města právě úředníky potřebovali. „Hurá, přišla mi pozvánka k přijímacímu pohovoru!“ skáče Karel radostí, div neshodí křišťálový lustr v obýváku. Linda si Karla měří zkoumavým pohledem. „Ach, lásko, jsem šťastná, že ti život nabízí novou šanci. Konečně se snad i finančně zmůžeme i na koupi nějakých drobností pro radost.

V den přijímacího pohovoru nemohl Karel dospat. Byl velice nervózní. Je teprve osm hodin, ale mladík už má v sobě třetí kávu a uvažuje nad kapičkou slivovice pro kuráž. Bere si do ruky láhev… „To ať tě ani nenapadne!“ křičí na něj Linda z pootevřené koupelny (Díky za všechna koupelnová zrcadla a nablýskané kohoutky, v níž se odráží „tygr v kleci“– Karel). „Jako by ti nestačila ta ostuda na naší svatbě, kterou způsobila nadměrná konzumace alkoholu!“ (Čtenáři vzpomenou na vrávorání při tanečku). „Vrrr“ odpovídá tygr Karel a vrací láhev hruškovice do spižírny.

„Budu ti dělat doprovod“ usmívá se na Karla Linda a snaží se vytvořit ze svých hustých vlasů elegantní uzel. Karel se obléká do vycházkového obleku, zapíná si knoflíčky zelenkavé košile. Dívá se na sebe do zrcadla. Jsem fádní, nudný, vypadám jako suchar – honí se mladíkovi hlavou. Pak ho napadlo, jak svůj vzhled oživí. Vytahuje fialovou kravatu s obrázky nápadných cizokrajných motýlů. „Teď mám šmrnc.“ pochválil se polohlasně. „Až bude pohovor za mnou, zastavíme se v obchodě a koupíme suroviny na nějakou chutnou večeři, ano?“ Linda má lahůdky a chuťovky moc ráda (od svatby nějaké to kilo přibrala), tedy nadšeně souhlasí. Na pracovní pohovor si bere Karel kromě vycházkového obleku, kravaty s okřídlenými krasavci také výletnický batůžek (na nákup).

Cesta do firmy, kde se Karel uchází o místo, je dlouhá. „Pojedeme autobusem!“ navrhuje Linda. „Budeš tam dřív“. Mladí lidé dobíhají k zastávce. A konečně přijíždí i prostředek hromadné dopravy – autobus. Zastavuje. Z autobusu vychází skupinka lidí. Karel s Lindou poodstoupili, aby umožnili skupince vystupujících pohodně projít. Pak nastupuje Karel v obleku, s batůžkem, za ním Linda. „Máš kapesník?“ táže se mladíka jeho manželka. Karel ji špatně slyší, stojí na schůdcích autobusu. „Co říkáš?“ ptá se své ženy a otáčí se celým tělem. Zaujímá však veliký prostor a svým batohem tak trochu sejmul asi šestnáctiletou dívku. Ta na něj hledí s údivem : „Hele, strejdo, dávej bacha!“ vzmáhá se k obraně.

Před přijímacím pohovorem začíná být náš hrdina nervózní. Usedá na první volné sedadlo v autobuse. Na Lindu ani na šestnáctiletou dívku žádné volné místo k sezení nezbylo. „Co to máš na břiše?“ zajímá se Linda o tmavé skvrny velikosti moravských koláčů. „No, potím se, co by to bylo?!“ štěká na Lindu její muž (zapomněl použít antiperspirant i toaletní vodu, takže i výrazně páchne).

Do firmy, kde se Karel uchází o zaměstnání se dostavil (Linda si zatím zašla ke kadeřnici) o deset minut dřív. Příjemná sekretářka jej vede do kanceláře. „Zde se prosím posaďte a vyčkejte.“ říká mladíkovi. Karel se sesunul do koženého křesla. Batůžek opřel o druhé (zatím volné) křeslo. Je mu horko, pot nestéká jen po košili, ale krůpěje se mu valí z čela, kapou z nosu a hladce oholené brady. Nepříjemně se mu začínají lepit i nohavice k nohám. Pro úlevu dává Karel nohy hodně od sebe, aby se do spařených nohavic dostalo alespoň trochu vzduchu. Vtom vchází elegantní dáma středních let, která povede přijímací pohovor s Karlem. Karlovi zvoní mobilní telefon…

Jak bude přijímací pohovor probíhat a zda bude Karel do vysněného zaměstnání přijat se dnes už nedozvíme.

Aktuálně mám na vás, milí čtenáři, pouze jeden dotaz:

  • Co se v našem krátkém příběhu neodehrálo v rozporu s etiketou?

SPRÁVNÁ ODPOVĚĎ:

  • Bohužel, Karel tentokrát svůj den „D“ zbabral. Opravdu správně se zachoval pouze dvakrát – pustil vystupující vystupovat z autobusu a teprve potom nastoupil on s Lindou.
  • Na přijímací pohovor se Karel dostavil o deset minut dřív.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *