Bylinkový svět V.

Autor

Tento díl bude poněkud netradiční. Nebudeme se v něm věnovat pouze bylinkám, ale spíš keřům a jinému rostlinstvu, ze kterého pochází koření typické pro zimní a vánoční čas. Ačkoliv většinu z představovaných rostlin těžko vypěstujete v našich podmínkách, jejich plody, tobolky a jiné znáte velmi dobře a hojně je využíváte. Tedy pojďme si provonět nejen dnešní den skořicí, badyánem, vanilkou, hřebíčkem a zázvorem.

Skořicovník ceylonský

Pěstování: Je to stálezelený strom pocházející z Asie. Ke svému růstu potřebuje velké množství spodní vody a teploty okolo 27 – 30°C. Ze skořicovníků se sbírá kůra, která se po uschnutí svine do nám dobře známých ruliček. Ceylonská skořice patří k těm nejkvalitnějším. Kůra se sbírá nejdříve, když má rostlina 3 roky, nejlepší je však ze stromů osmiletých.

Použití: Skořice zlepšuje trávení, podporuje chuť k jídlu, pomáhá při kolikách zažívacího traktu, průjmech, nevolnostech a nadýmání. Má desinfekční a antibiotické účinky a využívá se při chřipce a nachlazení. Snižuje krevní tlak. Nedávné studie prokázaly, že je velmi vhodná pro diabetiky, zvyšuje účinky inzulínu a ovlivňuje metabolismus cukrů a tuků. Těhotné ženy by to však neměly se skořicí přehánět.

V kuchyni se nejčastěji přidává do sladkých pokrmů a moučníků, zvlášť dobře se hodí do jablečných jídel. Své uplatnění najde i jako přísada do čajů nebo medu.

Jablečná bábovka se skořicí

Suroviny: 180g polohrubé mouky, 180g cukru krupice, 3 vejce, 6 lžic mléka, 4 lžíce oleje, 3 jablka, 1 lžička skořice, 1/2 prášku do pečiva
Příprava: Žloutky oddělíme od bílků. Žloutky s cukrem vyšleháme do pěny. Poté přidáme vrchovatou lžičku mleté skořice a zašleháme. Dále přidáme rostlinný olej a nakonec mléko a vše vyšleháme. Postupně zašleháváme polohrubou mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec jemně přimícháme našlehaný sníh z bílků. Úplně nakonec přidáme oloupaná nahrubo nastrouhaná jablka. Pečeme v předem vyhřáté trobě na 200 °C. Po cca 20 minutách snížíme teplotu na 170 °C a pečeme asi 40 minut.

Badyáník pravý

Pěstování: Je to malý keř s bílými květy pocházející z jižní a jihovýchodní Číny. Potřebuje vysokou vlhkost i teplotu. Je náročný na pěstování a daří se mu na slunečných stanovištích v dobře propustné půdě. Sbírají se hvězdicovitá souplodí.

Použití: Badyán příznivě působí při žaludečních kolikách a také revmatismu. V kuchyni se používá hlavně jako přísada do perníku a jiných moučníků a cukroví. Také se přidává do kompotů, povidel a horkých nápojů jako jsou čaje, grogy nebo svařené víno. Pro svou vůni se mu také říká hvězdicový anýz.

Dýňový kompot s badyánem

Suroviny: voda, 200 g krystalového cukru, 2 citróny (jeden na šťávu, druhý nakrájet), 2 hvězdičky badyánu, 2 svitky skořice, 6 hřebíčků, 1 kg očištěné dýně
Příprava: Přiměřené množství vody ochutíme cukrem, citronovou šťávou, přidáme nakrájený citron na plátky, koření a chvíli povaříme. Do rozvaru přidáme dýni nakrájenou na kostky o velikosti 2 x 2 cm, vaříme chvilku, až je dýně na skus. Nesmí se nám rozvařit. Kompot odstavíme a necháme dobře vychladit.

Vanilovník plocholistý

Pěstování: Jde o liánovitou orchidej pocházející z Mexika a Guatemaly. Pokud se rozhodnete ji pěstovat, zajistěte ji takové místo, na kterém teplota neklesne pod 15°C, ideální je stálá teplota okolo 20°C, stín až polostín. Stejně jako jiné orchideje, i ona potřebuje dostatečnou vlhost, kterou jí zajistíte pravidelným rosením. Ze semen ji vypěstujete těžko, neb k vyklíčení potřebuje speciální houbu, proto je lepší zakoupit již hotovou rostlinu, kterou později můžete množit řízkováním. Protože v jejím přirozeném prostředí zajišťují opylení pouze včely rodu Melipona a také některé druhy kolibříků, budete ji muset s opylením pomoci uměle, a sice přitisknutím tyčinky na bliznu. Sbírají se vanilkové tobolky, zvané také lusky.

Použití: Vanilka působí příznivě při snižování horečky a podporuje vyměšování žaludečních šťáv. Má afrodisiakální účinky. Možná i díky nim získala své jméno, které vychází z latinského „vagina“. Její extrakt má široké uplatnění kosmetice, hlavně jako složka v parfémech. Její hlavní použití je však v kuchyni. Přidává se do sladkých pokrmů, zmrzlin, čokolády, ale také nápojů.

Domácí vanilková zmrzlina

Suroviny: 500 ml smetany, 120 g cukru krupice, 5 žloutků, 1 vanilková tobolka
Příprava: Do mísy nalijeme smetanu, přidáme žloutky, cukr a semena, která jsme seškrábli z podélně rozříznuté vanilkové tobolky a vše dobře ušleháme dohusta. Jakmile je krém hladký, postavíme mísu do vodní lázně a šleháme, dokud krém nezůstává na vařečce v silnější vrstvě. Poté nádobu postavíme do nádoby s drceným ledem a šleháme, dokud není zmrzlina tuhá.

Hřebíčkovec vonný

Pěstování: Je to tropický strom dorůstající výšky až 12 metrů. Nejvíce se pěstuje v Indonésii. U nás se pěstuje jen velmi vzácně jako pokojová rostlina, protože potřebuje stálé vysoké teploty a dostatečnou vzdušnou vlhkost. Sbírá se kalich s poupětem.

Použití: Hřebíček má antibakteriální a desinfekční účinky. Příznivě podporuje trávení, zmírňuje žaludeční křeče a pomáhá při nadýmání a plynnatosti. Není příliš vhodný v těhotenství. V kuchyni se používá do sladkých i slaných pokrmů. Dochucují se jím omáčky, rýže, masová i zeleninová jídla, kompoty a přidává se také do marmelád nebo horkých nápojů, např. do svařeného vína.

Medová šunka s hřebíčkem

Suroviny: 400g šunky, 10 hřebíčků, 2 – 3 lžíce medu, 3 lžíce koňaku, špetka soli a pepře, 200g anglické slaniny, špetka muškátového oříšku (není nutný), 400 – 500g brambor, 1 lžíce sádla, špetka sušeného tymiánu
Příprava: Maso shora důkladně obalíme anglickou slaninou. Poté do něj rovnoměrně zapícháme hřebíčky. Med v kastrůlku společně s koňakem rozpustíme a přelijeme přes šunku. Dále maso ještě osolíme a opepříme. Přendáme ho do pekáčku, přidáme lžíci sádla a ještě lehce podlijeme. Brambory opláchneme, nakrájíme na kousky, posolíme a posypeme sušeným tymiánem. Přidáme je do pekáčku k šunce. Šunku s brambory pečeme při střední teplotě, dokud povrch šunky nezezlátne a brambory se neupečou doměkka. Podáváme teplé.

Zázvor pravý

Pěstování: Je to vytrvalá rostlina dorůstající až metrové výšky s žlutofialkovými květy. Potřebuje k růstu stabilní, spíše vyšší teplotu neklesající pod 20°C a také denní zálivku do misky. Zázvor si můžete vypěstovat jako pokojovou rostlinu z neseschlého oddenku, na kterém jsou vidět pupeny. Do květináče se směsí substrátu a rašeliny položte oddenek pupeny nahoru a dosypte substrát tak, aby jste ho zakryly. Postavte ho na slunné stanoviště, kde vám po pár týdnech vyklíčí. Poté ho přeneste na stinné místo, protože nemá rád přímé sluneční paprsky. Jakmile začne schnout, je čas ke sklizni. Vyjměte ho, část oddenku si nechte na konzumaci a zbytek opět zasaďte a tak stále dokola.

Použití: Má nezastupitelné místo v čínské medicíně. Má antibakteriální a protizánětlivé účinky. Používá se při prevenci i léčbě chřipky a nachlazení. Zmírňuje bolesti hlavy. Má příznivý vliv na zažívání. Podporuje chuť k jídlu a pomáhá při nevolnostech. Číňané věří, že má také afrodisiakální účinky.

Používá se hlavně v asijské kuchyni. Připravují se z něj sladká jídla, moučníky, nápoje, ale přidává se například i do marinád na masa nebo jako příloha k sushi. Neloupané oddenky jsou černé, loupané bílé a nakládané mají barvu růžovou.

Zázvorová limonáda

Suroviny: 1l vody, 1ks zázvoru, 2 – 3 lžic třtinového cukru, 2 ks citronu nebo limetky
Příprava: Z oddenku zázvoru uřízněte asi dvoucentimetrový kousek a ostrouhejte ho škrabkou na brambory. Kousek oddenku pak nastrouhejte rovnou do konvice. Nastrouhaný zázvor zalijte malým množstvím vařící vody a nechte několik minut vylouhovat. Přeceďte, přidejte cukr a nechte vychladit. Dolijte studenou vodou nebo sodovkou, podle chuti přidejte šťávu z citronu, pomeranče nebo limetky.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na