Chutně, sytě, úsporně

Autor

Už deset let sbírám kuchařky. Přednost před velkými nádhernými publikacemi, na které často moje kapsa nemá, dávám přednost úzkým sešitkům všeho druhu. Ony to vlastně ani kuchařky nejsou, mohly by se spíš jmenovat „nápadníčky“. Vycházejí většinou jako přílohy novin, časopisů, tu a tam se objeví v trafice u našeho domu.

V knihovničce jich mám bezmála dvě stovky. Ráda prohlížím recepty, zkouším nové nápady, hledám zajímavé tipy. Na těchto sešitcích mě láká jejich lidovost. Žádná pětihvězdičková jídla, na která musíte mít hromadu ingrediencí a z každé použijete lžičku, zrníčko popřípadě špetku. Naše rodina se skládá kromě mojí maličkosti ze třech chlapů, jednoho chlapečka a mlsného králíka. Náš ušák Eda je pro mě dokonce jakýmsi indikátorem zdravé zeleniny. Pokud by měly být hlavičky kedluben, mrkev nebo sebekrásnější jablíčka hnojeny něčím nedobrým, do čumáku to prostě nevezme.

U sporáku trávím skoro celé dopoledne a musím se přiznat, že mě to baví. Kluci jsou ve věku, kdy jim z talířů mizí jídlo neuvěřitelnou rychlostí. A tak peču pekáče buchet, vyrábím velké mísy pomazánek a salátů a děkuji osudu za to, že v dnešní době je výběr potravin tak pestrý. Červík pochybnosti v člověku hryže někdy opravdu silně. Bez přídatných látek, éček ani konzervantů se moderní potravinářství zkrátka neobejde. Co tomu poví lidský organismus za pár let, je ale otázkou.

Když jsem psala o tom, že jsem moc ráda tomu, že je výběr potravin tak velký, myslela jsem to upřímně. Ve své sbírce receptových sešitků mám totiž i ty z doby válečné. Rozdávaly se buď zadarmo, po válce stály jen drobný peníz a nabízely návody jak úsporně vařit z toho, co nabízejí potravinové lístky. Jejich účelem bylo poradit hospodyni, jak uvařit „účelně i z mála“.

Například vydání z roku 1947/48 vyzývá naše kuchařky k dovednosti a vynalézavosti. Ústředí českých hospodyň pozitivní formou informuje, kterak se uskromnit, protože obnova po poslední hrozné válce půjde zcela jistě pomalu. A tak naše babičky a prababičky mohly připravit podle přesných návodů pomazánku z jedné lžíce rajského protlaku, paštiku z brambor a jater, připravit lívance bez mléka, péci piškotové balenky a roládky bez vajec. Chutnala by vaší rodině nádivka z 15 dkg fazolí, kdyby zbytek tvořil bešamel? A co by řekli pudinku připravenému bez mléka? Tvůrci této knížečky ho doporučovali vylepšit lžící sušených vajec, kouskem utřeného tuku s umělým medem nebo zmrzlou jablkovou kaší.

Jsou zde uvedeny i úsporné recepty, které by se dnes značně prodražily. Šneček z básničky „Šnečku, šnečku, vystrč růžky“, kupoval tvarůžky za krejcar. My si je můžeme koupit v supermarketu za 38,- Kč a to ještě v akci. V návodech najdete hodně rybího a velrybího masa. Nakonec bych měla ještě jednu perličku. Hovězího masa bývalo dost a přesto, že bylo kvalitní, ohrnovaly nad ním někdy naše babičky nos. Vymýšlely, jak jeho chuť obměnit, míchaly z něho různé haše, paštiky, chlapům připravovaly bifteky. Když tento sešitek vezmu do ruky, v duchu znova děkuji za to, že mám svým dětem co naložit na talíř a smekám před hospodyňkami, které z mála musely uvařit „chutně, sytě a úsporně“.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na