Je to na houby…

Autor

Moc ráda chodím na houby. Je to pro mě takový relax, příjemná procházka. Už i mé děti částečně pochopily, že v lese se nekřičí, takže tam je i větší ticho, než když jsme doma. Houbaření se mi dostalo do krve už v dětství a když se rozhlédnu kolem na lidi s plnými košíky, je mi jasné, že nejsem sama. Nevím, čím to, pravdou však je, že to není zcela běžné. Třeba v západní Evropě se lidi do lesa za lesními plody nevypravují tak jako Češi. Raději si to koupí. Mě ale osobně nejde o houby jako takové, vlastně je ani moc nemusím, jím pouze sušené. Je to právě ta činnost, to hledání a nacházení, co mě do lesa táhne.

Kdy na houby?

Většina hub, které lidé sbírají nejčastěji potřebuje teplotu mezi 15 – 20°C, proto se jim nejlíp daří na jaře a samozřejmě koncem léta a na podzim, kdy je houbařský ráj. To však není vše, co houby potřebují. Důležitá je také správná vlhkost. Již několikrát jsem slyšela větu: „Dneska prší, zítra porostou houby.“, což je nesmysl hned ze dvou důvodů. Za prvé 60 % – 80 % vlhkost, kterou houby potřebují ke svému růstu musí být minimálně po dobu 8 dnů, je tedy dobré, pokud po tuto dobu i nadále prší.

A za druhé, musely by to být nějaké turbohouby, protože žádný hřib vám nevyroste přes noc, jak se někdo možná domnívá. Ve skutečnosti hřib vyroste za den o 1 – 2cm. Proto také není pravda, že na houby musíte chodit jen brzy ráno. Tento trend zřejmě souvisí s tím, že se asi někteří houbaři domnívají, že jim ty „nočňata“ někdo vysbírá. Je úplně jedno v kolik hodin vyrazíte, když rostou, přinesete domů plný koš i v sedm večer.

Na co pozor?

Už to zaznělo milionkrát, ale v duchu výroku jisté pohádkové postavy „…a nedají si říct a nedají…“ to spousta lidí stejně ignoruje a každý rok se při- nebo otráví. Tak tedy po milionprvé SBÍREJTE JEN TO, CO ZNÁTE A ČÍM SI JSTE JISTÍ! Já nevím, ale raději budu mít v košíku hub méně než abych posbírala i to, u čeho si nejsem jistá. Nechtějte za každou cenu trhnout rekord v počtu nalezených hub, život je důležitější.

Další, na co dávejte pozor, jsou houby vzácné nebo chráněné. To že jsou pod ochranou má své opodstatnění, jejich výskyt není tak hojný jako u ostatních druhů a některým dokonce hrozí, že z našich lesů zmizí úplně, tak proč jíst něco ohroženého, že?! Z pandy byste si jistě také neudělali guláš. Že nevíte, jak vypadají? Opět to souvisí s tím, že nemáte sbírat nic, co bezpečně neznáte. Pokud prostě narazíte na houbu, kterou neznáte, tak si jí tak maximálně vyfoťte a doma si jí můžete dohledat v atlasu.

Kromě jedovatých hub vám může chuť pokazit také jeden moc pěkný krasavec. Jmenuje se hřib žlučník a lidé mu také říkají kravák nebo též hořčák, což zcela koresponduje s jeho vlastností. Ač vypadá moc pěkně, do jídla byste ho jistě nechtěli. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. Většinou není ani ohlodaný od zvířat, protože ani ta ho moc nemusí.

A protože na houby se chodí hlavně kvůli jejich konzumaci (tedy až na některé jedince, kteří je nejedí jako jsem já 😉 ), přidávám pár receptů a přeji dobrou chuť bez otrav.

Plněné kotlety houbami

Suroviny: 4 až 5 vepřových kotlet, 2 hrsti sušených hub, 4 menší cibule, 3 stroužky česneku, 2 vejce, 8 lžic oleje, 2 lžíce másla, sůl, pepř a kmín podle chuti

Postup: Na másle zpěníme 3 nakrájené cibulky, přidáme namočené houby i s vodou, osolíme, okmínujeme a dusíme doměkka. K měkkým houbám (bez vody) přimícháme vejce, necháme ho srazit a dáme zatím stranou. Do kotlet vysokých asi 2,5 cm si nařízneme kapsu a tu naplníme houbami, sepneme párátkem, osolíme a opeříme z obou stran. Kotlety opečeme zprudka z obou stran na oleji a dáme stranou. Na olej si dáme nakrájenou cibuli a česnek na plátky. Zamícháme, přidáme vodu, kotlety, přikryjeme pokličkou a dusíme doměkka cca 50 min. až 1 hodinu. Během dušení kontrolujeme vodu. Měkké kotlety vyndáme, šťávu rozmixujeme. Podle potřeby přidáme vodu a smetanu. Nakonec trochu zahustíme hladkou moukou a provaříme.

Houbový guláš

Suroviny: 300 g čerstvých hub, 4 rajčata, 4 papriky, 4 brambory, 4 cibule, sladká mletá paprika, drcený kmín, pepř,
250 ml smetany, hladká mouka, sůl, vegeta, olej

Postup: Na oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nakrájené umyté houby a podusíme. Přidáme nakrájená rajčata, nakrájené papriky, brambory a koření. Podlijeme asi 400 ml vody a pod pokličkou dusíme 40 minut. Do smetany vmícháme mouku, vlijeme ji do podušených hub a 15 minut povaříme. Houbový guláš můžeme také místo smetany s moukou zahustit chlebovou strouhankou a papriku nahradit křenem a pokud máme rádi pikantnější jídlo, můžeme přidat feferonku.

Čalamáda z hub

Suroviny: 1 ks rajčatového protlaku, 1,5 dl oleje, 0,5 kg barevné papriky, 1,8 kg hub, 750 ml sladkého kečupu, 0,5 kg cibule
Na nálev: 1 dl vody, 2 dl octa, 150 g cukru, 30 g soli, 10 ks hřebíčku, 6 ks bobkového listu, 10 ks nového koření, 10 ks celého pepře

Postup: Veškeré ingredience do nálevu dáme do hrnce, přivedeme k varu a povaříme cca 6 minut. Houby očistíme a nakrájíme na kostičky, povaříme asi 3 minuty. Scedíme. Papriky i cibule očistíme a nakrájíme na kostičky. Pak vše smícháme ve větším hrnci – povařené houby, nakrájenou papriku a cibuli, zalijeme protlakem, olejem, kečupem a nálevem. Po promíchání ihned houbovou čalamádu plníme do sklenic. Sterilujeme asi 10 – 15 minut.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na