ACH ta paměť!

Autor

Máte po ruce papír a tužku? Tak si napište odpovědi na tyto otázky:
Mluvili jste dnes s někým známým? O čem konkrétně? A co měl na sobě? Pokuste si vzpomenout i na nejmenší detaily jeho vzhledu.

Až si přečtete odpovědi zjistíte, že na některé věci si vzpomenete hned a přesně, jiné si vybavíte až po chvíli a na další jste zcela zapomněli. Nejspíš jste si zapamatovali, resp. vzpomněli na to, co vás nejvíc zajímalo a zaujalo, co bylo zvláštní a méně obvyklé. Je to pravda?

Z toho je možné vyvodit závěr, že kdo si chce pamatovat, musí rozvíjet a zdokonalovat především techniku vzpomínání. A nejjistější metoda, jak zvyšovat paměť, je dodat hlubší smysl a význam věcem, které si chceme pamatovat. Časté opakování dělá mistra a paměť je tím spolehlivější, čím víc se používá. Takový trénink paměti se může stát i docela dobrou zábavou například ve chvílích, kdy sedíte v čekárně u lékaře, jedete vlakem nebo se nudíte na poradě. Tak žádné zahálení a do toho!

Čísla

Dnes už snad bez různých číselných kódů, hesel a PINů nemůžeme existovat. Jak si je snadno vybavit?
Zkuste si je představit jako aritmetickou úlohu – sčítejte, přičítejte, odčítejte, násobte, dělte. Například sériové číslo mého notebooku je 4571014.
Tedy 4 (+1) = 5 (+2) = 7 (+3) = 10 (+4) = 14 = 4571014.
U některých čísel je to obzvlášť snadné. Zkuste sami: 7642, 2468, 2739 (řešení: 7 x 6 = 42, 2+2+2+2, 27 : 3 = 9).

V jiných číslech můžete najít třeba čísla ze své adresy, datumu narození či významná data z historie. Jedno z mých PIN je rovno roku založení Karlovy univerzity.

Pokud není možné číslům vložit určitý význam, rozdělte je alespoň do rytmických částí po třech nebo dvou číslech. Určitě si lépe vybavíte 137 592 954 než 137592954.

Seznamy, pojmy, poučky

Píšete-li si nákupní seznam, seřaďte si ho podle abecedy. Uvidíte, že ho pak v obchodě ani nepoužijete a vzpomenete si, že pod B je bábovka, pod
C- cibule, D – doutníky až po Z – záchodové prkénko.

Nebo si položky nejen nákupního seznamu, ale i třeba různých pojmů zajímavě seřaďte.
Buď takto: R – ryba A- ananas C – citron I – inkoust (RACI).

Tímto způsobem se opravdu často učím ke zkouškám i různé abstraktní záležitosti, je to velmi efektivní a účinné, jen mi u zkoušky někdy cukají koutky. Pokud například ředitelka zařízení plánuje pedagogickou práci, respektuje názor svých zaměstnanců, důležitá rozhodnutí s nimi vždy konzultuje a individuální přístup je její prioritou, tak zkrátka PRDÍ .

Nebo si z pojmů vytvořte dvojice. Tím se zvýší šance vzpomenout si, neboť jedno slovo s sebou automaticky přináší svého „partnera“.
Takže např. nesourodá slova kniha, déšť, slon, kotlík, rajče, myš párujeme třeba takto:
déšť – kotlík a vytvoříme si tento obraz : déšť ředí skvělý guláš v kotlíku,
kniha – myš : myš rozcupovala knihu na droboučké kousky,
slon – rajče: šťavnaté rajče se rozstříklo pod obrovitou sloní nohou.

Čím neobvyklejší je takové asociační spojení, tím silněji utkví v naší dlouhodobé paměti a tím lépe si ho můžeme vyvolat. Určitě by šlo použít i v případě oné ředitelky.

Jména a tváře

Jestliže má pan Kos velký nos, nebo pan Havránek černé vlasy, asi si jeho jméno vybavíme snadno. Stejně tak ale i kontrast je skvělou pomůckou pro zapamatování. Takže je-li paní Hubená obézní, je to pro naši paměť výhra. Někdo je zase svým jménem předurčen pro budoucí povolání.

Měla jsem problém zapamatovat si jméno specialisty, který mi voperoval zubní implantát. Po konečném opuštění jeho ordinace už jsem na něj ale nikdy nezapomněla. Byl to implantát za všechny moje uspořené peníze. Pan doktor se jmenoval Prachár.

Ne vždy je to tak jednoduché. Abyste se již nikdy neznemožnili jen proto, že si nemůžete vzpomenout na jméno nebo nejste schopni přiřadit k určitému jménu i tvář, zkuste dbát na pár základních pravidel:

  • ujistěte se, že jste jménu přesně rozuměli,
  • opakujte jméno během rozhovoru tak často, jak to jen půjde,
  • pokuste se jméno spojit s nějakou představou nebo pojmem,
  • zapište si jméno na kus papíru, pokud možno společně s myšlenkovou asociací.

Objevila jsem ovšem ještě jeden způsob, který mi připadá geniálně jednoduchý. Prý ho používal i prezident Kennedy.
Představte si každou osobu, se kterou se seznámíte, jako na policejní fotografii. Na fotografii drží dotyčný v ruce jmenovku. Obraz a napsané jméno jsou těsně spjaty a ve vaší představě budou už nerozlučně patřit k sobě. Když před vámi bude stát nějaká osoba, hned si vybavíte i její jméno. Nebo naopak, když se vám ohlásí někdo jménem v telefonu, okamžitě si jméno spojíte s tváří.

Další triky

Jak ještě pomoci vaší paměti? Každý zná určitě už z dětství nějakou tu mnemotechnickou pomůcku. Třeba na zapamatování pruhů na naší vlajce – krev kape dolů, bílá holubice letí nahoru, nebo jiná – představte si červenou cihlu a bílé vajíčko – vajíčko na cihlu položíme, ale cihlu na vajíčko ne.

Kdo měl problém s římskými číslicemi určitě zná LaCoDoMa nebo Láďo, co dělá máma? A zrovna nedávno jsem si všimla jedné dámy v autobuse, jak odpočítává klouby na svých rukách a zjišťuje, kolik dní má říjen. A co takový stalagmit a stalaktit? Víte který je který? Stačí, když se zaměříte na písmeno na konci druhé slabiky a už to nikdy nespletete. U stalagmitu končí na „g“, vybavíte si galoše a to znamená, že stalagmit roste od nohou, zdola nahoru. U stalaktitu slyšíme „k“, vybavíte si krov a je jasné, že stalaktity visí nad hlavou, rostou shora dolů.

Také na hudební nauce jsem se jich pár naučila. Pro zapamatování posloupnosti tří durových stupnic G dur, D dur, A dur pomůže věta „Gusta dojel autobusem“, F dur, B dur, Es dur zase „Franta bije Ester“, nebo ladění strun u kytary E H G D A E „Emil hodil granát do atomové elektrárny“.

Moc se mi líbí pomůcka na zapamatování viceprezidenta Abrahama Lincolna. Jmenoval se Hamlin. AbraHAM LINcoln. Jen je mi trochu k ničemu.

Nejjednodušší paměťový trénink

Naučte se důležité věci za několik minut po prvním vnímání vyvolat ještě jednou v paměti.

Nebo si vzpomeňte na všechno, co jste v uplynulých pěti minutách dělali. Vyvolejte si všechny detaily. Zvyšujte postupně obtížnost a ptejte se, co jste dělali v poslední hodině, co bylo včera, co před týdnem. Časem zjistíte, jak je takový trénink prospěšný a jak ostře si věci pamatujete.

Na závěr

Naučte se zapomínat! Ano, k dobré paměti patří i schopnost zapomínat. Vypusťte nedůležité. Dokud držíte něco v rukou, nemůžete manuálně pracovat, a když máte plnou hlavu, nemůžete nic nového přijímat.

Jak jste na tom s pamětí vy? Máte nějakou úžasnou radu či mnemotechnickou pomůcku? Sem s ní!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *