Mají se starší bát mladé generace?
Vývoj počítačových technologií změnil nároky pracovního trhu i sebevědomí pracovníků. Podle obecného mínění má mladá generace ve znalostech ICT před tou starší náskok, a tedy i výhodu uplatnění v mnoha oborech. Ukazuje se však, že počítačový svět mladých lidí může být příčinou i jejich pracovních nedostatků.
„Už třináctileté děti umí výborně sdílet informace na internetu. Jsou schopné využívat nejnovějších aplikací pro komunikaci, pro sdílení fotek a videí. Jsou téměř neustále on-line a oproti starším dokážou rychleji a bystřeji na internetu vyhledat, co potřebují. Je však znát, že s tím naopak ztratily schopnost logického úsudku. Až příliš se v řadě otázek spoléhají na internet, místo aby přemýšlely a počítač využily jen jako pomocný prostředek při řešení problému. Samostatnost a schopnost nalézat vlastní řešení jsou přitom ceněnými hodnotami nejen kvalitních ICT odborníků,“ uvedl Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT). Ta vychovává „ajťáky“ od svého vzniku v roce 1994 a stojí také za celorepublikovou soutěží IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd z celé České republiky. Jejich výsledky tak organizátorům poskytují ucelený vhled do ICT znalostí českých dětí.
Do 9. ročníku soutěže se přihlásilo bezmála pět tisíc žáků. Jejich úkolem bylo vyplnit test s otázkami ze dvou oblastí – informační technologie a ve druhé polovině matematika a logika. A právě jednoduché početní úkoly, které jsou obecným předpokladem pro hlubší studium technických oborů, znamenaly pro většinu dětí ve věku od 13 do 15 let překážku.
„Soutěžní otázky se snažíme koncipovat tak, aby odpovědi nebylo možné zjistit pouhým vyhledáváním na internetu, to a počítačovou terminologii dnešní děti ovládají dokonale. Horší výsledky měly u otázek, které nutily jít trochu do hloubky a vyžadovaly logické uvažování. Například ‚Cena anglické libry je o polovinu vyšší než cena dolaru. Kolik liber představuje 30 dolarů?‘. Na to vám internet neodpoví a právě v podobných otázkách žáci každý rok v soutěži chybují nejvíc,“ poukázal Martin Vodička.
Podle dat Českého statistického úřadu si denně zapíná počítač a připojuje se k internetu až na pár výjimek každý student od 16 let výš. Internet nejvíc využívají k e-mailové komunikaci (95,5 %), hned v závěsu je účast na sociálních sítích (94,7 %). To potvrzuje také průzkum SSŠVT mezi studenty prvních ročníků, kteří uvádějí jako své nejnavštěvovanější webové stránky You Tube (72 %) a Facebook (49 %). V uživatelských počítačových dovednostech mimo sociální sítě už mladí lidé mezi 16 a 24 lety vyčnívají vysoko nad republikovým průměrem.
Tab1: Srovnání mladých lidí a celé populace v ČR v užití vybraných ICT úkonů, 2017
Vyrůstat společně s technologiemi ale není totéž jako jim rozumět. Ač jsou současné děti zkušenými uživateli počítačů, tabletů a chytrých telefonů, ke studiu technických oborů nebo programování se skutečně odhodlá jen hrstka z nich.
„Pro tisíce žáků středních škol nastává období, kdy se musí rozhodnout pro svou budoucí profesi. Jen zlomek z nich si vybere technický obor. Většina mladých touží být spíše ekonomy nebo manažery. V Česku přitom chybějí lidé napříč technickými obory. Technické obory studuje kolem 35 procent středoškoláků, pokud se rozhodnou ve studiu pokračovat, zájem o technické obory a informační technologie má už jen 22 procent z nich. Na žebříčku popularity obsazují první příčky manažerské, ekonomické a humanitní obory. Přitom největší šance na trhu práce mají absolventi právě technických a IT oborů,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.