Když se chce, všechno jde

Autor

Je krásný letní den. Slunce svítí a jeho jasná, intenzivní záře se rozlévá po krajině, průzračně skoro až neskutečně pozitivní sluneční energie zalézá do všech koutů a škvír, i tam, kde ještě před několika málo dny byly ošklivé kaluže a bláto ze silných, ale přesto potřebných dešťů. Je léto a prázdniny, které skoro všichni, navzdory tomu, že poslední pololetí byla budova školy jen zřídka kdy navštívena, toužebně očekávali.

Stojím pod košatě rozvětvenou, mohutnou lípou, která je obsypána pomalu odkvétajícími, voňavými květy a chvíli poslouchám bzučení pilných včel, které se nerozplývají ani nad krásou letního dne, ani nad snad stoletou lípou, ale neúnavně, přičinlivě pracují. Vše je mírumilovné a poklidné. Mírný, teplý vánek se prohání krajinou a já jsem ráda, že se shon a neodkladné starosti posledních dnů vyřešily a můžu alespoň na chvilku klidně vydechnout.

Jsem ráda, že zmizela nejistota, ohledně školních povinností mých dcer. Vlastně o nic nešlo. Jen se z důvodů stěhování změnila spádová škola, na které budu pokračovat v povinné školní docházce. Ale protože….

Již v zimě, snad v únoru či počátkem března jsem podávala přihlášky na víceletá gymnázia. Obě děvčata jsou totiž ve věku, kdy je možno na gymnázium přestoupit a i přestože nemají samé jedničky, učí se dobře a, to co je podle mě nejdůležitější, na gymnázium by, možná po vzoru bratra, chtěli přestoupit sami.  Přihlášky jsou podané, termíny přijímacích zkoušek vypsané, ale tu náhle se vzhledem k výjimečné situaci neděje vůbec nic. Žádná škola, žádné kroužky, žádné termíny. Nikdo nic neví. Jako většina pouze vyčkáváme a děvčata se snaží v domácím prostředí připravovat nejen na přijímačky, ale i plnit školní povinnosti.

Konečně je tady čas přijímaček. I když jsou přijímačky úspěšně absolvovány, nejsme přijati. Přetlak dětí je opravdu obrovský.  Konec školního roku již nelze počítat ani na týdny, zbývá skutečně jen pár posledních dnů a já konečně své děti přehlašuji do nové spádové školy. Jediná jistota, myslím si. Zcela neočekávaná zpráva mě zaskočí. Nepřijímá se. Důvod: vzhledem k naplněné kapacitě školy se ředitel školy rozhodl o nepovolení přestupu.

„?!?“ CO? JE TO MOŽNÉ!? Nepřijmou děti na spádovou školu! Na spádovou základní školu? Vždyť základní vzdělání je přece povinné. Vyhledávám si tedy školský zákon a zjišťuji, že obě informace jsou správné. Děti musí být přijati na spádovou základní školu, ale odpovědný za to není ředitel školy, nýbrž její zřizovatel. Ihned tedy o celé situaci tedy informuji obec, coby zřizovatele. Jelikož se na území obce nacházejí hned tři školy, netrvám ani tvrdošíjně na tom, aby holky navštěvovaly spádovou, ale spokojíme se s jakoukoliv, protože všechny tři základky jsou relativně v dosahu. Neuplynout ani dva pracovní dny a já jsem kontaktována, nejen obcí, že se vhodná škola pro mé děti našla, ale i ředitelem spádové školy, který přece jenom nalezl dvě volná místa.

Jsem ráda, že se celá situace tak rychle vyřešila a nemusím se strachovat o to, jakou školu budou má dítka příští rok navštěvovat. Můžu vydechnout a dopřát si krásný letní čas. I Vám všem přeji krásné, klidné, pohodové a bezstarostné letní dny.

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na