Píšu, píšeš, píšeme

Až se mi chce začít: bylo, nebylo, v předlouhých etapách vývoje lidstva nadešel čas, kdy ústní předávání zpráv a myšlenek nedostačovalo a člověk byl nucen vzít do ruky nástroj, aby zanechal zprávu pro další generace. Nejprve, tedy přibližně před 60 tisíci lety, v podobě nástěnné jeskynní malby , později vznikají tzv. piktogramy  – obrázky, které něco sdělují i bez znalosti jazyka a ještě později obrázkové ideogramy. Předpokladem pro přečtení ideogramu byla znalost pojmu, který vyjadřoval. Šlo vlastně o jakousi vizuální komunikaci, kterou užíváme dodnes – dopravní a turistické značky, navigace v metru, nemocnicích, lodní abeceda apod. Vývoj šel kupředu a tak se z piktogramů a ideogramů začínají tvořit první písmové soustavy – slovní, slabikové a nakonec hláskové.. Co je ale zajímavé, děje se tak s malým časovým odstupem na poměrně vzdálených místech. V Babylónu, v Egyptě, v Číně. Sousední národy od nich přijaly písmo již hotové a přizpůsobili si je vlastním potřebám.

Čínské písmo
Vzniklo asi 2000 let př. n.l. v oblastech Jang-ć-´tiang (Veliké řeky) a Chuang-che (Žluté řeky). Má více než padesát tisíc znaků, ale pro běžnou potřebu člověk vystačí s třemi tisíci znaky. Písmo se maluje štětcem a tiskne kolmo dolů.Ovšem základem vzdělanosti evropských národů se stala další dvě písma – Babylónské a Egyptské.

Babylónské písmo
Babylónské písmo, jehož stáří se odhaduje na 6 tisíc let, bylo klínové, vyryté dřevěnými rydly či seříznutým rákosem do hliněné destičky.

Egyptské písmo
V historii Egypta (4.000 př.n.l. – 3.stol. n.l.) se postupně vytvořily tři písmenové soustavy.Hieroglyfy, nejstarší z nich, vznikaly  jako písmo obrázkové, které bylo postupně výtvarně zdokonalováno a zjednodušováno. Obsahovalo na 700 znaků. Používalo se zejména při rytí nápisů do stěn paláců, chrámů a hrobek faraónů.

Hieratické písmo – kněžské – bylo jednodušší a použití velmi široké.

Posledním písmem bylo písmo démotické – lidové. Používalo se v praktickém životě. Byly nalezeny obchodní smlouvy, dlužní úpisy, nařízení, vyhlášky. Materiálem, na který se psalo byl již papyrus.

Postupem času se jednotlivé znaky změnily ve znaky písmenové, dostáváme se tedy vlastně již k abecedě.

Fénické písmo
Za nejstarší abecední soustavu je považována souhlásková severosemitská abeceda, kterou vytvořili kolem roku 1300 př.n.l. Féničané. Obsahovala 22 písmen, čte se i píše zprava doleva a mezi slovy nejsou mezery.

Z fénického písma vzniklo 80 procent známých abecedních soustav.

Řecké písmo
Řecké písmo mělo několik variant. Klasická řecká abeceda se vyvinula z iónské typu v r. 403 př.n.l. Původní levosměrné písmo Řekům nevyhovovalo, začali psát tzv. bustrofédou obousměrně, tj. první řádku zprava doleva, druhou zleva doprava, ale nakonec určili směr písma a čtení textu zleva doprava. Tím vzniklo pravosměrné písmo, kterým píšeme a čteme dodnes. Od Řeků přijala písmo celá Evropa.Směrem na východ vzniká hlaholice. Písmo velmi složité, mělo 43 znaků a jeho čitelnost byla obtížná. Hlaholice se např. v Čechách udržela asi do 11.století. Vedle hlaholice se rozšířila praktičtější kyrilice. No a z kyrilice vychází ruská azbuka.

V západní části pak začal bohatý vývoj latinky.  Snadnost naučit se 24-30 latinských znaků, založených na fonetickém principu vedlo k jejich masovému osvojování.Po pádu říše římské r.476 se vývoj římských písem zastavil a začala vznikat tzv. písma národní.

Národní písma
Vývoj národních písem je velmi složitý. Většinou vycházejí z římských vzorů a dávají svědectví o vývoji jednotlivých národů. Vyvíjí se písma kurzivní se šikmo skloněnou osou, dobře čitelná rukopisná forma malých písem, v období renesance v 15.století  vznikají tzv. humanistická písma. Jisté je, že v období baroka a klasicismu již nedošlo k podstatným změnám základních schémat písma a písmo se pouze přizpůsobilo novému vkusu a používání nových psacích technik. A v období baroka vznikají také smyčky a jednotažné napojování písmen, tedy speciální písmo psací.

Písmo psací
Základ psací latinky užívané v Česku pochází z krasopisných písem 19. století, které vycházely z anglické latinky  upravené ve 40. letech 19. století pro češtinu. Velká písmena byla v původní verzi složitá, zdobná a stínovaná. Reforma v roce 1932 toto písmo, zejména velká písmena, zjednodušila a odstranila stínování. Úprava z let 1953-1958 mnohá písmena zúžila, velká písmena byla opět zušlechtěna a přiblížena dřívější krasopisné podobě. Od té doby již došlo jen k drobným úpravám. Výjimkou jsou pouze velká písmena M, N, obsažená v písankách z 80. let 20. století, která tvarově vycházejí z malé abecedy.

Žhavá současnost
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje s účinností od 1.září 2010 pokusné ověřování nového typu psacího písma Comenia Skript, jehož autorkou je Radana Lencová. Protože v médiích již několikrát proběhly zprávy a informace k tomuto písmu, jen stručně shrnu o co jde.

• Comenia Script je praktické psací písmo pro děti, které je jednoduché, moderní a současné.
• Jednoduchá velká abeceda, na rozdíl od složitých barokních tahů současné školní normy.
• Písmo má volitelný sklon.
• Napojování písmen je rovněž volitelné, nemusí být vůbec. Tím se eliminuje nečitelnost písma.
• Písmo vychází vstříc současným potřebám dětí, které již před pubertou jednotažné písmo opouštějí.
• Tím, že jsou tvary písma bližší tiskovému písmu, umožňuje zjednodušit systém čtení a psaní. Děti se nemusí učit písmena čtyři, ale jen jedno nebo dvě.
• Jednodušší písmo pomáhá více porozumět textu.
• Comenia Script má vypracované tahy pro praváky i pro leváky. Atd.

Jelikož jde o poměrně rozsáhlý projekt, doporučuji zájemcům podívat se na např. na:

http://www.lencova.eu/cs/uvod/comenia_script/comenia_script_pismo

Před psaním článku jsem nahlédla do různých internetových diskuzí vztahujících se k této problematice. Vyjadřuje se v nich laická veřejnost, učitelé, psychologové, logopedi i samotné děti. A uvnitř každé této skupiny existují zcela protichůdné názory.

Budu se snažit od nich oprostit a mluvit teď opravdu jen sama za sebe.

Jsem tradicionalista. Naše současné psací písmo se mi líbí a pokud je to možné, píšu téměř krasopisně. Proto jsou i teď na VŠ mé zápisy pro dobrou čitelnost žádány. Plynulé napojování písmen mi přijde rychlé a logické, slova jsou od sebe jasně oddělena. Se zalíbením se dívám např. na vysvědčení psaná rukou paní učitelky. A také si myslím, že sama námaha, trpělivost a pečlivost vynaložená při nácviku určité dovednosti – zde psaní, je dobrým vkladem do dalšího života.

Zároveň ale nemám klapky na očích a nejsem ignorant. Dnešní děti rychle, v podstatě hned, jak to od nich učitelé nepožadují, přechází v písemném projevu na písmo tiskací. Zrovna nedávno projevila dcera obavu, zda tak bude moci napsat maturitní práci z českého jazyka, jinak že je v háji. A ta druhá už na střední škole před cca 10 lety psala výhradně na „noťasu“.

Změny ve společnosti jsou nevyhnutelné a nelze setrvávat na zažitých stereotypech. To ukázal už shora zmíněný exkurz do historie. Já obdivovala babiččin švabach, ale vůbec ho nerozluštila a stejně tak to dopadne asi s mými vnoučaty a mým krasopisem.

I tak si přeji, aby písmo Comenia Skript zůstalo pouhou alternativou k současně užívanému písmu ( MŠMT to prozatím slibuje). Doufám, že výsledky pilotního projektu budou náležitě prezentovány a jsem na ně zvědavá.