Stejně jako loni se i letos na střední školy bude hlásit kolem sta tisíc deváťáků. O přijetí z většiny rozhodují výsledky jednotných testů, ale svou váhu stále mají i tři vysvědčení ze základní školy – dvě z 8. třídy a jedno aktuální pololetní z 9. třídy.
Ačkoli to v rámci legislativy už není povinné, většina středních škol si kritérium vysvědčení ze základní školy v přijímacím řízení ponechala. Zvlášť u učebních oborů jde často o jediný nástroj, jak zájemce o studium rozřadit. „Pro uchazeče o učební obory přijímací zkoušky vůbec neuskutečňujeme, rozhodující jsou pouze výsledky z vysvědčení základní školy. Vzhledem ke skutečnosti, že kritéria pro hodnocení uchazečů musí být kvantifikovatelná a současně nesmí být nikterak diskriminační, není mimo použití právě výsledků z vysvědčení základní školy moc jiných možností, co jiného v rámci přijímacího řízení pro učební obory použít. Pro uchazeče o studijní (maturitní) obory je situace odlišná. Vysvědčení tvoří 30 procent váhy pro přijetí, zbylých 70 procent tvoří výsledky uchazeče u jednotných přijímacích zkoušek,“ sdělil Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Klíčový je aritmetický průměr známek z posledních tří pololetí základní školy. U maturitních oborů se vysvědčení může podílet na hodnocení uchazeče až z jedné třetiny. „Uchazeče o studium přijímáme na základě dvou kritérií – 80procentní podíl tvoří body získané v jednotné přijímací zkoušce z českého jazyka a literatury a matematiky a 20 procent bodů pak může uchazeč získat za vysvědčení. Už dříve jsme u vysvědčení nastavili nižší pětinovou váhu, s ohledem na velké rozdíly v hodnocení jednotlivých základních škol, kdy se stávalo, že jedničkář měl v matematice stejné znalosti jako žák z jiné školy s trojkami. A to se nám osvědčilo, spoléhat jen na přijímací testy ani do budoucna neplánujeme,“ potvrdil Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT). Ta každoročně otevírá tři třídy pro 96 studentů, loni je vybírala z 472 přihlášených.
Konkurence uchazečů o středoškolské studium bude i letos tradičně nejsilnější v Praze, kde loni poptávka převýšila kapacity středních škol o 8,5 tisíce míst. Vysoký index zájmu a naplněnosti škol lze opět očekávat také v Jihomoravském, Libereckém a Karlovarském kraji. Právě body za vysvědčení pak mohou rozhodovat o úspěchu či neúspěchu v přijímacím řízení. „Vysvědčení stále považujeme za ukazatel dlouhodobých výkonů, který nelze přehlížet. Kromě bodů za celkový průměr udělujeme při přijímacím řízení body navrch za známky v předmětech matematika, fyzika a čeština. Celkově může uchazeč o studium na naší škole získat za vysvědčení 450 bodů. Z přijímacích testů je to maximálně 1800 bodů. Body za vysvědčení tak mohou být tzv. záchrannou brzdou pro uchazeče, kterým se testy příliš nepovedly,“ shrnul ředitel IT-školy Martin Vodička. V přijímací kalkulačce na webu SSŠVT si může každý zájemce orientačně spočítat, jak by obstál.
Zcela vyškrtnout vysvědčení z přijímacího řízení se podle ředitelů může vyplatit pouze gymnáziím. „Faktor vysvědčení ze základní školy bude ztrácet na významu jedině pro gymnázia zaměřená na studijně nadané žáky, neboť studijní výsledky ze základní školy takovýchto uchazečů jsou obvykle velmi podobné, a to výborné. Mnoho gymnázií pak raději pořádá své školní přijímací zkoušky, například dle své odborné profilace (jazyky, přírodní vědy atd.),“ míní Miloslav Janeček. „Ovšem pokud by od hodnocení vysvědčení upustily všechny školy, mohlo by se stát, že žáci ztratí motivaci k učení a poslední dva roky na základní škole stráví jen drilem příprav k přijímačkám,“ poukázal Martin Vodička.