Rande se školou – třídní schůzka

Autor

Třídní schůzky bývají vnímány dětmi , rodiči i učiteli jako důležité zastávky na cestě za vzděláním a výchovou. Možná si vzpomenete, jak jste prožívali dny, kdy navštěvovali schůzky ve třídě vaši rodiče, když jste byli malí…

Pokud máte vlastní školou povinné ratolesti, čas od času vás zvědavost, chuť dozvědět se o svých dětech něco nového, či zjistit školní a třídní plány dovedou na třídní schůzku.

Třídní schůzky

Jedná se o setkání učitelů a rodičů nebo zákonných zástupců v budově školy. Třídní učitel bývá k zastižení v konkrétní třídě, pro níž je schůzka svolána. Na většině škol probíhají třídní schůzky alespoň čtyřikrát ročně (jednou do čtvrtletí). Na schůzku, která je určená pro všechny rodiče a zákonné zástupce najednou, mnohdy navazují konzultační hodiny, určené pro soukromou formu setkání učitelů a rodičů.

Ve třídě

Ve třídě si při hromadné třídní schůzce máme jedinečnou šanci prohlédnout prostředí, v němž naše dítě tráví spoustu času. Pokud nevíme přímo od vlastního potomka, dozvíme se, v jaké lavici a s kým dítě sedí. Vnímáme třídního učitele, jeho vzeření, gesta a projev.

Prohlédneme si nástěnky ve třídě, rozvrh hodin. Dozvíme se obecné informace o průběhu studia dané třídy, třídním výletu, popř. exkurzi, lyžařském či plaveckém (nebo jiném) výcviku, zájmových kroužcích, které škola dětem poskytuje. Dále informace o plánech školy, o školních úspěších i o problémech, jenž škola aktuálně řeší.

V době třídní schůzky by ve škole měli být přítomni všichni vyučující, včetně vedení školy.

Rady pro rodiče – před schůzkou:

Určitě je důležité vymezit si na schůzku dostatek času. Rodič, který spěchá, bývá neklidný a často se k němu nedostanou všechny podstatné informace.

V den schůzky nebo pokud lze, alespoň hodinku před schůzkou být klidný. Vypusťte z hlavy pracovní nebo rodinné starosti a problémy, na schůzku se dostavte odpočatí. Snažte se vyladit do příjemné optimistické nálady. Vaše psychické rozpoložení se promítá i do vašeho jednání. Mnohem snadněji a lépe se komunikuje (o důležitých věcech) s člověkem, který je komunikaci přístupný a vyzařuje pozitivní energii, než s bručounem, jenž už svým vstupem do třídy vnáší do místnosti napětí.

S pocity souvisí i úprava vzhledu a vhodné oblečení. Myslím, že není třeba zdůrazňovat, aby se rodič dostavil na schůzku čistý a upravený. Osobně preferuji přirozenost, tedy přicházím do školy taková, jaká skutečně jsem, v pohodlném oblečení, použiji oblíbený parfém. Tak, abych se cítila ve své kůži.

Z vlastní zkušenosti doporučuji sepsat si v několika bodech dotazy, které vás zajímají. Většinou na schůzce zmíněný lístek z kabelky nevytahuji, přesto si už právě touto přípravou srovnávám myšlenky a uvědomuji si, na co se chci zeptat a o čem mám zájem se více dozvědět.

Přede dveřmi školy si vypněte mobilní telefony, jen tak zajistíte, že nebudete rušeni.

Rady pro rodiče – při schůzce:

Dívejte se, prohlížejte si třídu, do které vaše dítě dochází, nábytek, barvy stěn, nástěnky, židličku, lavici, v níž váš Kája nebo vaše Lucinka sedí. Všímejte si detailů – v které lavici, jak daleko od tabule, s kým sedí? Nahlédněte do lavice (já v ní jednou při schůzce objevila synův mobil ! ) Podívejte se do batůžku s úborem na sportovní výchovu, zkontrolujte stav přezůvek, zrevidujte krabici s vybavením na výtvarnou výchovu, v jakém je stavu, nic zde nechybí?

Prohlédněte si školní sešity, které na schůzce většinou bývají k dispozici k nahlédnutí. Pokochejte se výrobky vaší ratolesti, obrázky. Některé třídy mívají na stěnách zajímavou fotogalerii.

Všímejte si učitele, který vaše dítko vyučuje. Co vyzařuje jako osobnost? Cítíte z dotyčného respekt, přirozenou autoritu nebo mateřský (otcovský) klid a pocit jistoty? Působí rozvážně nebo neuroticky? Mluví dostatečně nahlas? Usmívá se?

Naslouchejte. Pište si poznámky. Vnímejte vše, o čem pedagog hovoří. Ptejte se, dožadujte se vysvětlení u všeho, co vám není jasné.

Při konzultaci mezi čtyřma očima se zajímejte o vaše dítě celkově. Nazaměřujte své dotazy pouze na témata, kde se vašemu dítěti nedaří, snažte si s učitelem povídat i o vlohách dítěte. Sdělte učiteli, jaké koníčky a zájmy provozuje. Povídejte si o povaze svého dítěte. Nebuďte v pohledu na svoji ratolest přehnaně kritičtí.

Nesnažte se však své dítě za každou cenu pouze hájit. Mnoho dětí má dvě tváře – školní a domácí. Vnímejte, jak se projevuje ve škole (v kolektivu, při práci, s kantorem), máte možnost dozvědět se spoustu překvapivých a zajímavých informací a často i nalézt řešení problému, o kterém jste měli dosud pouze hrubé nebo zkreslené představy.

Po schůzce:

Nespěchejte domů. Možná jste plní emocí. Třeba máte na své dítě vztek. Projděte se městem. Nechte vyprchat mohutné pocity. Uklidněte se.

Přemýšlejte o všem, co jste se dozvěděli, vymyslete předběžné řešení. Možná vás napadne, kde děláte chybu nebo co jste zanedbali (třeba na to přijdete společně s pedagogem už při schůzce).

Doma se nesnažte obracet život naruby. Každá změna by měla být přirozená a co nejméně bolestivá. Pro vás i pro vaše dítě. Tak, aby se skutečně ujala. Řekněte své ratolesti, co jste se dozvěděli, ptejte se na její názor a navrhněte řešení. Snažte se působit sebejistě, tak aby vámi navrhované řešení předesílalo krok k řešení problému (nikoli jen trest) a aby vaše dítě cítilo, že se o vás může kdykoli opřít. Nezapomeňte vyprávět svému potomkovi o kladných věcech, které jste se o něm od učitele dozvěděli.

Třídní schůzky očima paní Hany, pedagožky

Učila jsem celý svůj život na různých typech škol (i v naší vesničce v mateřské školce). Ráda vzpomínám na všechno, co jsem zažila.

Vás zajímají třídní schůzky. Na střední škole byly pouze dvakrát za rok. Pro mne to bylo vždy zajímavé, s jakými rodiči se setkám – poprvé v listopadu, protože to byly vždy schůzky první po zahájení nového školního roku.

Protože žáci byli většinou z různých i vzdálených míst, samozřejmě jsem se na schůzky připravovala. Chtěla jsem, aby schůzky měly pro rodiče nějaký význam, aby byli informováni o činnosti celé školy a proto jsem většinou začínala informacemi o plánech školy v novém školním roce, o úspěších žáků celé školy v různých soutěžích, o termínech prázdnin, zkoušek, plese ap. Pak jsem rodiče informovala o celkovém prospěchu třídy, o chování a problémech žáků. Protože žáci byli ze střední školy, osobní informace jsem s každým rodičem probrala osobně, tak jako učitelé různých předmětů. Myslím, že tak postupuje asi každý třídní učitel.

Byla jsem ráda, že jsem poznala rodiče žáků a často jsem pochopila, proč ten či onen žák má problémy, protože někdy jeho rodinné zázemí nebylo ideální. Škoda bylo, že někteří rodiče nikdy na schůzky nepřišli.

Třídní schůzky považuji za důležitý kontakt mezi školou a rodinou. Samozřejmě jsem před schůzkami byla nervózní, zvláště v prvních letech. Ale osobně jsem se nikdy nesetkala s tím, že by rodiče vystupovali proti mě agresivně, spíše jsme si dobře popovídali o zájmech a povaze dětí. Ráda na tu dobu vzpomínám.

Děkuji paní Haně za vzpomínku na doby, kdy učila ve škole, vzpomínku na třídní schůzky.

Co vy, čtenáři? Vzpomenete si na návraty svých rodičů ze třídních schůzek? Jaké bývaly vaše pocity? Maminky a tatínkové školáků, chodíte na třídní schůzky pravidelně?

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na