Chvilka

Autor

Už už odpočítáváme ani ne tak dny, jako spíše hodiny do Štědrého dne. Děti mají v každém pohledu plamínek nedočkavosti a radosti s každou odbitou hodinou.  A já bych normálně nevěděla kam dřív skočit a jestli víc uklízet, nebo zdobit, balit nebo dopékat. Ale letošní rok je jiný, bohužel Ježíšek nejen, že se snaží potěšit každé srdíčko, on si někdy vybírá, kdo bude sedět u štědrovečerní večeře s ním a byť se nám zdá jeho výběr nespravedlivý a krutý, musíme se s ním smířit. A mnohdy jde o výběr nečekaný a nepochopitelný, a my neumíme situaci přijmout. Nezlobte se tedy na mne, že nepřicházím těšit, jen si potřebuji vylít srdce, abych doma děti o kouzlo Vánoc nepřipravila. Chodí za mnou, tulí se, chtějí veselou maminku a ona se jim vyhýbá, protože cítí, že jim teď neumí vrátit tu jejich bezstarostnou radost a skrývá oči zalité slzami, nejde to utišit.

V důsledku prodělaného covidu se zhoršil zdravotní stav mojí milované kamarádce natolik, že boj o život vzdala. A přitom jsem neznala veselejší bytost, milovala život a uměla ho žít. Nikdy se k nikomu neotočila zády, vždy ochotně pomohla. Byla zdravotní sestřička, pomáhala všem, ale když potřebovala sama pomoci, nebyl nikdo, kdo by ji pomoci dokázal.

Její odchod je tak bolestný a rozloučit se díky nastalé situaci může jen velmi úzký okruh rodiny. Mrzí a bolí mne to zároveň. Myslím na paní Pohlreichovou, která byla nedávno v televizi a její věta se mi vryla hluboko do srdce: „Emoce jsou nemoce, netrapte se věcmi, které nejdou změnit.“  Jak moudré a poučné, ale řídit se jí nelze. Některé emoce zkrátka musí odplavat.

Martinko, budeš v našem srdci napořád. Nic už nebude takové jako bylo dřív, bude mi scházet tvůj smích i smysl pro humor, žila jsi tu s námi krátce, ale útěchou je nám, že jsi žila naplno. MILOVALI JSME A MILUJEME NAPOŘÁD….

BUĎME NA SEBE HODNÍ A MĚJME SE RÁDI.

3
Komentujte jako host

2 Počet komentářů
1 Odpovědi na vlákno
0 Sledující
 
Komentář s nejvíce reakcemi
Nejžhavější komentáře
3 Autoři komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na

Je mi to moc líto. Upřímnou soustrast.
Posílám alespoň virtuální objetí.

cudlik

Děkuji, člověk si uvědomí, že jsme tu opravdu jen na návštěvě a je nutné žít naplno, žít pro druhé, jen tak nežijeme nadarmo. Mám vás tu všechny moc ráda.

Mačka

To je moc smutné…taky jsme minulou sobotu pochovali dědu. (Manželova otce) Náhlé úmrtí. Covid neměl. Sice krásný věk. Dožil se 96 let. Ale je to šok, když ze dne, na den někdo odejde.