Hledání rovnováhy není rychlou a jednoduchou cestou

V jedné anglické knize, jsem narazila na pojem women dignity – důstojnost žen. Z nějakého důvodu mi pořád bloudil hlavou, až jsem narazila na různé tiskoviny o slaďování rodiny a práce a oslovila paní Marii Oujezdskou z Národního centra pro rodinu (NCR). Je zřejmé, že dnes máme jako maminky větší možnosti socializace a aktivního trávení volného času, současně se však nacházíme v pasti, které se říká návrat do zaměstnání. Dnešní tempo a pracovní nároky ve firmách, jsou odosobněné a zaměřené na náklady, přínosy a zisk. Což by bylo v pořádku, pokud by nevypadl prvek humanity a něčeho, o čem si přečteme dnes – sladění rodiny a kariéry/práce. Každá žena má jiné možnosti, schopnosti, ale většina z nás se potýká s tím, jak nejlépe zajistit organizaci rodiny, práce a volného času. Zejména v době, kdy se děti přehoupnou z batolecího do předškolního věku. Třeba dnes najdete další střípek do skládačky zvané harmonie rodiny a možná vás zaujme některý ze seminářů, které NCR pořádá.

Vážená paní Oujezdská, náš rodinný portál se jmenuje Rodina21 – rodina 21tého století. Jaká je rodina 21tého století? Jakou mají rodinné hodnoty v současné české politice?

Dnešní rodina se neliší od rodiny 20. nebo 19. století, pokud jde o rodinu v tomto slova smyslu tradiční, ve které žije po celou dobu matka, otec a jejich děti, případně prarodiče. Tato rodina si žije svým životem, svými radostmi i starostmi, svými hodnotami. Pokud ale mluvíme o dalších rodinných formách, které vznikly sňatky rozvedených partnerů (rozvodovost v ČR se pohybuje na 49%), kdy každý přivedl do současné rodiny své děti, své rodiče a další příbuzné a případně se narodilo do této rodiny další dítě či děti, pak se v této souvislosti mluví o rodinách 21.století.

Stát by měl jistě vytvářet takové podmínky, aby si rodina nemusela „vybojovávat“ své potřeby, ale aby rodiče měli dostatek času vychovávat své děti a budovat vztahy v rodině. V současné české politice se bohužel o těchto hodnotách nehovoří. Naopak rodiče mohou nabýt dojmu, že jejich úsilí je čistě jejich soukromou záležitostí, o níž společnost prakticky neprojevuje zájem.

Dříve jsme se usmívali při seriálech, kde žena jako cukrkandl vozí svoje děti do kroužků, věnuje se charitě a obvykle končí na křesle psychologa. Jaký je Váš názor na statut ženy v domácnosti (stay-at-home-mum) z pohledu postoje českého státu a společnosti? Jak je taková žena vnímána?

Já si tedy na takové seriály nepamatuji, pokud neberu v úvahu seriály ze zahraničí, např. z USA. Ideál české ženy byl od 50. let popisován jako ideál ženy jeřábnice a bagristky, která po večerech snadno zvládá vše, co její nešikovné matky dělaly celý den…Tuto ženu vystřídala, v tuším v sedmdesátých letech, Žena za pultem a později lékařka ze seriálu Nemocnice na kraji města.

Statut ženy v domácnosti má v ČR mizivé procento žen, proto si myslím, že se ani nemůže vytvořit nějaké v pravém slova smyslu veřejné mínění.

Když už se žena jednou rozhodne pro to mít svoje děti, jak najít rovnováhu mezi osobním růstem a organizací rodiny? Kde brát energii na vytváření nových (a posilování ) sociálních vztahů okolím? Asi všichni známe titulky z novin, kde se píše, že největší procento utajených alkoholiček se rekrutuje z řad žen v domácnosti (a manažerů)…

Hledání rovnováhy či slaďování rodiny a zaměstnání není rychlou a jednoduchou cestou, jde o proces, který se neustále mění v závislosti na nových situacích v rodině – návrat do zaměstnání po RD, nástup dítěte do školy, dlouhodobější onemocnění člena rodiny (sem patří i prarodiče) a jiné životní situace. Neexistuje jeden recept, jak nejlépe harmonizovat osobní, rodinný a profesní život, ale je důležité mít na paměti hodnoty, které každá rodiny vyznává. Z žebříčku těchto hodnot lze vyčíst návody, jak nejlépe v dané životní fázi postupovat, jakou variantu z možných nabídek zvolit.

Vytváření nových a posilování sociálních vztahů během pobytu na rodičovské dovolené není podle mne dnes takovým problémem. Spousta dnešních maminek je velmi „akčních“, navštěvují se svými dětmi různé Kluby maminek, Mateřská centra, kroužky, kde je velmi jednoduché se identifikovat s ostatními ženami ve stejné situaci a společně pak prožívat dobu na RD. Právě mnohé z maminek, které se aktivně podílí na programech v těchto klubech a centrech, velmi často po RD mění své profesní zaměření, protože objevují svoje další schopnosti. Ale ne všechny maminky jsou samozřejmě takto aktivní a otevřené pro nové kontakty a pro ty může být pobyt v domácnosti opravdu náročným obdobím. V médiích se často dočte jen o tom, že ztrácí kvalifikovanost, okolí se také nezřídka vyznamenává poznámkami svědčící o tom, že příliš práci pro rodinu nepovažuje za plnohodnotnou činnost. Pokud se sama necítí spokojená v roli matky, často proto, že nenachází hlubší význam za každodenními činnostmi, které samozřejmě jsou mnohdy stereotypní a ubíjející, pak může dojít až na deprese či skrytý alkoholismus. Je potřeba za prací pro rodinu vidět i možnost pro osobní rozvoj a růst, za každodenními činnostmi a na ně se vážícími dovednostmi vidět „tréninkové pole“ pro jejich rozvoj a posilování. My těmto dovednostem říkáme rodinné kompetence, trh práce je označuje jako měkké dovednosti a patří k nim zejména flexibilita, organizační schopnosti, komunikační dovednosti, schopnost snášet zátěž a řešit konflikty, schopnost učit se novým věcem atd.

Jsou české ženy připravené na to, věnovat se zajištění chodu rodiny a práci na alternativní/částečný úvazek? Pokud ne, co jim v tom brání?

České ženy – matky volají po alternativních, nejčastěji zkrácených úvazcích, zejména z důvodů zajištění péče o děti – a nejen o malé děti, podle výzkumů by zkrácený úvazek přivítalo cca 10% žen s dospívajícími dětmi a dalších cca 13% by přivítalo volnou pracovní dobu. V ČR pracuje na zkrácený úvazek 8% žen, po ukončení RD by na zkrácený úvazek po určitou „adaptační“ dobu rádo pracovalo cca 29%. Obecně platí, že žena ( i muž) pracující na zkrácený úvazek podává během těchto hodin vyšší výkon než osoba pracující na plný úvazek, přestože finanční ohodnocení je mnohem nižší a na zkrácený úvazek se často neváží další zaměstnanecké výhody, nemluvě o promítnutí do výše důchodu v budoucnu. Vyšší výkon je výsledkem větší motivace a „vděčnosti“ za možnost zkráceného úvazku, díky kterému se jim daří lépe sladit rodinu a zaměstnání.

Hodně se mluví o „sladění rodiny a práce“, kolik znáte zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji, kteří nabízí podobné vymoženosti, jako jsou uvedeny v letáku Národního centra pro rodinu (Lidé mezi zaměstnáním a rodinou) ? Např. teleworking, flexibilní pracovní doba i při částených úvazcích, v případě nutnosti možná přítomnost dítěte na pracovišti (v místě tomu určeném), atd.

Pravdou je, že tyto „vymoženosti“ často některým společnostem slouží jako efektivní a poměrně laciný prostředek pro pěstování image dobrého zaměstnavatele. Ale i přesto se objevují první vlaštovky, které tyto formy pracovních úvazků nabízejí a vycházejí svým zaměstnancům vstříc ve slaďování rodiny a zaměstnání. Nejvíce při nabízení těchto forem závisí na druhu činnosti, kterou firma či podnik vykazuje. Průkopníky v nabídce pružné pracovní doby a zkrácených úvazků jsou zejména akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, hůře se praktikuje v podnicích se směnným provozem a na úřadech státní správy. Sdílení pracovního místa je možné např. na Magistrátu města Brna a na Úřadu práce Brno-město, z firem jsou to např. IBM, E.O.N., Real Spektrum, Dopravní podnik města Brna.Práci z domova – přes internet nejčastěji umožňují počítačové firmy, tzv. Flexi Office dobře funguje u společnosti Vodafone, dále např. u již zmiňovaného E.Onu, ABB, AVG Technologies, GEOtest Brno. Mnohdy závisí získání požadované formy pracovního úvazku až na osobním kontaktu při přijímacím pohovoru. Známe případy, kdy na přijímací pohovor přišly dvě maminky – kamarádky a předestřely nabídku sdílení pracovního místa na požadovanou pozici a uspěly.

Jesle, chůvy, vzájemná sousedská výpomoc…je v ČR dostatečně postaráno o děti, které ještě nemohou do školky? Jsou tyto možnosti dostupné pro všechny ženy? Tím narážím i na prodloužení věku odchodu do důchodu, protože například moje maminka bude pracovat ještě v době, kdy její vnuk půjde na střední školu…

Nedávná studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ukázala pro někoho možná překvapující výsledek. Zařízení pro péči o děti je dostatek, ale problém je v tom, že jsou nerovnoměrně rozmístěné vzhledem k poptávce. Samozřejmě to je pro konkrétní rodiny malá útěcha. Blízká budoucnost ukáže, nakolik pomohou alternativní formy péče, které chce uvést do života připravovaný zákon službách péče o děti.

Jak se díváte na skutečnost, že velké procento žen se po rodičovské dovolené nevrací k původnímu zaměstnavateli? Co je příčinou?

Jedním z důvodu, proč se ženy po RD nevrací ke svému původnímu zaměstnavateli, je časová náročnost původního zaměstnání. Ale dalším významným důvodem je změna životních postojů, hodnot a zaměření, které žena prodělá po narození dítěte a po určité době strávené péčí o rodinu. Rodičovství ženu rozvíjí i osobnostně, jak už o tom byla řeč.

Ráda bych zde ponechala prostor pro tipy na semináře nebo zajímavé zdroje informací pro naše čtenáře…máte nějaké (pozvánku, kurzy, atd.)

Již devátý rok se věnujeme vývoji a realizaci vzdělávacího programu pro ženy s názvem ANIMA CZ. Během těchto let jsme vydali několik brožurek a newsletterů. Jsou dostupné na našich webových stránkách www.rodiny.cz. V současné době dobíhají kurzy pořádané za podpora ESF a státního rozpočtu ČR. Informace jsou rovněž na těchto webových stránkách.

Na otázky odpovídala Marie Oujezdská a Blanka Brabcová, kterým za Rodina21.cz děkuji.

Další informace na https://www.rodiny.cz/

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na