Senioři v (ne)bezpečí

Autor

Někdy stačí chvilka nepozornosti, neznalost prostředí, nebo příliš velká důvěřivost. Samozřejmě nechceme strašit, ale naopak upozornit na drobnosti, které mohou pomoci od nepříjemné zkušenosti vás, vašich přátel, rodinných členů či dalších lidí z okolí z řad seniorů. Podíváme se na to, co může seniora potkat nejen na ulici, ale také doma. Nepříjemnostem je lepší předcházet, pojďme si tedy projít několik celkem snadných typů, jak na to.

Na ulici

Často jsem ve městě potkala staré lidi, kteří vyhlíželi, s kým by si na ulici popovídali. U mě možná vytušili, že jsem pro ně ta pravá, a že k nim mám blízko. Této potřeby kontaktu mohou využít i méně „hodní lidé“, které ke komunikaci se seniorem nevede jen dobrá vůle a příjemný pocit. Někteří senioři jsou totiž v rámci nadšení z ochotného naslouchání schopni povyprávět takové podrobnosti, že by si potencionální zloděj mohl podle toho napsat přesný plán na vyloupení bytu. Bývá to častý problém u seniorů, které si z dobré vůle k sobě vzali jejich potomci. Nechtějí, aby rodič zůstával doma sám, ale tento přesun do jiného prostředí může být naopak velmi problematický. Minimálně je dobré v tomto případě maminku či tatínka seznámit s prostředím a ještě lépe i s nějakým vrstevníkem nebo jinou „bezpečnou“ osobou jako je například vhodně vybraný soused.

Je dobré znát své okolí. Je dobré vědět, před kým otevírám vstupní dveře. Není třeba být paranoidní, ale je třeba uznat, že opatrnost není v dnešní době zcela zbytečná. Staří lidé jsou považováni za snadnou obět a ne zcela neprávem. Neporadí si každá stará žena tak, jako babička v animovaném filmu Madagaskar, která přeprala i krále zvířat. Není každý senior tak obratný, rychlý a silný jako kreslená postavička. A není na tom nic ani ostudného, ani nezvyklého. Pokud se senior necítí bezpečně, chystá se například ven za tmy, je jistě lepší, když si domluví doprovod. Může to být někdo z rodiny, někdo ze známých či třeba dobrovolník nebo asistent přes agenturu. Opravdu je lepší vědět, s kým jdu do výtahu. A to už jsme skoro doma.

Doma

Právě doma by se měl každý cítit bezpečně. A k tomu je dobré dbát na pár drobností. Pravidelné příběhy o falešných řemeslnících, kontrolorech a dalších „dobrácích“ jsou plná média, přesto se podobné případy stále opakují. Opravy se přitom domlouvají buď přes známé, nebo přes firmu, kde Vám sdělí jméno toho, kdo se dostaví. Pokud by navíc v tu dobu mohl u domácího obyvatele být někdo blízký zrovna na návštěvě, také to není od věci. Stejně tak je třeba být bdělý při návštěvě neznámých lidí, kteří si potřebují „jen“ umýt ruce, zatelefonovat a podobně. Není nic špatného na tom, pokud senior odmítne, omluví se, neotevře, pošle nezvaného návštěvníka k sousedům. Tuto drobnost lze připomenout nápadnou cedulkou o „neotvírání neznámým návštěvám“ na dveřích.

Bezpečně je třeba se chovat nejen doma fyzicky, ale také „vzdušně“. Netřeba nikomu, ani operátorům ani tazatelům různých firem, sdělovat osobní informace od adres, přes výši příjmů i výši osobních výdajů, po další vlastní kontakty vlastní i na ostatní členy rodiny. Moderní senior by měl být kromě pochvaly za aktivitu také upozorněn na bezpečné jednání na internetu.

V zařízení

Záleží na typu zařízení, ve kterém senior bydlí. U samostatného bydlení a žití (např. Dům s pečovatelskou službou) platí podobné tipy, jako u bydlení v klasickém domácím prostředí. Navíc je zde menší možnost neznámé návštěvy „zvenku“. U zařízeních typu Domova pro seniory to bývá odlišné vzhledem k tomu, že velká část klientů nebydlí samostatně a pokud ano, tráví čas i ve společných prostorách (koupelny, jídelny, společenské místnosti apod.) Problémem se může stát jak nebezpečí reálné (zde je nutná komunikace nejen se seniorem, ale i s personálem), tak domnělé. Soužití více cizích lidí (na pokoji i ve společných místnostech) může být ze strany seniora vnímáno jako nebezpečí samo o sobě: ohrožení vlastní svobody, soukromí, důstojnosti. Je potřeba jednat velice citlivě už při výběru vlastního zařízení. Otázkou zůstává, nakolik si lze v určitých životních situacích vybírat, ale to je již na jiné téma.

Samota

Jak jste si možná všimli, největším svodem k nebezpečnému či ohroženému chování je samota. Potřeba si popovídat může zlákat k nevhodnému informování a jednání směrek k nesprávným jedincům. Myslete proto na své blízké a klidně si návštěvy u nich plánujte dopředu. Málokdo se může u rodičů zastavit úplně každý den, ale málokterý senior má také jen jednoho blízkého. Rozdělte si klidně dny v týdnu, aby se jeden den v jeho domácnosti dveře netrhly, a pak se tam pět dní nikdo neukázal. Není na místě se v podobném případě divit, když se tento člověk seznamuje na ulici, objednává si bez rozmyslu opravárenské služby do bytu, nebo se telefonicky dlouze svěřuje neznámému volajícímu.

Jak vidíte, hodně záleží nejen na informování seniora, ale také na jeho blízkém okolí. Myslete na to, že prevence nikdy neuškodí a někdy stačí opravdu jen málo, aby byl senior v bezpečí.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *