Dva stále v akci

Autor

Pamatujete na RaFany? A předtím na růžové miminko? Byly to každoměsíční seriály o tom, jak vyrůstají obyčejně neobyčejné děti. A taky o přerostlém kocourkovi. Jaká je to zábava, jaká je to nálož. Jak to máme mnozí doma. Jak i když je každé dítě jiné, tak spoustu věcí dobře znáte z vlastního domova. A tak se jen tak po čase ozýváme, jak se máme. A zajímá nás, jak se máte vy!?

Jako by to bylo túhle, když jsme řešili čerstvé miminko. Chvilku potom nástup do školky. A nástup do školy. A dva školáky. A jen se člověk rozhlídne, už mu jedno z těch miminek ukončuje první stupeň základky a druhé – mladší je už taky profi školák a učí se vyjmenovaná slova. A přerostlému koťátku už taky táhne na osmý rok… Musím říct, že je s nima pořád sranda. Každý je hodně jiný, což se postupem času stále víc ukazuje, někdy mám pocit, že víc navzájem „jiní“ už snad být ani nemohou. Nejmenší příklad je při pohledu z okna na déšť. První pohled: „achjo, prší, to si musíme vzít holinky“, druhý pohled: „jupí, prší, můžeme si vzít holínky“. Ale vlastně je to ve všem. Děvče se stajluje, aby ladilo, chlapec by chodil všude klidně v pýžu. Dcerka ráda všechno dělá přesně podle předlohy, synek ultrakreativně přetvoří naprosto vše. Hoch se dokáže sám zabavit na dlouhé hodiny, holčička má ráda na hraní parťáka. Jo a kocour, ten si nejradši hraje s víčkem od piva. Prostě opravdu šeď a nuda rozhodně nehrozí.

Co mají společné je to, že mají výhodu, že jim vlastně všechno jde. Jak ve škole, tak ve sportu a dalších aktivitách. Jen oba občas něco z toho dělat nechtějí (samozřejmě každý něco jiného). Oba chodí třetím rokem na hasiče. Oba rádi čtou. Oba jsou mým největším štěstím. Oba se těšili na narozeniny. Oba mají rádi svoje kámoše, poprvé jsme si proto letos objednali hernu, aby oslavili společné narozeniny. Dohromady jim je letos „19“. A je mi jasné, že to raz-dva-tři uteče a tohle číslo bude mít na dortu každý z nich. Zatím ho mají jen jako součet. A tak si užívám(e) nejen každý rok, měsíc, ale každý týden a den. A tak společně často vyrážíme za zážitky, za kulturou, za zábavou, za (nenápadným) poučením. Ale taky si rádi užíváme i klidu domova (a zahrady).

Napište nám taky, jak to u Vás letí, na kom na čem to nejvíc vidíte?

Komentujte jako host

  Odebírat  
Upozornit na