Kdosi pravil, že dítě je zviditelněná láska. A někdo další zase, že umíme děti jen počít, ale pak nevíme, co si s nimi počít. Ačkoliv měl tento výrok vyznít asi spíš humorně, pravdou zůstává, že ne vždy bylo (a bohužel stále také je) s dětmi zacházeno jako s dětmi. Naštěstí práva dětí nezůstala bez povšimnutí a v roce 1924 Liga národů přijala první tzv. Ženevskou deklaraci práv dětí, jež poprvé zakotvila skutečnost, že dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní záruky, péči a zvláštní právní ochranu před narozením i po něm. Rok nato se v Ženevě konala první Světová konference o blahu dětí, a ta vyhlásila 1.červen Mezinárodním dnem dětí.
I když se Mezinárodní den dětí u nás slavil už v období první republiky, kdy měl především podobu různých her a představení především ve školách, oficiálně byl uznán 1. červen Mezinárodním dnem dětí v Československu až v roce 1950. A obdobně jako v dalších komunistických státech, v popředí oslav stálo právo dětí na život v míru.
V současnosti by měl být Mezinárodní den dětí také připomínkou, že ve světě se děti setkávají s nedostatek potravin, zdravotně nezávadné vody, lékařské péče a školního vzdělávání, že žijí v extrémní chudobě, nebo pracují za nuzné mzdy a na hry a volný čas nemají žádný prostor.
České děti mají to štěstí, že tak závažné problémy řešit nemusí. Přesto stále čteme a slyšíme o tom, že zažívají různé formy násilí, nedostatek úcty a respektu, že o ně rodiče nejeví zájem, nemají na ně čas. Ale protože, jak pravil další z řady klasiků, děti neznají ani minulost, ani budoucnost a – co nám dospělým se stává zřídka – užívají přítomnost, a ke všemu není nic hezčího než dětský smích, hodnota, kterou nelze zmenšovat – souznění se světem, s námi, nalaďte se na dětskou vlnu a pojďte jim právě tu dnešní přítomnost udělat hodně, hodně veselou.
- začněte už ráno, třeba netradičním probuzením ve veselém převleku
- pokračujte veselou snídaní (obědem, svačinkou, večeří)
- připravte jim spoustu veselých her, soutěží a zábavy
- nebo je vyvezte na veselý výlet.
- ani podvečer nemusí být nuda. Vyndejte krabici s fotografiemi, vyberte ty nejveselejší a vytvořte si s dětmi superveselý scrapbook.
A odměna? Úsměv na tváři vašeho spícího andílka.
Radujte se, veselte se a napište, jak jste právě vy tento den určený jen a jen dětem společně s nimi oslavili.