Vyhlíželi jste mě? Už jsem tu! A máme Máj, máme jaro. Tak by to chtělo trochu lásky. A tak se Pepé rozhodl, že Vám představí svoje love. Naštěstí ho dost často někdo sleduje, takže se povedlo některé i zachytit. Jistě však pochopíte, že některé libůstky jsou TOP CAT SECRET, takže zůstaly utajené i nám, kteří jsme mu denně nablízku. Třeba to, kde shání ryby nebo jak dokáže ulovit zajíce…
Vyhřívání
Tak tím Vás asi nijak nešokuju. Vyhřívání má rád snad každej. Kromě slimáků a žížal. A je mi fuk, jestli je u toho pod zadkem sníh nebo tráva. Sluníčko mám prostě rád furt. Jakmile vysvitne, okamžitě hledám ideální místo, vystavuju kožíšek a už se nechávám hřát. Jakmile je hřání silnější, trochu uberu z hustoty svýho kožicha. Jednak aby se ke mně dostalo víc paprsků a jednak je fakt pařák, takže není potřeba teplá výbava. To mají pak kolem mě radost a s radostí pšíkají a chválí mě, že na nich zůstává po mě chlupatá vzpomínka. Dost se válím, ale že jsem líňák, to by si mohli odpustit. Vždyť pravidelně lovím! Nicméně lov patří mezi moje mňau-how, k tomu Vám víc nepovím. To radši se budu tvářit jako nenápadný prabratránek lev, vyhřívající se jakoby nic.
Kořistění
Sice jsem zavrčel, že o lovu Vám vyprávět nebudu, ale abyste neřekli, že Pepé je slovní škrťas, tak něco málo o tom, jak chytám, teda pustím. Vynechám kvůli útlocitným povahám živé tvory v živém stavu a přesunu se na neživé. Patří tam věci, které dřív živé byly a jsou k snědku a věci, které se loví jen tak pro srandičku. Něco mezi je pak takový zelený na zahradě. Není to úplně k žrádlu, ale zjistil jsem, že mi to dělá dobře na bříško. Pěkně se mi po tom tráví, znáte to, kočky se prostě někdy kvůli chomáčkům dáví. A prej mám kvůli tomu i pěkný chrup, říká se v okolí. No, takže ty neživý, ale chutný věci. Trochu je nuda, že se nehejbou, ale moje lidská srdíčka je více (velká srdíčka) či méně (malá srdíčka) hlídají, takže zas je napínavý najít správnou chvilku a nějakou tu jejich lidskou mňamku si ulovit. Hejbací hry jsou pak třeba větve, listy, nebo další vymoženosti, který mě baví chytat jen tak. Je to zábava, ale zas bez mlsacího efektu. Inu, všechno má své. A hlavní je, když je to mé… A hlavně: nenápadně!
Kočkování
Jasně, jasně, celý můj život by se dal popsat jako „kočkování“, respektive „kocourování“. Teď ale myslím úplně prvoplánově kočkování jako hraní, lumpačení, dovádění, prostě to, co jsem jako koťátko dělal furt. Když mě ještě nebavilo vyhřívání na místě a když jsem kořistil jenom v rámci hry. Ještě stále věnuju kočkování dost času, hlavně když jsou k dispozici parťáci, moje lidská srdíčka. Ty jsou samozřejmě taky mojí velikou láskou. Zahrnuju je do kočkovací části, protože mě dokážou zásobit takovým množstvím hraček, že tomu se teda lvíčatům někde v Africe ani nezdá! Hrajeme spolu jak hry kočičí – jako lezení po stromech, tak hry lidský – jako je fotbal, ale i hry obojetný jako třeba běh (většinou ve spojení s lovem čehosi/čehokoliv).
Mějte se rádi a na mňoukanou v létě!