Pomalu se blíží konec roku. Když jsem byl malý, měl jsem zimu rád. Měl jsem štěstí, že jsem zažil zimy plné sněhu, kdy jsem mohl řádit v závějích, skákal do nich tak dlouho, až jsem byl celý pokrytý sněžnými krystalky, takže jsem vypadal jako živá cukřenka. Doma jsem si pak příjemně unavený lehl ke kamnům, a zatímco jsem roztával a osychal, zdály se mi báječné sny.
Teď už poněkolikáté za sebou žádný extra sníh není, takže mě zima zrovna moc nebere a těším se opět na jaro. Na to, až zase všichni vylezou ven jako právě probuzené sněženky, fenky zase začnou psát milostná psaníčka a psi z toho budou jančit jako pominutí.
Prošel jsem si s vámi celý svůj rok a je čas se rozloučit. Bylo mi s vámi psíjemně, ale přenechám místo zase jiným. A protože je před Vánoci, věnuji vám jako svůj dárek pár psích přísloví, aby hlavně lidi pochopili, proč se chováme tak, jak se chovám.
- Bez rychlé reakce, nejsou koláče.
- Jak se do noci štěká, tak sousedi nadávaj.
- Koho chleba jíš, před tím radši zdrhej.
- Jak si kdo ustele, hned si mu tam lehni.
- Kdo chce s lidmi žíti, nesmí v noci výti.
- Co je v domě, to je pro mě.
- Kolik štěkotů znáš, tolikrát tě okřiknou.
- Tak dlouho se hází míčkem, až to páníčka omrzí.
- Mnoho psů – pošťákův sprint.
- Opakování, matka radosti.
- Kdo pozdě chodí, ten se nenají.
- Čiň člověku dobře, žrádlem se ti odmění.
- Jejich dům, tvůj hrad.
- Nechval novou konzervu před ochutnáním.
- Kdo jinému žrádlo žere, ten dostane za uši.
- Starého psa bys novým kouskům naučil, ale jemu se nechce.
- Co v mládí rozkoušeš, to ti ještě ve stáří vyčtou.
- Pošťák má krátké nohy, daleko neuteče.
- Co můžeš sežrat dnes, nezahrabávej na zítra.
- Kam čert nemůže, tam nastrčí kočku.
- Kdo dřív přijde, ten dřív žere.
- Když psisko lapají, pěkně mu spílají.
- Kdo chce psa bít, před tím se vždy schovej.
- Lepší granule v misce, než párky v lednici.
- A moje nejoblíbenější, na které si vzpomenu vždy, když mi za něco nadávají – Jaký pán, takový pes.
Mějte krásné vánoční svátky, nezapomeňte na své chlupaté, opeřené i šupinaté mazlíky a příští rok si užijte tak, abyste měli vždy chuť se radostně proběhnout po louce.
Pluto se rozloučil a odešel tam, kde je spousta kostí k ohlodávání, spousta fenek k dovádění a spousta vysokého sněhu na skákání. Byl jsi skvělý, parťáku. Děkujeme.
To mě mrzí, ale časem tam všichni musí(me). Naše Sisi je na tom pořád stejně. Hluchá, po mrtvici drží hlavu zešikma, ale pořád jí zatím chutná, i si popoběhne, když ji něco vyburcuje (jde kolem našich vrat pes).