Každý pes, který žije u lidí, určitě už odpozoroval, že jejich smečky mají podobnou hierarchii, jaká funguje i ve vlčích, psích a zkrátka všech smečkách. Tohle je dobré, aby si uvědomila hlavně štěňata. Dost na tom totiž záleží to, s kým a jak můžete cvičit.
Tak jako u vlků, i u lidí platí, že jeden smečku vede. U toho mnoho vašich vylomenin neprojde, protože vám mantinely nastaví tak úzké, že by tím neprošlo ani mírně pohublé morče. Přesto se na něm stanete velmi závislí, a když zmizí z dohledu, teskníte po něm jak kočky po starém Egyptě. Přitom je to právě on, kdo vás venku prohání nejvíc, takže pak sotva dojdete domů. A od něho vždy dostanete za uši, když něco provedete. Tak si proto někdy říkám, jestli každý pes není tak trochu máslochystá nebo jak se tomu říká.
Pokud byste naopak hledali ve smečce někoho, na koho platí všechny vaše pohledy a i ta největší kravina se u něho setká s nadšením, pak se orientujte podle výšky. Čím menší člověk, tím menší riziko, že vás za něco potrestá, protože mláďata lidí absolutně nerozeznají rozdíl mezi tím, co je a není průšvih a sama jich jsou schopná spoustu vyrobit. Za to jim buďte vděční, protože pozornost se v těchto chvílích zaměří na ně a vy jste za andílka, někdy dokonce i za příklad „Podívej se na Pluta, jak je hodný!“ Tedy ne, že bych to někdy slyšel, ale nikdy nevíte.
Dám vám třeba modelový příklad, jak je jedna věc přijímána jednotlivými lidmi různě. Znáte to volání divočiny, když ucítíte vůni hlíny? Když vás klepne přes nos, jako byste dostaly signál odněkud z nejskrytějších zákoutí své hlavy „Hrabej!“, a tak se do toho dáte. Jak odkrýváte jednotlivé vrstvy, úplně cítíte, že by tam mohla být zahrabaná zapomenutá kost nebo se tam ukrývat vyplašený krtek. Hrabete, hrabete a najednou dno a hlína nikde.
Teprve v ten okamžik vám dojde, že jste vlastně doma a to, co jste právě zdevastovali je květináč s nějakou přerostlou pokojovkou. A v ten okamžik jako na potvoru někdo přijde. Pokud je to mládě, začne se smát tomu, jak máte špinavý čumák, jaké pěkné ťápoty jste udělal všude po podlaze a prostě celé vaše snažení ocení jako povedený vtípek. Když přijde dospělá samice, bude sice nadávat a na nějaký smích zapomeňte, ale když jí půjdete z očí, po nějaké době, co to uklidí, už na to zapomene. Když ale přijde vůdce smečky, mám pro vás jen jedinou radu, rychle zdrhněte a dobře se schovejte, alespoň do té doby než se trochu uklidní.