Letošní prázdniny jsou definitivně za námi. Čas se mohutně nadechl a odfoukl je do minulosti tak, jako to čeká na vše. Co nám z nich zůstane? Tak jako ze všech předešlých – vzpomínky v naší ne vždy spolehlivé paměti, stovky fotek v o něco spolehlivějších počítačových pamětích a pár suvenýrů, které zatím zaujímají čestné místo, než všechny ty mušle a kamínky uklidíme někam do krabice, abychom tak udělali prostor zase novým zážitkům, které zatím zůstávají nepoznané.
Naše ratolesti se zítra navrátí do škol, což rodiče zatím kvitují s povděkem, děti se ještě víceméně těší, zatímco ostře ořezaným tužkám a nepopsaným sešitům je to tak nějak jedno. Vše bude teď po nějakou dobu fungovat tak, jak má. Na své potomstvo nebudete ještě pár týdnů potřebovat hever a jiné donucovací prostředky, abyste je ráno vytáhli z pelechů. Vás nebude polévat studený pot při četbě tak napínavé literatury, které se říká žákovská knížka. Tužky a sešity postupně změní svůj stav z krásných a nových v ožvýkaná kopyta a saláty. A dost možná, že také změní několikrát své majitele.
Ani vám zatím nevadí návrat do pracovního procesu. Nadřízení i kolegyňky a kolegové jsou zatím stále v povznesené dovolenkové náladě, oproti zbytku roku netrapně vtipkují a nehodlají si kazit tu skvělou náladu triviálními prkotinami. I to bohužel většinou vymizí spolu s vaším těžce nabytým opálením. Vtipy se stočí k plnění plánů „Když ještě víc zaberete, tak ho překročíte. Ha, ha.“ Vás vytočí i nedoplněný papír v kopírce či snědení vaší svačiny nenechavým kolegou. Zkrátka návrat do starých kolejí, kde jedinou útěchou je světlo na konci tunelu v podobě příští dovolené.
Musíme se zkrátka smířit s tím, že nastupuje podzim. Že přichází realita všedního života a že permanentní dovolená by nás stejně nebavila, protože by opadlo to těšení se na ni. Některé příkazy typu „Nezapomeňte se namazat!“ schovejte zase na příští léto, aby vás vaše děti nechytly za slovo. Maximálně si fungování této věty lehce procvičte na sobě po třídních schůzkách. Některé návyky jako zamačkávání budíku a příjemné povalování můžete zase trénovat o víkendu, abyste to do příští dovolené nezapomněli. Přijměte s lehkostí, že je prostě konec času, kdy nic nemusíte, jen můžete, když chcete.
Ačkoliv vypadají tyhle řádky děsivě, vlastně vůbec nejsou. S koncem prázdnin nekončí život, ani se svět nepřestává točit. Pořád je na co se těšit a z čeho se radovat. Užívejte si sluneční paprsky babího léta. Kochejte se barevným listím a podzimními květy. Dokažte si užít ranní posezení se spolupracovníky nad kávou a koblihami, které jste koupili po cestě, protože tak báječně voněly. Jásejte z každé, byť malinké, pochvaly, které se dostalo ve škole vašemu dítku. Zveličujte příjemné a nehroťte nepříjemné. Stačí, když si uvědomíte, že máte kolem sebe lidi, kterým na vás záleží a vám záleží na nich. To prosvítí i podzimní mlhy. Co víc si přát?
Foto: pixabay.com