Dalekozrakost, astigmatismus a tupozrakost – to jsou nejčastější oční vady, které trápí děti. Podle odhadů trpí oční vadou čtvrtina školáků a deset procent předškoláků. Čím je dítě menší, tím složitější je oční vadu rozpoznat. U řady dětí proto diagnostika oční vady proběhne až po nástupu do školních lavic.
Vývoj lidského zraku trvá roky, teprve v sedmi letech je na úrovni dospělého vidění. I proto se řada očních vad projeví až s nástupem do školy. „Zrakové funkce u novorozence nejsou vrozené, ale teprve se vyvíjejí. Dítě se jednoduše musí naučit dívat se. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý. U dětí se právě v tomto věku mohou projevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let,“ uvedl Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Prevence proti vzniku oční vady neexistuje, některé ale samy zmizí. „Spolehlivý způsob, jak předcházet krátkozrakosti, dalekozrakosti nebo astigmatismu, bohužel neexistuje. Tyto dioptrické vady se ale v průběhu života mohou měnit. Při narození je oko přirozeně dalekozraké a růstem dochází ke snižování dioptrií. Někteří dalekozrací pacienti mohou tedy brýle časem odložit. Krátkozrakost se naopak typicky v pubertě růstem oka zhoršuje. Oční vada, které předcházet lze, je tupozrakost. Její prevence spočívá ve včasné diagnostice, nošení brýlí a případně okluzi – zalepování jednoho oka, ideálně v předškolním věku,“ doplnila Libuše Křížová, primářka českobudějovické oční kliniky Gemini.
Neléčená oční vada v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku. Oční vadu by měl diagnostikovat dětský lékař. „U dětí je vyšetření zrakové ostrosti prováděno v rámci preventivních kontrol u dětského lékaře. Pokud jsou v rodině rizikové faktory jako například šilhání, tupozrakost nebo vyšší brýlová vada rodičů, je vhodné nechat dítě především v předškolním věku vyšetřit i u očního lékaře,“ řekl Pavel Stodůlka.
Oční vady provází řada signálů, které mohou rodiče na zhoršený zrak dítěte upozornit. „Děti v předškolním věku si na špatné vidění stěžují málokdy, oční vada se projevuje například častým mnutím očí, mrkáním, bolestí hlavy, bolestí kolem očí, zakopáváním nebo vrážením do předmětů. Na zamlžené vidění si stěžují spíše až školní děti. U nich je signálem zhoršeného zraku chození blízko k televizi či horší prospěch ve škole, protože nevidí dobře na tabuli,“ popsala Libuše Křížová.
Dětí s oční vadou přibývá. Na operaci dioptrických vad si ale musejí počkat. „Celosvětově roste počet dětských pacientů s krátkozrakostí. Studie posledních let spojují výskyt krátkozrakosti s častějším díváním se do blízka například na tablet nebo mobilní telefon.Refrakční vady – dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus – se řeší předpisem brýlí na celodenní nošení. Tupozrakost a šilhání se léčí okluzí a speciálním cvičením, šilhání navíc i operací. U dětí se operace dioptrických vad neprovádějí. Předpokladem takových operací je ukončený růst a stabilní dioptrická vada,“ vysvětlila Libuše Křížová.
I s nošením kontaktních čoček je dobré počkat. „Kontaktní čočky je možné nosit od zhruba 15. roku věku. „Záleží na tom, jak je dítě schopno se o kontaktní čočky starat a nosit je. Pokud je dítě šikovné, není překážkou ani občasné nošení kontaktních čoček v nižším věku. Je ale nutné si uvědomit, že při nesprávné manipulaci může docházet k zánětům oka, tvorbě patologických cév na oku a dalším komplikacím,“ upozornil Pavel Stodůlka.