V druhé kapitole o první pomoci se budu věnovat popáleninám, otravám, zlomeninám, úrazům kostí a kloubů a dalším akutním stavům, vyžadujícím neodkladnou pomoc.
Popáleniny
Popáleniny vznikají přímým působením vysokých teplot na kůži lidského organismu. Ohrožují tělo dehydratací a vnikem infekce.
Stupeň popálení a riziko ohrožení života závisí, jak dlouho vysoká teplota na tělo působila a jak velká plocha byla zasažená.
Pravidlem číslo jedna je zamezení tepelného působení, uhašení ohně.
Popáleného ihned zbavíme kovových šperků – náramků, náušnic, hodinek, řetízků. Důvodem je větší žhavost těchto rozpálených předmětů a v případě otoku mohou tělo zaškrcovat.
Pokud jsme raněného dostali do bezpečí, rozpoznáme stupeň popálení.
Popálenina prvního stupně – je povrchová, poznáme ji podle typického zčervenání (v létě např. od sluníčka). Raněného zasažené místo pálí.
První pomoc : Oblast postiženou popálením umístit pod proud studené vody nebo přikládat studené obklady. Vstup infekce do těla v tomto případě nehrozí, protože není narušený kožní kryt.
Popálenina druhého stupně – v druhý stupeň popálení se může po čase proměnit popálenina prvního stupně. Jedná se o hlubší poranění, způsobené působením vysoké teploty. Charakteristické jsou puchýře, bolest a otok zasažené oblasti.
Pokud je popálená plocha větší, než plocha dlaně,zasažené místo je v oblasti očí, krku, sliznic či jiné choulostivé oblasti, puchýře praskají nebo se do rány dostala infekce, je nutné navštívit lékaře.
První pomoc : chladit studenou vodou, puchýře nepropichovat (otevřela by se do těla brána pro infekci ), oblast překrýt sterilním obvazovým materiálem.
Popálenina třetího stupně – nejzávažnější stupeň popálení, poškozuje všechny tři vrstvy kůže. Popálená oblast může být zčernalá, seškvařená, k místu popálení mohou být přiškvařené části oblečení (nejhorší umělá vlákna).
První pomoc : Nestrhávat z těla oblečení, pouze bráníme vniku infekce. Lehce překrýt sterilní gázou, či vyvařeným a vyžehleným bílým prostěradlem. Uvolníme dýchací cesty, pokud nám to zdravotní stav raněného dovolí, vyvýšíme jeho dolní končetiny nad úroveň srdce (bráníme rozvoji šoku) a kontrolujeme životní funkce (dýchání, srdeční akci pohmatem na krkavici a stav vědomí). Voláme RZP.
Otravy
Otravy organismu vznikají vniknutím nebezpečné látky do těla, která může vyvolat dočasné nebo trvalé poškození zdraví či ohrozit na životě. Nebezpečné látky mohou být polknuty, vdechnuty, mohou se do těla vstřebat kůží nebo sliznicemi.
První pomoc obecně : Pokud je to možné, přerušit působení jedu (zajistit čerstvý vzduch, u kontaktních jedů, které se vstřebávají přes kůži ihned pod proud studené vody)
U otrav (alkoholem, houbami a dalšími jedy) NEVYVOLÁVAT ZVRACENÍ. Dříve se zvracení doporučovalo vyvolávat, podle novějších studií raději ne ,mohlo by způsobit pozdější komplikace (např. poškození jícnu a ústní dutiny)
Pokud lze, zajistit vzorek (jídla např. z hub) nebo obal. Předat při předání pacienta lékaři.
Postiženého umístíme do stabilizované polohy (kapitola První pomoc 1), kontrolujeme životní funkce a takto čekáme na příjezd RZP.
Zlomeniny a úrazy kostí a kloubů
Jedná se o úrazy pohybového systému.
Zlomeniny
vznikají zlomením kostí přímým nebo nepřímým působením. Zlomeniny provází bolest, omezení pohyblivosti v oblasti zlomeniny, často otok, nepřirozené držení končetiny, u otevřených zlomenin krvácení. Zlomeninu nikdy neprohmatáváme a se zraněným zbytečně nemanipulujeme (kvůli posunu úlomků kostí, hrozícímu šoku z bolesti)
Rozlišujeme
Otevřené zlomeniny
Zlomená část proniká kůží ven, dostavuje se krvácení, hrozí vniknutí infekce do těla.
První pomoc : spočívá v zastavení nebo zmírnění krvácení, přiložením sterilního obvazu. Poté znehybníme místo zlomeniny, aby nedošlo k nežádoucímu posunu kostí. Voláme RZP. Kontrolujeme životní funkce, v případě selhání životních funkcí zahájíme neodkladnou resuscitaci.
Zavřené zlomeniny
Není porušený kožní kryt, tedy se snažíme pouze znehybnit místo zlomeniny.
Při zlomeninách dolních končetin můžeme znehybnit svázáním zlomené dolní končetiny se zdravou.
Horní končetiny znehybňujeme obvykle závěsem, který přidržuje paži. Závěs je nevhodnější vytvořit z trojcípého šátku. Pokud nemáme k dispozici trojcípý šátek, improvizujeme použitím jiné textilie nebo kravatou, opaskem…
Při zlomeninách žeber si raněný může stěžovat na obtížné dýchání a bolest při dýchání. Může mít také kašel. První pomoc je umístit postiženého do polosedu, uvolnit oděv a tím usnadnit dýchání. Kontrolujeme životní funkce a voláme RZP.
Zlomeniny pánve mohou být komplikované poraněním orgánů z pánevní oblasti a je zde vysoké riziko vnitřního krvácení. S raněným se snažíme nehýbat, položíme jej na záda a lehce podložíme dolní končetiny v kolenou. Takto vyčkáme RZP.
Vykloubení
K vykloubení dochází důsledkem úrazu nebo nepřirozeného pohybu kloubní hlavice z kloubní jamky. Bývá provázené silnou bolestí, která omezuje nebo zcela brání pohybu, otokem. Není vhodné laicky vracet kloubní hlavici do jamky, lépe je vyčkat na zákrok odborníka. Hrozí poškození kloubního vaziva a tím nežádoucí komplikace. Pokud lze, s vykloubeným kloubem nemanipulujeme a voláme lékaře.
Otřes mozku
Jedná se o lehčí poranění mozku, způsobené úrazem (nárazem, pádem, úderem do hlavy).
Příznaky: Krátkodobé bezvědomí (několik sekund až 30 minut), po probuzení z bezvědomí výpadek paměti na události těsně před úrazem či na úraz samotný, bolest hlavy a možné zvracení. Může se dostavit lehká dezorientovanost, spavost a zvýšená únava.
První pomoc : Udržet pacienta při vědomí, nedovolit mu usnout. Nepodávat analgetika, tekutiny ani jídlo, volat RZP (hrozí vnitřní krvácení, poškození mozku).
Bodnutí hmyzem
Většina bodnutí bývá způsobená vosami a včelami. Žihadla bývají bolestivá, ale většinou nejsou nebezpečná. Včely nechávají žihadlo, které odstraníme pinzetou. Místo bývá často oteklé. Je vhodné chladit otok studeným obkladem.
Někteří lidé bývají vůči žihadlům alergičtí a po štípnutí se u nich může rozvíjet tzv. anafylaktický šok. Příznaky anafylaktického šoku : dušnost, úzkost, otoky kolem rtů a očí, svědění, návaly horka. Jedná se o život ohrožující stav, okamžitě voláme lékařskou pomoc.
Setkali jste se s některým z uvedených akutních stavů? Jaké byly vaše pocity a kdo/co vám pomohl/o s překonáním obtíží? Podělte se s námi o vaše zkušenosti a zážitky.