Autem po Evropě X.

Autor

Je červen. Dětem se blíží vysvědčení a zasloužené prázdniny. Než však prázdniny skutečně začnou, čeká na žáčky v ještě zkoušení i některé písemné testy, z toho, jak zvládli učivo celého roku. Po té již zbývá pouze odevzdat učebnice a domů se odebrat s novými, které budou sloužit příští školní rok. Pak již hurá na prázdniny, s kterými jdou ruku v ruce i zahraniční dovolené. Kam vyrazíte letos? Co třeba do Itálie?

Desátý den
Itálie

Po projetí Monakem jsme na několik kilometrů zpátky ve Francii. Přesto, že to není úplně nutné, chceme se zde stavit u benzinky a dotankovat. Čerpací stanice je již na dohled. Ale bohužel je plně vytížena. I když dlouhá fronta italských vozidel jasně signalizuje, ve kterém z těchto dvou sousedících států jsou levnější pohonné hmoty, nás odrazuje a hodláme v Itálii dotankovat pár litříčků nutných k tomu, abychom dojeli do Rakouska. Pomyslně se loučíme se slunnou Francií a vjíždíme do krásné a upravené Itálie.

Jedeme italskou riviérou. Všude kolem nás vidíme palmy, o kterých si myslíme, že budou datlové. Město následuje město a my dojíždíme do San Rema. Je zde krásně a my nacházíme příjemnou mořskou pláž. Voda je tady krásně vyhřátá, což je dáno i tím, že zde příroda utvořila skalami pěknou zátočinku, ve které je mořská voda chráněna před velkými vlnami a vydána napospas teplému až žhavému jižnímu slunci. Pobytu ve vodě si užíváme všichni kromě manžela, kterému stále ještě bolest v krku komplikuje dovolenou. Po příjemném osvěžení, si ještě každé z dítek nabírá mořskou vodu do plastové lahve, aby mohli doma pozorovat, jak se voda odpařuje a zjišťovat, kolik soli obsahuje. Nám nyní zbývá tak čas, abychom našli stánek se zmrzlinou a ukončili svoje putování sladkou a studenou tečkou v podobě vyhlášené italské zmrzliny.

Následuje cesta do Čech. I když naším původním záměrem byla cesta plná příjemných zastávek, která se klidně mohla protáhnout i na pár dní, díky manželovi měníme plány a vyrážíme nejkratší, ale bohužel nejdražší možnou variantou – po dálnici.

Česká Republika

Dojíždíme k domovu. Jedeme malou oklikou kolem ordinace paní doktorky, manžel se chce přesvědčit, zda dnes ordinuje, či zda si užívá na dovolené. Naštěstí platí první varianta a manželova diagnóza zní – angína. I přes tuto komplikaci manžel prohlašuje, že nejlepší zážitek naší dovolené bylo to, že se nám nikomu nic závažného nestalo a že jsme si všichni užili každý den. S tímto prohlášením souhlasí i zbytek rodiny.

Doma nás čeká úplně vyprahlá zeleninová zahrádka a dočista žlutá travička. Za celých deset dní, které jsme trávili v cizině, byla vystavena na české poměry nadprůměrně aktivnímu slunci a prázdné sudy hlásají, že zde za celou dobu nepršelo. Odnášíme věci z auta domů a najednou se na zem snáší deštík. Drobný asi půl hodiny dlouhý déšť nám kropí zahrádku a navzdory tomu na obloze jasně svítí sluníčko. Krásná duha se třpytí na obloze a snad nám chce říct, že je všude dobře, ale doma nejlépe. Naše rodina s ní ale nesouhlasí. Víme, že všude, kde jsme spolu, je nejlépe.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *